Č. 9284.

Učitelstvo: * Zaokrouhlení služební doby čekatele učitelského, provedené při převodu do nových platů podle § 38 odst. 2 a § 36 zák. č. 104/26, nemá významu pro posouzení služební doby potřebné pro ustanovení čekatele definitivním učitelem podle § 4 téhož zák.
(Nález ze dne 26. května 1931 č. 6446/29.)
Věc: Vlasta M. v M. proti ministerstvu školství a národní osvěty o dobu účinnosti ustanovení definitivní učitelkou.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka, zatímní učitelka obecné školy, byla výnosem zšr-y mor. z 1. září 1926 převedena do platů podle zák. č. 104/26 s adjutem, při čemž bylo podotknuto ve IV. odstavci výnosu, že »vyhoví-li st-lka zákonným podmínkám, se zvýší její služné (adjutum) podle § 7, resp. § 3 učit. zák. dnem 1. července 1927 (1. stupeň)«. — Výnosem ze 7. ledna 1928 ustanovila zšr mor. st-lku podle § 4 zák. č. 104/26 definitivní učitelkou ode dne 1. září 1927 a poukázala jí od téhož dne služné 1. stupně. Ve výnosu bylo podotknuto, že st-lka mohla býti definitivní učitelkou podle § 4 učit. zák. ustanovena teprv dnem 1. září 1927, poněvadž jí teprv tímto dnem vypršela předepsaná tříletá doba čekatelská (3. odst. § 2 zák.). O dekret z 1. září 1926 nemůže st-lka opírati nárok na poukázání služného ode dne 1. července 1927, poněvadž služné přísluší toliko definitivním učitelům (viz nadpis k II. dílu učit. zák.) a bod IV. uvedeného dekretu vztahuje se toliko na zvýšení služného nebo zvýšení adjuta, kdežto služné není zvýšeným adjutem (viz §§ 6 a násl. učit. zák.); ostatně váže tento bod dekretu zvýšení na splnění zákonitých podmínek a zákonitou podmínkou pro poukázání služného jest jmenování definitivní učitelkou a toto jmenování jest podmíněno dovršením tříleté doby čekatelské.
St-lčino odvolání proti tomu podané zamítla zšr jakožto námitky výnosem z 5. května 1928.
Odvolání, jež st-lka vznesla z tohoto výroku, zamítlo min. škol. nař. výnosem.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Na sporu je, zda st-lce přísluší nárok na ustanovení definitivní učitelkou (a na poukaz služebního platu učitelského) teprve od 1. září 1927, jak rozhodly úřady školské, anebo již od 1. července 1927, jak se toho domáhá st-lka.
Podle (1.) odstavce § 4 učit. zák. č. 104/26 se učitelský čekatel ustanoví definitivním učitelem, jakmile dovršil předepsanou čekatelskou dobu a vyhověl všem podmínkám předepsaným pro ustanovení definitivním učitelem. Pokud pak jde o tyto podmínky, stanoví odst. (3.) § 2 téhož zák., že definitivním učitelem může býti — s výjimkou ustanovení odstavce (4.) — ustanoven jen, kdo jako učitelský čekatel ztrávil předepsanou čekatelskou dobu, která činí pro literní učitele tři roky Do této čekatelské doby se (podle věty třetí odstavce 3. § 2) v určité míře započítává služba konaná ve vlastnosti výpomocného učitele. Podle odstavce 4 § 2 cit. zák. může ze závažných služebních důvodů úřad příslušný pro ustanovení definitivního učitele povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta.
Z uvedených ustanovení vysvítá, že jednou z nezbytných podmínek pro ustanovení čekatele definitivním učitelem literním jest absolvováni tříleté služby čekatelské a to — pokud nejde o výjimky uvedené jednak v odst. 4, jednak v odst. 3 větě třetí § 2 zák. 104/26 — absolvování efektivní. To jest právní stav, platný za působnosti učit. zák., tedy (§ 47) dnem 1. ledna 1926 počínajíc. Nemohou tu míti významu přechodná ustanovení dílu V. učit. zák. v oddělení 1. o převodu do nových platů, neboť jednak se tato ustanovení týkají jako »ustanovení přechodná« jen převodu do nových platů, nevztahují se tedy na dobu pozdější, jednak netýkají se úpravy charakteru služebního postavení (srov. §§ 36 až 40).
Úřad tudíž po právu nevyhověl st-lčinu žádání za ustanovení definitivní učitelkou (a za přiznání platu definitivní učitelky) ve smyslu § 4 učit. zák. již ode dne 1. července 1927, když st-lka dne 1. července 1927 ještě nevykazovala efektivní tříleté doby čekatelské.
1. Stížnost snaží se naproti tomu v prvé řadě dovoditi z ustanovení § 36 odst. 4 v souvislosti s cit. tam §em 38 (na základě kterýchžto norem byla st-lka převedena ve vlastnosti čekatelky ke dni 1. ledna 1926 do nových platů), že služba st-lčina ke dni 1. ledna 1926 v efektivním trvání 1 roku 4 měsíců byla podle obsahu převáděcího dekretu zaokrouhlena na 1 rok 6 měsíců, takže prý podle toho dobu tří roků ve službě čekatelské sluší u st-lky pokládati za dovršenou již dnem 1. července (resp. 30. června) 1927, což prý ospravedlňuje st-lčino žádání, aby tímto dnem byla ustanovena definitivní učitelkou.
Stížnost je tu zřejmě na omylu. Případné zaokrouhlení služební doby při převodu podle § 38 odst. 2 učit. zák. jest podle toho, co bylo uvedeno svrchu a podle výslovného znění § 38 odst. 2 toliko zaokrouhlením služební doby »zjištěné jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného (adjuta, odměny)«, má tedy význam jen pro úpravu st-lčina adjuta při převodu do platů podle zák. č. 104/26 ke dni 1. ledna 1926; zaokrouhlení to však nemá významu pro určení st-lčina služebního charakteru a nemůže zmírňovati podmínku pro st-lčino ustanovení definitivní učitelkou podle § 4 cit. zák. po té stránce, že by zkracovalo potřebnou pro to tříletou službu čekatelskou, neboť předpisy platné pro převod mají povahu výjimečnou (přechodnou) a nelze jich proto rozšiřovati na úpravy jiné, jako na př. na ustanovení st-lky učitelkou definitivní. Není ovšem vyloučeno, že by mohlo zaokrouhlení služ. doby, které se stalo při převodu pro určení adjuta, míti důsledky i v době následující po dni 1. ledna 1926, avšak i tyto důsledky jsou omezeny výlučně na stránku platovou, takže by se na př. později dostalo čekateli adjuta vyššího stupně v kategorii čekatele dříve o dobu ze zaokrouhlení vycházející; avšak důsledek ten by nemohl spočívati v urychleném ustanovení učitelem definitivním. Vysvětlivky, připojené vydavateli k novým platovým zákonům, jsou rázu soukromého a nemůže se proto nss uchýliti od právě zaujatého stanoviska, které vyvodil ze zákona, i kdyby snad vysvětlivka uvedená pod 3 k § 166 zák. plat. č. 103/26, jíž se dovolává stížnost pro své stanovisko, nasvědčovala výkladu jinému.
Zaokrouhlení služební doby čekatele učitelského, provedené při převodu do nových platů podle § 38 odst. 2 a § 36 zák. č. 104/26, nemá tudíž významu pro posouzení služební doby potřebné pro ustanovení čekatele definitivním učitelem podle § 4 téhož zák.
2. V dalším svém bodu odvolává se stížnost ještě na IV. odstavec výnosu zšr-y z 1. září 1926, kterým byla st-lka převedena do nových platů ke dni 1. ledna 1926 a kdež se praví, že vyhoví-li st-lka záko ným podmínkám, se zvýší dnem 1. července 1927 její služné (adjutum) podle § 7 resp. 3 zák. (1. stupeň). St-lka shledává v této disposici nezměnitelné přiznání právního nároku na služební plat definitivní učitelky podle 1. stupně již ode dne 1. července 1927 a spatřuje v tom, že jí úřad později přiznal tento služební plat teprv počínajíc dnem 1. září 1927, protizákonné porušení svých práv. Stížnosti nelze dáti za pravdu ani v tomto bodu, a to již vzhledem k tomu, že cit. převáděcí dekret podotkl, že se dostane st-lce vytčeného služného ve vytčené době, vyhoví-li zákonným podmínkám; zákonnou podmínkou služného však jest, jak vychází z ustanovení posléze citovaných, že percipient byl ustanoven definitivním učitelem, kteráž podmínka se však u st-lky splnila teprve ode dne 1. září 1927.

Citace:

č. 9284. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 908-910.