Č. 9105.

Pojištění nemocenské (Slovensko): Pojištění nemocenské podle zák. čl. XIX:1907 jest pojištěním individuálním; v předpisu pojistného musí proto býti uvedeno, za kterého zaměstnance, na kterou dobu a v jaké výši se pojistné předepisuje.
(Nález ze dne 10. března 1931 č. 3856).
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Nitře proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
Žal. úřad nevyhověl nař. rozhodnutím odvolání pojišťovny, kterým brojila proti zproštění firmy Adolf K. a synové od placení předepsaných nemoc. příspěvků. Stěžující si pojišťovna naprotí tomu namítá, že předpis nemoc. příspěvků, který byl proveden při kontrole na základě celkové vyplacené mzdy, stal se po právu, poněvadž z knih a listin při revisi předložených nic jiného nemohlo býti zjištěno, jmenovitě ne jména zaměstnanců. Než na tom má vinu zaměstnavatel, protože pojišťovně neposkytl potřebných dat, a nikoli pojišťovna. Stížnosti nelze přisvědčiti.
Pojištění nemocenské podle zák. čl. XIX:1907, jenž jest právním pramenem pro posouzení daného sporu, jest pojištěním individuelním, nikoli pojištěním podniku, a proto se i příspěvky předpisují individuelně za každého zaměstnance zvláště (arg. §§ 1, 12, 24 a násl. zák. čl. XIX:1907, resp. § 7 nař. č. 13101/1917).
Z toho plyne, že pojišťovna musí předpis pojistného individualisovati, t. j. v plat. výměru uvésti, za které zaměstnance, za jaká období a v jaké výši je předpisuje. Není ustanovení v cit. zákonných předpisech, které by dávalo pojišťovně oprávnění, aby určila pojistné podle své volné úvahy nebo dokonce libovolně, nýbrž musí si vždy pro předpis opatřiti potřebný skutkový podklad sama.
Sporný předpis nemoc. příspěvků částkou 5194 Kč 99 h stal se za nestálé robotníky za úhrnnou dobu od 12. dubna 1919 — 30. dubna 1924 na základě celkové mzdy v podniku vyplacené. To ovšem vzhledem k individuelní povaze nemoc. pojištění nestačí. Nic více nemohlo býti zjištěno konaným šetřením a to ani šetřením zahájeným z podnětu I. instance, ani obšírným šetřením konaným z nařízení min. samého. Výsledek šetření byl sdělen se stěžující si pojišťovnou a ta rovněž nebyla s to, aby dodatečně potřebný skutkový podklad opatřila nebo aspoň naznačila cestu, jak by se tak mohlo státi, a nečiní tak ani ve stížnosti, opírajíc sporný předpis stále toliko o celkovou mzdu v podniku vyplacenou. Než potom za tohoto stavu věci, když nemohlo býti zjištěno ani, o které zaměstnance jde, jaké bylo jejich zaměstnání, o kterou dobu jde, ani, jde-li tu o zaměstnání podléhající nemoc. pojištění čili nikoli, nemohl nss shledati nezákonným, když žal. úřad nař. rozhodnutím vyslovil, že schází tu zákonem předepsaný podklad pro předpis sporných nemoc. příspěvků.

Citace:

č. 9105. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 515-516.