Č. 9175.

Samospráva obecní: * O povinnosti starosty k náhradě škody podle § 5, odst. 4 ob. fin. novely (zák. č. 329/21) nerozhoduje obecní zastupitelstvo, nýbrž bezprostřední úřad dohlédací. Usnesení obce o přijetí eventuelního narovnání nestojí tomuto rozhodnutí v cestě.
(Nález ze dne 8. dubna 1931 č. 5341).
Věc: Josef H. v M. proti zemskému správnímu výboru v Praze o náhradu škody obci.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 14. ledna 1927 usneslo se obecní zastupitelstvo v M. za předsednictví st-le jednohlasně, přistoupiti na smír, nabídnutý Drem Sch. jako zástupcem zemřelého býv. obecního pokladníka Václava B. a přijmouti 8.000 Kč na vyrovnání a úplné zaplacení pohledávky, kterou on zavinil. Toto usnesení schválila ob. fin. komise dne 16. ledna 1927 s výhradou, že se mu dostane schválení osk ve V. Ve schůzi konané dne 27. srpna 1927 za předsednictví st-le usneslo se obecní zastupitelstvo v M. pokladniční schodek obecního účtu za rok 1925 per 5300 Kč odepsati, protože pokladník B. zemřel a schváliti znovu usnesení ze 14. ledna 1927. Usnesením ze dne 18. listopadu 1927 změnila osk. ve V. toto usnesení obecního zastupitelstva v ten smysl, že za ztrátu zbytku pokladničního účtu za rok 1926 zjištěnou provedenou revisí částkou 5236 Kč 80 h je odpověděn st-l a vyslovila, že je povinen v důsledku této odpovědnosti k náhradě škody obci M. Obšírné odůvodnění končí slovy: »Uznala proto osk, že Josef H. jako býv. starosta obce jest povinen k náhradě škody obci M. podle § 16 odst. 7 zák. č. 329/21, jak v předu uvedeno«.
Odvolání st-lovo proti tomu podané zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím, odkázav na správné důvody stolice I. a dodav toto: Stížnost nikterak nepopírá, tím méně značí okolnosti, na nichž osk své rozhodnutí založila, že býv. starosta obce M. je odpověděn za škodu obci způsobenou tím, že při správě obecního jmění neřídil se předpisy § 15 fin. nov. a předpisy prov. nař. uveřejněnými v z. z. č. 22/22 a 36/24. Starosta nezavedl službu účetní, pokladní, poukazovací a likvidační tak, jak v cit. prov. předpisech je stanoveno, nepostaral se o řádné zvolení pokladníka, o zavedení předepsaných účetních knih a knihovních tiskopisů, nepoukazoval a nelikvidoval, ba ani se řádně nepřesvědčil, jak s obecními penězi bylo naloženo, částečně pak převzal vedení pokladny sám, což bylo opětně v rozporu se zákonným ustanovením § 15 fin. nov. Tvrzení starostovo, že peníze přijal na upozornění Josefa V., že pokladník B. nemá něco v pořádku, na věci nic nemění, nýbrž bylo jeho věcí, když již byl na nepřístojnosti ve vedení účetní služby upozorněn, aby zavedl žádoucí pořádek, což se nestalo. Tímto nesprávným a nepořádným vedením správy obecního jmění, za niž starosta vzhledem k § 57 obec. zříz. a § 16 fin. nov. jest odpověděn, zaviněna byla nedostatečná kontrola nad pokladním V. B. a způsobena byla i ztráta peněz (podílu na dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí za rok 1924), poukázaných čes. zem. pokladnou obecnímu úřadu dne 18. března 1925, o nichž nelze prostě zjistiti, co se s nimi stalo. Námitka starostova, že mělo býti zakročeno proti pokladníku B., dokud byl živ a měl majetek, nemůže st-le jeho odpovědnosti za nepořádky v obecním účetnictví a tudíž i za ztrátu peněz nikterak sprostiti. Rovněž námitka, že podle usnesení obecního zastupitelstva veškeré ztráty obci způsobené měly býti vyrovnány částkou 8000 Kč, je nepřípadná, neboť pokud jde o zjištění povinnosti k náhradě škody obci způsobené směrodatno je podle § 16 a § 5 fin. nov. jedině rozhodnutí osk, která usnesením obce v tomto směru není nijak vázána.
Přezkoumávaje toto rozhodnutí ke stížnosti Josefa H., musil se nss omeziti ve smyslu §§ 5 a 18 zák. o ss na obsah písemné stížnosti a mohl proto zabývati se toliko stižními body obsaženými v této stížnosti. V té příčině jest uvésti toto:
Stížnost především vytýká, že žal. úřad a stejně i osk překročila zákon, ježto vyslovila, že st-l je povinen nahraditi obci ztrátu pokladničního schodku v částce 5236 Kč 80 h, ačkoliv podle zákona, t. j. podle § 5 obec. fin. novely rozhoduje o výši náhrady řádný soud. Stížnost tedy vytýká žal. úřadu, že překročil meze své zákonné kompetence. Výtka ta byla by důvodnou, kdyby žal. úřad byl vskutku rozhodl o výši náhrady škody. Ale ve skutečnosti ani žal. úřad, ani osk nevydaly takovéhoto rozhodnutí. V nař. rozhodnutí není vysloveno, že st-l jest povinen obci nahraditi částku 5236 Kč 80 h, nýbrž jak rozhodnutí osk, tak i žal. úřadu obsahuje toliko výrok, že st-l jest povinen obci M. k náhradě škody. Žal. úřad vydal tudíž rozhodnutí, k němuž jest podle § 5 obec. fin. novely příslušným, a námitka stížnosti, jež to popírá, jest bezdůvodná.
V další námitce vytýká stížnost, že jest nezákonné, když žal. úřad uznal na náhradní povinnost st-lovu přes to, že bylo tu usnesení obecního zastupitelstva ze 14. ledna 1927, kterým byla záležitost schodku, zaviněného býv. obecním pokladníkem B. úplně vyrovnána, a když toto usnesení obecního zastupitelstva, proti němuž si nikdo nestěžoval, nabylo moci práva. Stížnost vychází patrně z právního názoru, že obecní zastupitelstvo může, usnese-li se přijmouti narovnání o náhradě škody obci způsobené, znemožniti dohlédacímu úřadu, aby konal svoji povinnost podle § 5 odst. 4 ob. fin. nov. Avšak tento názor je zřejmě nesprávný. O povinnosti k náhradě škody podle cit. předpisu obecní fin. novely není povoláno rozhodovati obecní zastupitelstvo, nýbrž bezprostřední úřad dohlédací buď k návrhu nebo z moci úřední a žádné usnesení obce nemůže mu v tom brániti. Nemá tudíž domnělá právní moc usnesení obecního zastupitelstva ze 14. ledna 1927 právního významu. Význam pro rozhodnutí dohlédacích úřadů o povinnosti k náhradě škody mohla by míti jen skutečnost, že škoda, o níž v tom kterém případě jde, buď vůbec nevznikla anebo že byla již obci plně nahražena. Že však škoda obci M. pokladničním schodkem ve výši 5236,80 Kč nesporně způsobená byla obci již nahražena, stížnost vůbec netvrdí.
Stížnost vytýká dále, že nebylo náležitě zjištěno, že st-l zavinil nesprávné úřadování resp. vedení pokladny zemřelým pokladníkem V clavem B. Avšak žal. úřad založil svůj úsudek o odpovědnosti st-lově v podstatě na dvou okolnostech: jednak že st-l se nepostaral o řádné zvolení pokladníka podle § 15 obec. fin. novely, jednak že se neřídil předpisy, které byly na základě právě uvedeného předpisu vydány o vedení knih o obecních příjmech a vydáních a jež jsou obsaženy v pravidlech vydaných vyhláškou presidenta zsp-é ze 7. července 1922 č. 22 z. z. a č. 36 z r. 1924. Proti tomu st-l neuvádí nic jiného, než že nikdo nechtěl obecní pokladnictví převzíti a že z této příčiny zůstal Václav B. pověřen vedením pokladny. Než ani tato okolnost nemá významu, neboť st-l byl při nejmenším povinen, aby, řídě se §em 15 fin. nov. a §em 42 čes. obec. zříz., dal volbu pokladníka na pořad jednání obecního zastupitelstva, a teprve kdyby tak byl učinil a ke zvolení pokladníka by nebylo bez jeho viny došlo, mohl by tvrditi, že splnil povinnost, kterou mu v tomto směru zákon ukládá. Leč i kdyby byl st-l tuto zákonnou povinnost splnil, měl ještě povinnost další, totiž postarati se o náležité vedení knih účetních a též o šetření předpisů, upravujících postup při přijímání peněz obec docházejících ve smyslu právě cit. pravidel. Že učinil této povinnosti zadost, st-l vůbec netvrdí, nýbrž nechává příslušná zjištění žal. úřadu vůbec nepopřena.
Stížnost také ještě namítá, že podle zákona ručí starosta za škodu způsobenou obci jen, když při poukazování vydání nešetřil zákona. Ale tato námitka míjí se cíle, neboť nař. výrok nezakládá se na ustanovení §§ 8 neb 10 fin. nov. o poukazování výdajů z důchodů obecních, nýbrž na ustanovení § 16 odst. 6 a 7 cit. zák., která jednají zcela všeobecně o odpovědnosti starosty obce z hospodářské správy. Jen tohoto ustanovení se nař. rozhodnutí dovolává a na st-lovu odpovědnost nebylo tudíž uznáno proto, že protiprávně poukazoval vydání z obecního důchodu k výplatě, nýbrž proto, že se nepostaral o řádné vedení knih a obecní pokladny.

Citace:

č. 9175. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 674-677.