Č. 9083.

Pozemková reforma: Za jakých okolností může stpú odepříti souhlas k dalšímu zcizení nemovitostí dříve zabraných?
(Nález ze dne 21. února 1931 č. 791).
Věc: František H. a spol. v Bratislavě proti státnímu pozemkovému úřadu (sen. pres. v. v. R. Výšin) o souhlas ke kupní smlouvě.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušují se pro nezákonnost.
Důvody: Kupní smlouvou z 19. listopadu 1925 prodal Jan P. sen. v zastoupení býv. P. seniorátního fideikomisu Janu M. pozemky v obci P. a smlouvou z 27. března 1926 manželům H. pozemky v téže kat. obci. Pod bodem 3 těchto smluv jest uvedeno: » Kupující berou na vědomí, že koupené nemovitosti bez schválení stpú-u nebo jeho obvodové úřadovny nezcizí dále a vymezují stpú-u výslovně práva, uvedená v odst. 2 § 19 a v odst. 2 § 21 zák. č. 81/20, že podrobí pozemky dle § 24 cit. zák.« K těmto smlouvám byl udělen souhlas dle § 7 zák. záb. Rozhodnutími ze 13. března 1929 nevyhověla obvodová úřadovna stpú-u v Trenčíně žádostem vlastníků za svolení k dalšímu zcizení shora uvedených pozemků proto, že pozemky ty leží v obvodu projektovaného dunajského přístavu v Bratislavě a jest proto v zájmu veřejném, aby soukromá disposice s nimi byla omezena z důvodu, že udělením svolení k dalšímu zcizení by se komplikovaly vlastnické poměry a tím by budoucí vyvlastňovací akce byla ztížena. — Odvolání podaná Ludvíkem M. a spol. byla nař. rozhodnutími zamítnuta.
O stížnostech uvážil nss toto:
Námitce, že ohledy, jimiž žal. úřad byl veden, nemají co činiti s pozemkovou reformou, musel nss dáti za pravdu.
Schváliv původní kupní smlouvy na podkladě § 7 zák. záb. vyhradil si stpú, že i každé další zcizení těchto pozemků bude podléhati jeho schválení a vymínil si tím i pro futuro stran těchto pozemků vykonávati určitý vliv při případném dalším zcizení. Tato pravomoc stpú-u není však neomezená, nýbrž může býti vykonávána jen v tom směru, aby nebyl zmařen účel, který stpú, udíleje původní souhlas podle § 7 zák. záb., sledoval, čili jinými slovy, aby dalším zcizením pozemků nenastal účinek, který by nebylo lze uvésti v soulad s řádným prováděním pozemkové reformy.
V daném případě odepřel stpú souhlas ke zcizení proto, že prodávaných pozemků jest třeba pro úpravu projektovaného bratislavského přístavu a jeho okolí. Nss nemusel se zabývati otázkou, zda péče o to, aby ke stavbě zmíněného přístavu přídělem byly dány k disposici potřebné pozemky, spadá do okruhu hledisk, k nimž má býti brán zřetel při provádění pozemkové reformy, neboť, i kdyby tomu tak bylo, nemohl by stpú toto hledisko vůči st-lům přivésti k platnosti, poněvadž sporné pozemky, jak žal. úřad sám připouští, nejsou již zabrány a nemohl by je tudíž stpú ani původním vlastníkům odejmouti a věnovati k účelům zřízení přístavu, V tomto směru nemůže tudíž zamýšleným dalším prodejem zmíněných parcel nastati žádná pro žal. úřad nepříznivá změna v jeho disposičním právu.
Nelze proto nahlédnouti, proč by právě udělením souhlasu k dalšímu zcizení byl mařen cíl, který stpú sledoval, když udělil původní svolení. Ale pak překročil žal. úřad odepřením souhlasu meze svého oprávnění, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9083. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 466-467.