Č. 9196.

Živnostenské právo: Zakládá podstatnou vadu řízení, udělí-li živn. úřad dispensi od průkazu způsobilosti k nastoupení obchodní živnosti, aniž bylo slyšeno společenstvo.
(Nález ze dne 16. dubna 1931 č. 5808.) Věc: František K. v P. proti zemskému úřadu v Praze o dispensi od průkazu způsobilosti pro obchod se smíšeným zbožím.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem býv. osp-é v H. z 28. července 1927 byla st-li udělena dispense od průkazu způsobilosti k nastoupení a samostatnému provozování obchodu se smíšeným zbožím se stanovištěm v P. Žal. úřad vyhověl odvolání, které obchodní grémium v H. z tohoto výměru podalo, a zrušil v odpor vzatý výměr, protože dispense byla udělena beze slyšení tohoto grémia a obch. komory.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Podle § 13 a), odst. 6 živn. ř. může živn. úřad prvé stolice, vyslechna obch. komoru, jakož i příslušné společenstvo, výjimečně uděliti dispensi od průkazu způsobilosti za účelem nastoupení některé obchodní živnosti v § 38 odst. 3 a 4 jmenované, tedy také obchodu se smíšeným zbožím. Byla-li taková dispense udělena, přísluší živn. společenstvu podle § 116 a) odst. 1, bodu 2 živn. ř. právo rekursu; odvolání včas podané má podle ustanovení § 116 d) účinek odkladný.
Když se v zákoně výslovně nařizuje slyšení příslušného společenstva a když se mu vyhražuje právo odvolací v případě udělení dispense, vyplývá z toho, že společenstvo má v řízeni o udělení disepnse postavení strany a následkem toho subj. právní nárok na to, aby úřad dispensi udělující dbal positivního předpisu, nařizujícího slyšení společenstva před udělením dispense. Opomenutí slyšení společenstva znamená porušení jeho subj. práva a zakládá vadu řízení.
V daném případě bylo v nař. rozhodnutí konstatováno, že dispense byla udělena, aniž se příslušné grémium o žádosti st-lově vyjádřilo. Ze správních spisů je patrno, že obchodní grémium v H. bylo přípisem býv. osp-é v H. ze 14. června 1927 vybídnuto k vyjádření o žádosti st-lově za udělení dispense. Než osp nevyčkala vyjádření tohoto grémia, nýbrž dispensi udělila, aniž před tím určila grémiu přiměřenou lhůtu k vyjádření.
V nař. rozhodnutí je vysloveno, že výměr prvé stolice se zrušuje »pro zmatečnost řízení«, protože dispense byla udělena bez vyjádření obchodního grémia, jakož i obch. komory. Stížnost netvrdí, že nebylo třeba slyšeti obchodní grémium, ani že opomenutí slyšení obch. grémia nezakládá vadu řízení, kterou by bylo lze označiti za podstatnou, pro niž jedině může tento soud rozhodnutí správního úřadu zrušiti. Nechala-li stížnost nepopřeno stanovisko žal. úřadu, že udělení dispense bez vyjádření obch. grémia zakládalo »zmatečnost řízení«, čímž zřejmě míněna byla podstatná vada řízení, pak zůstal výrok úřadu, pokud se opíral o tuto skutečnost, nedotčen ve své právní účinnosti a musila proto stížnost býti zamítnuta jako bezdůvodná, aniž bylo třeba zkoumati, zdali také okolnost, že dispens byla udělena bez vyjádření příslušné obch. komory, zakládá další podstatnou vadu řízení čili vadu toliko nepodstatnou. Neboť i kdyby byl správným názor stížnosti, že slyšení obch. komory má toliko ráz informativní a nezakládá »zmatečnost«, čímž opět míněna zřejmě podstatná vada řízení, nemohla by stížnost dojiti cíle, aby nař. rozhodnutí bylo zrušeno, ježto i pak zůstává výrok úřadu, že provedené řízení je ztíženo podstatnou vadou řízení, opřen o okolnost stížností nepopřenou, že obchodní grémium před udělením dispense od průkazu způsobilosti slyšeno nebylo.

Citace:

č. 9196. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 716-718.