Č. 9356.

Vyvlastnění. — Pozemková reforma: * Ve vyvlastňovacím řízení podle zák. č. 43/28, jde-li o pozemky státem zabrané, je stpú zájemníkem ve smyslu § 5, odst. 2 cit. zák.
(Nález ze dne 5. září 1931 č. 12465.)
Prejudikatura: Boh. A 1008/21 a 4833/25.
Věc: Státní pozemkový úřad v Praze proti zemskému úřadu v Bratislavě o vyvlastnění.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výměrem z 29. března 1929 vyvlastnil okr. úřad ve Zlatých Moravcích po komisionelním šetření provedeném 31. března 1928 a 16. ledna 1929 podle zák. č. 43/28 na stavební místa části pozemku č. ... v Z. ve prospěch Josefa V. a 205 dalších společníků přes to, že přídělový komisař stpú-u v Zlatých Moravcích okr. úřad upozornil, že běží o půdu státem zabranou, na níž se provádí právě řízení přídělové. Odvolání, jež z tohoto rozhodnutí podala obvodová úřadovna stpú-u ve Zvolenu, zemský úřad v Bratislavě nař. výměrem zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal k nss stížnost stpú v Praze, v níž mimo jiné vytýká, že ani přídělový komisař ani obvodová úřadovna nebyli oprávněni zastupovati stpú ve vyvlastňovacím řízení podle zák. o stav. ruchu, ježto zákonem samým k tomu povoláni nejsou, a stpú jim k tomu zvláštního zmocnění nedal. Podle stížnosti měl k řízení býti přizván sám stpú, aby mohl hájiti práva státu nabytá záborem a dohodou s dosavadním vlastníkem. Nestalo-li se tak, je prý celé řízení vadné, a to tím spíše, když i vyvlastnění půdy zabrané je ve skutečnosti jejím zcizením, které smí býti provedeno jen se souhlasem stpú-u.
Na sporu je tedy především otázka, zda stpú měl jako interesent býti přizván k provedenému vyvlastňovacímu řízení podle zák. o stav. ruchu, a pakli ano, nebyl-li nedostatek přizvání stpú-u sanován tím, že ve správním řízení vystoupil na ochranu zájmů sledovaných zákony o pozemkové reformě přídělový komisař, resp. obvodová úřadovna.
V daném případě provedeno bylo vyvlastnění na základě zák. č. 43/28. Podle § 5 odst. 2 tohoto zák. přizvati jest k místnímu šetření o žádosti za vyvlastnění veškeré zájemníky. Těmi rozumí se každý, kdo k vyvlastňované nemovitosti má nějaké právo, které by vyvlastněním mohlo býti dotčeno (srov. Boh. A 1008/21 a 4833/25). Že vyvlastněním, jde-li o pozemek státem zabraný, mohlo by dotčeno býti právo státu na převzetí a přidělení dotčeného pozemku, o tom nemůže býti pochybnosti, uváží-li se, že vyvlastněním přestává vyvlastněný pozemek býti součástí zabraného majetkového souboru, k němuž dosud patřil. Je tedy, jde-li o vyvlastnění pozemku státem zabraného, stát interesentem v řízení vyvlastňovacím a musí jako takový k řízení tomu býti přizván. Toto postavení nutno státu přiznati tím spíše, poněvadž zákon o podpoře stav. ruchu nestanoví, že by k platnosti vyvlastňovacího nálezu ohledně půdy zabrané bylo zapotřebí předchozího souhlasu stpú-u podle § 7 zák. záb.; nemá tedy stpú příležitost, aby hájil zájmy státu na provedení pozemkové reformy proti navrženému vyvlastnění jako úřad rozhodující podle tohoto zákonného předpisu, a dlužno mu proto v řízení vyvlastňovacím přiznati aspoň postavení interesenta. Stát jako nositele práv vzniklých záborem velkého pozemkového majetku je podle § 4 zák. o poz. úřadě č. 330/19 povolán zastupovati stpú, který podle toho, co svrchu uvedeno, má také za stát k vyvlastňovacímu řízení býti přibrán.
Poněvadž v daném případě se tak nestalo, trpí celé řízení vadou, jež je vadou podstatnou, neboť jí bylo stpú-u zabráněno, aby již ve správním řízení jménem státu jako strany vystoupil a námitky proti vyvlastnění podal. Vada ta nebyla odčiněna tím, že řízení toho v určitém směru účastnil se přídělový komisař a obvodová úřadovna, neboť tyto orgány nejsou podle své zákonné působnosti (vl. nař. č. 225/21) bez zvláštního přikážu stpú-u povolány k tomu, aby zastupovaly zájmy státu související s prováděním pozemkové reformy vůči úřadům provádějícím zákon o podpoře stav. ruchu.

Citace:

č. 9356. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 1063-1065.