Č. 9161.


Cesty. — Řízení správní: Před účinností zák. č. 125/27 byl proti rozhodnutí zsp-é jako II. stolice ve věci udržování příjezdu silnice nádražní přípustný rekurs k min. prací.
(Nález ze dne 30. března 1931 č. 12.922/29).
Věc: Obec B. proti zemské správě politické v Praze o udržování cesty.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Nař. rozhodnutím nevyhověla zsp v Praze stížnosti obce B., podané do výměru osp-é v P. z 5. května 1928, kterým byla této obci připomenuta povinnost udržovací příjezdní silnici k nádraží v B. tak, aby bezpečnost a snadnost provozu na ní byla zajištěna, a to po dobu, dokud povinnost k udržování silnice jest spornou, a kterým byla obec upozorněna na odpovědnost za škody, plynoucí z opomenutí této povinnosti. Nař. rozhodnutí odůvodněno jest tím, že podle § 28 bodu 3 obec. zříz. jest obec povinna pečovati o bezpečnost a snadnost jízdy a chůze na všech veř. cestách svého obvodu, ať již náleží péče o udržování cesty v dobrém a sjízdném stavu komukoli. Dozorčí úřad nadřízený musí tedy postupovati podle ustanovení § 21 zák. ze 13. srpna 1864 č. 46 z. z. čes., jestliže některá obec se nedostatečně stará o policii silniční. K nař. rozhodnutí nebylo připojeno žádné poučení o opravných prostředcích.
Uvažuje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, musil nss především z povinnosti úřední zkoumati, byla-li věc v admin. cestě vyřízena s konečnou platností.
V daném případě bylo nař. rozhodnutí vydáno dne 7. července 1928 a stěžující si obci doručeno dne 30. listopadu 1928, tedy ještě před účinností zákona o organisaci politické správy č. 125/27, neboť zákon ten nabyl účinnosti v zemích České a Moravskoslezské podle § 1 zák. č. 92/28 teprve dne 1. prosince 1928. O opravných prostředcích proti rozhodnutím (opatřením, nálezům), vydaným přede dnem, kdy zákon č. 125/27 nabyl účinnosti, pokud jsou přípustný podle předpisů dosud platných, jest podle čl. 8 odst. 4 cit. zák. rozhodnouti podle těchto předpisů i tehdy, když by podle tohoto zákona opravný prostředek již přípustný nebyl. Sluší se proto řešiti otázku, zda proti nař. rozhodnutí, jež bylo vydáno zsp-ou jako II. stolicí, podle předpisů v době jeho vydání (resp. doručení) platných byl ještě přípustný další opravný prostředek či nikoli. Nař. rozhodnutí bylo vydáno žal. úřadem jako rekursní stolicí, rozhodující o stížnosti k němu podané o výkonu dozorčího práva na veřejné silnice, příslušejícího mu podle kompetenční normy, obsažené v § 21 zák. z 12. srpna 1864 č. 46 z. zák. čes. Ani tento zákon ani žádný jiný positivní zákonný předpis nevylučuje dalšího instančního postupu proti výrokům politických úřadů II. stolice, vydaným podle ustanovení § 21 cit. zák. Nutno proto při odpovědi na uvedenou otázku vycházeti ze všeobecných procesních zásad, ovládajících řízení správní, zejména pak řízení instanční. K zásadám těm náleží také jako základní princip procesního práva správního, že tam, kde zákon pořad stolic výslovně neomezuje, nutno pokládati za vůli zákona, že straně přísluší právo odvolati se vždy až k oné instanci, která podle zákonné organisace úřadů a podle jejich hierarchického pořadí má proti první rozhodovací stolici postavení instance jí nejvýše nadřízené, neboť nelze nalézti důvodu, ze kterého by bylo možno zásadně vylučovati opravný prostředek až k této nejvyšší stolici, pokud positivní zákonná norma výslovně neustanovuje jinak (srov. nál. Boh. A 333/20 a 6755/27).
Podle této úvahy nelze ani v daném případě, kde takové positivní, postup instanční omezující normy není, shledati důvodu pro vyloučení dalšího opravného prostředku proti nař. rozhodnutí k min. veř. prací jako ke stolici III. (srov. nál. Boh. A 4396/25).
Stěžující si obec podala sice proti nař. rozhodnutí opravný prostředek ke III. stolici, který podle předpisů v době vydání platných přípustný byl, vyřízení jeho však nevyčkala a podala stížnost k nss do rozhodnutí II. stolice. Jest proto stížnost k nss podaná podle § 5 zák. o ss nepřípustná.
Citace:
č. 9161. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 639-640.