Č. 9141.

Církevní věci: Spadá pense katolického duchovního pod ustanovení §§ 17 a 18 zák. č. 286/24 o redukci odpočivných požitků?
(Nález ze dne 24. března 1931 č. 4535.)
Věc: František K. v K. proti ministerstvu školství a národní osvěty o redukci požitků zaopatřovacích.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Zsp v Brně výnosem ze 16. září 1926 nevyhověla žádosti st-le za úpravu jeho odpočivných požitků podle zák. č. 122/26, poněvadž vystoupil z činné správy duchovní před účinností tohoto zákona a proto se jeho ustanovení na něho nemohou vztahovati. Naproti tomu však rozhodla zsp podle předpisů zák. č. 286/24, že odpočivné požitky st-lovy, které jejím výměrem z 26. srpna 1925 byly upraveny podle ustanovení § 7 odst. 7 zák. č. 287/24 s účinností ode dne 1. ledna 1925, podléhají jakožto požitky, uhrazované z prostředků státních po rozumu 7. odstavce § 7 zák. č. 287/24 a 1. odstavce § 20 zák. č. 286/24, podle ustanovení § 18 zák. č. 286/24 srážce té sumy, o kterouž požitky žadatele jakožto měst. archiváře v J. převyšují trojnásobek jeho posledních stálých požitků aktivních. Poněvadž se žadatelův příjem výdělečný páčí na ročních 14400 Kč a trojnásobek na (3400 + 200) X 3= 10800 Kč, činí rozdíl 3600 Kč, o kteroužto částku jest nutno zmenšiti odpočivné požitky st-lovy s platností ode dne 1. ledna 1925. Konečně vyslovila zsp, že z tohoto důvodu bude přikročeno podle § 19 odst. 2 zák. č. 286/24, počínajíc měsícem listopadem 1926 k provedení 20timěsíční srážky s odpočivných požitků st-lových k vyrovnání nastalého přeplatku. — Z tohoto výroku se František K. odvolal.
Po té vyslovilo min. škol. nař. rozhodnutím toto: Jednajíc o odvolání Františka K., faráře v. v., nyní v K., z nálezu zsp-é ze 16. září 1926, jímž upraveny byly jeho odpočivné požitky se zřetelem k zákonům č. 286 a 287/24, mění min. škol. tento napadený nález, jenž nesouhlasí s platnými předpisy, takto: Na Františka K. vztahuje se ustanovení § 17 odst. 2 bodu 1 zák. č. 286/24, ježto jakožto farář ve výslužbě, jemuž vypláceny byly odpočivné požitky zsp-ou v Brně z náboženské matice, jakožto fondu státem spravovaného (§ 20 odst. 1 zák. č. 286/24), byl v době účinnosti zák. č. 286/24, t. j. ode dne 1. ledna 1925 do dne 31. srpna 1927, zaměstnán jakožto archivář města J. a dostával za tuto dobu z nestátních prostředků veřejných od města J. (§ 20 odst. 2 lit. b)) cit. zák. ročně 14400 Kč. Vzhledem k tomuto ustanovení měla býti Františku K. vyplácena částka 14400 Kč ročně neztenčeně za dobu ode dne 1. ledna 1925 do dne 31. srpna 1927 a jeho odpočivné požitky v úhrnné částce 8.180 Kč měly býti zkráceny o polovinu, t. j. o částku ročních 4090 Kč z důvodu, že nestátní požitek veřejný jest vyšší (§ 17 odst. 2 lit. a) cit. zák. ...).
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Stížnost namítá, že jedině st-l se odvolal z rozhodnutí prvé instance, cítě se jím protizákonně dotčen, a že přes to žal. instance odvolací změnila, jak patrno svrchu z číselného výsledku, onen výrok v st-lův neprospěch, kterážto reformatio in peius jest však nepřípustnou. Této námitce slušelo dáti za pravdu.
Žal. úřad nař. rozhodnutím sice výslovně nevyslovil, zda odvolání st-lovo zamítá nebo jemu vyhovuje; z toho však, že žal. úřad jednaje o odvolání st-lově, rozhodnutí zsp-é změnil, nutno souditi, že rozhodoval jako instance odvolací, že vyhověl odvolání st-lovu, pokud šlo o aplikaci předpisů § 18 zák. č. 286/24, že však zároveň sám, tedy jakoby ve funkci stolice prvé, aplikoval na st-le ustanovení § 17 zák. č. 286/24, což mělo — jak patrno ze shora uvedených cifer srážek s pense st-lovy — v zápětí zhoršení právní posice st-lovy. Tím však žal. úřad jednak rozhodl in peius st-le, jednak zkrátil jej o instanci, ubíraje st-li možnost, aby proti případnému rozhodnutí zsp-é, vydanému podle § 17 cit. zák., mohl si vymoci ještě opravným prostředkem rozhodnutí vyšší stolice.
Z těchto důvodů slušelo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž bylo přihlédnuto k dalšímu obsahu stížnosti.

Citace:

č. 9141. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 590-592.