Č. 9262.

Obecní volby: 1. K výkladu předpisu § 10 odst. 5 č. 4 vol. řádu obec. o ztrátě členství v obecním zastupitelstvu pro vyloučení ze strany. — 2. O nabývání a ztrátě členství v čsl. straně soc. demokratické podle ustanovení organisačního řádu strany.
(Nález ze dne 13. května 1931 č. 7371.)
Prejudikatura: Boh. A 4838/25, 4839/25, 8267/29.
Věc: Libor V. v S. proti zemské správě politické v Brně o zbavení členství v obecním zastupitelstvu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Při volbách obecního zastupitelstva v S., konaných v říjnu 1927, byl st-l zvolen členem obecního zastupitelstva na kandidátní listinu, znějící na jméno čsl. sociálně demokratické strany dělnické. Podáním z 20. dubna 1928 obrátil se sekretariát čsl. sociálně demokratické strany dělnické v Praze na osp-ou v P. se žádostí, aby st-l byl zbaven členství v obecním zastupitelstvu, poněvadž byl dne 25. března 1928 písemně mu oznámeným usnesením plenární schůze příslušníků místní organisace strany v S. ze strany vyloučen, odvolání jeho pak bylo ústředním výkonným výborem strany dne 17. dubna 1928 zamítnuto. K této žádosti podal st-l dne 28. dubna 1928 písemné vyjádření, v němž uvedl, že nebyl členem místní organisace soc.-dem. strany v S., nikdy se do ní nepřihlásil, a proto také nebyl členem strany soc.-demokratické a že místní organisace strany v S. byla ustavena teprve 12. února 1928. St-li také nebylo oznámeno, z jakých důvodů byl pro porušení stranické kázně vyloučen, ba usnesení o vyloučení nebylo mu vůbec zasláno, a proto také nemohl podati a také nepodal žádného odvolání.
Osp v P. vyslechla dne 14. května a 15. června 1928 tajemníka župního výkonného výboru čsl. soc.-dem. strany dělnické v P. Ferdinanda V., načež vyslovila dne 16. června 1928, že st-l pozbývá členství v obecním zastupitelstvu v S.
St-lovo odvolání bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
Do tohoto rozhodnutí jest podána stížnost, jejíž podstatný obsah je možno shrnouti takto: St-l nebyl členem místní organisace soc.-dem. strany v S., do níž se nikdy nepřihlásil, a nebyla také tato místní organisace totožná s volební skupinou, vytvořenou pro volby v r. 1927. Uvedená místní organisace vyzvala st-le dopisem z 25. března 1928, aby resignoval na funkce, které mu byly stranou svěřeny. St-l zaslal pak ústřednímu výkonnému výboru strany soukromý dopis, jenž byl neprávem pokládán za odvolání proti vyloučení ze strany. Příspěvků členských do března 1928 st-l nezaplatil, šlo v pravdě o dar pro volební fond strany. Nemohly to také býti příspěvky pro organisaci v S., jež byla založena až v únoru 1928. Byl-li st-l do této organisace přikázán, je to neúčinné. St-l byl členem místní organisace v S. v r. 1919, organisace ta se však v r. 1920 rozpadla a st-l jednak ohlásil své vystoupení ze strany, jednak přestal platiti členské příspěvky. Tím také přestal býti členem strany, poněvadž podle ustanovení starého organisačního řádu přestal býti členem strany, kdo dluhoval déle než tři měsíce příspěvek strany. Písemné vyzvání je podmínkou zániku členství strany teprve podle organisačního řádu z r. 1927, jehož se však pro rok 1920 nelze dovolávati. Z toho je patrno, že ani 1. ani 2. instance neměla podkladu pro úsudek, že st-l byl členem místní organisace v S., že byl z této organisace vyloučen a že z tohoto výroku podal odvolání, které bylo ústředím strany zamítnuto. Podle § 10 ob. řádu vol. pozbývá se členství v obecním zastupitelstvu vyloučením ze strany. Vyloučen však ze strany může býti jen její člen. Z místní organisace v S. byl by mohl býti st-l vyloučen jen tenkráte, kdyby byl býval jejím členem. Tím však st-l nebyl, jak také žal. úřad sám uznává. Nař. rozhodnutí trpí vnitřním rozporem, jenž záleží v tom, že na jedné straně pokládá žal. úřad za nerozhodno, zda st-l byl členem místní organisace v S., na druhé straně však bera za základ skutečnost, že st-l byl z této místní organisace vyloučen, vychází z názoru, že st-l byl jejím členem. Žal. úřad se neprávem dovolává toho, že st-l sám doznal, že usnesení místní organisace v S. o tom, že je ze strany vyloučen, bylo mu doručeno, a že podal z něho také odvolání, poněvadž st-l toto doznání později vzal zpět a svůj omyl vysvětlil.
Nss uvažoval o stížnosti takto:
Podle ustanovení § 10 odst. 5 č. 4 řádu volení v obcích, na jehož základě byl st-l prohlášen za zbavena mandátu v obecním zastupitelstvu v S., pozbývá se členství v obecním zastupitelstvu, radě a komisích vystoupením nebo vyloučením ze strany, na jejíž jméno zněla volební skupina, která zvoleného kandidovala. Ustanovení toto rozlišuje mezi volební skupinou, která zvoleného kandidovala, a mezi stranou, na jejíž jméno volební skupina zněla. Zánik členství v obecním zastupitelstvu jest pak podle zákona připjat jen ke ztrátě členství zvolené osoby v uvedené straně. Ztráta členství v této straně může ovšem pojmově nastati jen u takové osoby, která do té doby, než ohlásila své vystoupení ze strany nebo z ní byla vyloučena, byla členem strany podle pravidel, které si strana ve svém organisačním řádu stanovila.
Rozlišuje mezi volební skupinou a stranou, na jejíž jméno ona volební skupina zněla, neuvádí cit. § 10 oba tyto útvary v žádnou spojitost. Nežádá zejména, aby volební skupina, znějící na jméno určité strany, byla jakožto místní organisace této strany jednotkou, včleněnou v celkovou její organisaci, a postihuje naproti tomu i ten případ, kde sice jako volební skupina, znějící na jméno určité strany, vystoupila místní organisace této strany, nebo kde z příslušníků oné volební skupiny byla později taková místní organisace utvořena, zvolený však nebyl členem právě této místní organisace. Záleží jen na tom, že byl vůbec členem uvedené strany, na př. členem některé jiné místní její složky, podle pravidel organisačního řádu strany. Vystoupil-li nebo byl-li vyloučen ze strany, může tedy býti zbaven členství v obecním zastupitelstvu i ten, kdo nebyl sice členem místní organisace strany zřízené v obci, o jejíž zastupitelstvo jde, třeba byl jen členem místní organisace této strany v obci jiné.
Otázky, koho sluší považovati za člena strany, a za jakých předpokladů se pozbývá členství ve straně, zejména kdy se pozbývá vyloučením, ve volebním řádě samém řešeny nejsou. Než právě z toho je patrno, že zákon předpokládá, že jsou tu určitá pravidla, podle nichž jest posuzovati, zda a koho sluší pokládati za člena strany, jakož i pravidla o tom, jakým způsobem děje se vyloučení ze strany. Tato pravidla lze nalézti v organisačních řádech stran, na něž zákon nepřímo poukazuje. V mezích tohoto poukazu sluší proto v předpisech organisačních řádů spatřovati normy, které zákon za právně významné uznává, neboť jinak nebylo by ani možno zkoumati, zdali vyloučení ze strany se uskutečnilo. Možnost přezkoumání této skutečnosti však zákon, poskytnuv opravný prostředek proti zbavení členství v obecním zastupitelstvu, zřejmě zamýšlí.
Uznává-li tedy organisační řád za podmínky členství ve straně výlučně členství v některé místní organisaci strany, pak lze za člena strany považovati jen onu osobu, která jest členem některé její místní organisace, to jest která se stala členem této organisace podle předpisů organisačního řádu. Právě tak sluší i otázku, kdy člena strany jest pokládati za vyloučeného, řešiti podle pravidel organisačního řádu. Podle těchto pravidel dlužno posouditi i otázku, zda vyloučení stalo se orgány k tomu příslušnými.
Dospěv k tomuto zásadnímu hledisku, uvažoval nss o případě dnešního sporu takto:
Rozeznávaje správně mezi volební skupinou a stranou, na jejíž jméno ona volební skupina zněla, nepřijal žal. úřad stanovisko osp-é, jež, nečiníc této distinkce, usuzovala již ze st-lova účastenství ve volební skupině, znějící na jméno čsl. strany soc.-demokratické, na jeho členství v této straně, a to v místní organisaci této strany v S. Nepřijav tohoto názoru a prohlásiv v nař. rozhodnutí, že není pochybnosti o tom, že st-l byl příslušníkem čsl. strany soc. dem. v době voleb do obecního zastupitelstva, a že jest nerozhodno, zda v té době byla již uvedena v život místní organisace uvedené strany v S. a zda se st-l stal členem této organisace, dal žal. úřad zřetelně na jevo, nejen že základ příslušnosti st-lovy ke straně soc. dem. nevidí v jeho členském poměru k místní organisaci uvedené strany v S., nýbrž že jej za člena této místní organisace ani nepovažuje. Pokud tedy stížnost uplatňuje, že st-l členem místní organisace strany soc.-dem. v S. nebyl, nepostihla zřejmě smysl vývodů nař. rozhodnutí, a připisujíc mu mylně názor vyslovený prvou instancí, míjí se těmito svými výtkami skutečného obsahu nař. rozhodnutí a bylo proto tyto výtky stížnosti jako bezpředmětné ponechati mimo zřetel.
Opustiv hledisko prvé instance, že st-l byl členem místní organisace soc.-dem. strany v S., prohlásiv jej však přes to za člena uvedené strany, nevyřkl žal. úřad v nař. rozhodnutí nic jiného, než že není pochybností o tom, že st-l byl v době voleb příslušníkem strany soc.-dem. Podle organisačního řádu této strany, jejž st-l sám nss-u předložil, a jehož pravost a správnost ani žal. úřadem ani zúčastněnou stranou popřena nebyla, jest organisace této strany vybudována na základě místních jednotek, t. zv. místních organisací, a lze členství ve straně získati jen vstoupením do některé místní organisace, takže členem strany může býti jen ten, kdo jest členem některé místní organisace. Ve které místní organisaci strany soc.-dem. byl členem st-l, jehož příslušenství k této straně prohlásil žal. úřad za nepochybné, se v nař. rozhodnutí neuvádí. Ze správních spisů, zejména z výpovědi Ferdinanda V. a ze současné výpovědi st-lovy však vychází, že st-l byl od r. 1919 členem místní organisace soc.-dem. v P., a tedy jen toto členství mohl míti žal. úřad na mysli. Tu však st-l již ve své výpovědi z uvedeného dne 14. května 1928 namítal, že již dávno před volbami členem této místní organisace býti přestal, ztrativ ono členství tím, že po tři roky neplatil organisaci té příspěvků. Žal. úřad tuto okolnost považoval za bezvýznamnou, spokojiv se s tím, že podle čl. 2. organisačního řádu soc.-dem. strany nastává ztráta členství ve straně teprve tehdy, když někdo přes písemné upomenutí dluhuje déle než tři měsíce daň straně, čemuž však v st-lově případě nebylo. Proti tomu namítá stížnost, že žal. úřad posuzuje otázku ztráty členství ve straně podle organisačního řádu, vydaného asi v r. 1927, že však v době, kdy byl st-l s placením příspěvků v tříměsíčním prodlení, byl v platnosti organisační řád, který o této věci měl ustanovení jiné, a to, že členem strany býti přestává, kdo dluhuje déle než tři měsíce příspěvek strany, aniž musí předcházeti písemná upomínka.
Bylo již řečeno, že otázka, které okolnosti způsobují ztrátu členství v politické straně, může býti řešena toliko podle organisačního řádu strany, a je samozřejmo, že rozhodným může býti jen onen organisační řád, který platil v době, kdy tvrzená ztráta členství měla nastati. Podle obsahu správních spisů přestal st-l platiti příspěvky od r. 1924. Měla-li proto soc.-dem. strana v té době ve svém organisačním řádu ustanovení, že členem strany býti přestává, kdo dluhuje déle než tři měsíce příspěvek strany, nastala ztráta členství v této straně u každého jejího člena, jenž za platnosti onoho ustanovení nezaplatil po tři měsíce organisačních příspěvků. Na tom nemohlo se nic změniti tím, že podle organisačního řádu, který počal platiti až po uplynutí oněch tří měsíců, ztráta členství nenastává již pouhým neplacením příspěvků, nýbrž teprve neplacením těchto příspěvků přes písemné upomenutí.
Hledě ke stavu správních spisů, nemohl ovšem nss sám řešiti otázku, zda ztráta st-lova členství v soc.-dem. straně nastala již v r. 1924 tím, že st-l po tři měsíce neplatil organisačních příspěvků, či byla-li by mohla nastati teprve tehdy, kdyby po uvedenou dobu nebylo placeno přes písemné upomenutí, neboť ze správních spisů není zjevno, jaké bylo v této příčině ustanovení organisačního řádu soc.-dem. strany, dříve než počal platiti organisační řád, jehož se žal. úřad dovolává, pokud se týče, kdy tento organisační řád posléze uvedený nabyl účinnosti. V této neúplnosti spočívá podstatná vada řízení, jež znemožnila nss-u posouditi, zda st-l v době, kdy mandát v obecním zastupitelstvu získal, byl členem soc.-dem. strany.
Než nař. rozhodnutí trpí ještě dalšími vadami. Již nahoře bylo řečeno, že podle organisačního řádu soc.dem. strany, jejž žal. úřad položil za základ svého rozhodnutí, lze za člena strany pokládati jen toho, kdo jest členem některé její místní organisace. Důsledně proto také tento organisační řád svěřuje právo zbavovati vyloučením členství ve straně předem plenární schůzi příslušníků místní politické organisace, z jejíhož rozhodnutí jest vyloučenému vyhraženo právo odvolání k ústřednímu výkonnému výboru, jenž ovšem také samostatně může se usnésti na vyloučení jako první instance, v kterémžto případě pak jde odvolání na zastupitelstvo strany. Jest jasno, že kdežto při zákroku ústředního výkonného výboru v 1. instanci může se vyloučení týkati člena kterékoli místní organisace, může usnesení místní organisace, vyslovujíc vyloučení ze strany, přivoditi zánik členství vyloučeného ve straně jen tenkráte, jestliže člen strany, jehož vyloučení bylo vysloveno, byl členem právě oné místní organisace, jež se na jeho vyloučení usnesla.
Již svrchu bylo uvedeno, že žal. úřad nespatřoval základ st-lovy příslušnosti ke straně soc.-dem. v jeho členském poměru k místní organisaci uvedené strany v S. a že jej za člena této místní organisace nepovažoval. Nebyl-li však st-l členem této místní organisace, pak její usnesení o tom, že st-le ze strany vylučuje, nebylo podle organisačního řádu soc.-dem. strany vůbec způsobilé přivoditi zánik st-lovy příslušnosti k této straně. Na věci nic nemění, že vyloučení to bylo potvrzeno ústředním výkonným výborem strany, neboť tento výbor nerozhodoval jako prvá instance, a jeho výrok nebyl v odvolacím řízení podroben revisi zastupitelstva strany.
Již z této formální příčiny nemůže tedy usnesení místní organisace v S. z 25. března 1928 o st-lově vyloučení býti dostatečným podkladem pro úsudek, že st-l příslušníkem strany soc.-dem. býti přestal.
St-l posléze ve svém odvolání popřel, že uvedené usnesení místní organisace v S. z 25. března 1928, jak mu bylo doručeno, obsahovalo jakýkoliv výrok o tom, že jest ze strany vyloučen, a že z té příčiny žádného odvolání proti vyloučení nepodal. Žal. úřad zamítl tuto námitku s tím odůvodněním, že st-l ve své protokolární výpovědi z 18. září 1928 doznal, že byl o vyloučení ze strany místní organisací v S. dopisem uvědoměn, a že proti vyloučení písemnou stížnost podal. Je sice pravda, že doznání tohoto obsahu st-l dne 18. září 1928 učinil, avšak toto své doznání st-l dne 21. září 1928 a dne 4. října 1928 opět odvolal. Za tohoto stavu nemohl se žal. úřad o ono doznání bez dalšího opírati, a jest proto jeho rozhodnutí i v tomto směru stiženo vadou řízení.

Citace:

č. 9262. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 853-857.