Č. 9330.

Zaměstnanci veřejní. — Samospráva okresní: K výkladu ustanovení § 212 zák. č. 103/26.
(Nález ze dne 17. června 1931 č. 9229.)
Prejudikatura: Boh. A 8927/30, 9028/31, 9030/31.
Věc: František U. ve Z. (adv. Dr. Vladimír Říha z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o převod do nových platů.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud neschválilo převod st-lův na platový systém podle zák. č. 103/26, zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím nevyhověl zsv v Praze rozkladu podanému osk-í v Z. do nařízení zsv-u z 28. ledna 1927, jímž osk byla uznána povinnou použiti zmocnění § 28 zák. č. 286/24 k opatření v oboru služby zvěrolékařské a neschválil zároveň ve smyslu § 212 zák. č. 103/26 převod okresního zvěrolékaře Františka U. na platový systém podle zák. č. 103/26. V odůvodnění tohoto rozhodnutí zjišťuje zsv, jaké požitky příslušely by jmenovanému úředníku po provedeném převodu a na jaké by měl nárok podle zákona restrikčního, a dospívá k závěru, že po převodu byl by náklad na okresního zvěrolékaře as o 8000 Kč větší. Proto také uloženo osk-i, aby ihned učinila pravoplatné usnesení o restrikci Františka U.
Proti tomuto rozhodnutí čelí stížnost, dovozující, že st-l, maje požitky podle systému státních úředníků, nabyl dnem 1. ledna 1926 ipsa lege nárok na nové platy podle zák. č. 103/26 a že nelze mu proto schválení převodu upírati z pouhých důvodů úsporných.
Předpokladu, z něhož stížnost vychází, nemohl nss přisvědčiti. Z okolnosti, že st-li byly dekretem z 28. prosince 1923 přiznány požitky rovnající se požitkům VI. hodn. tř. 2. stupně úředníků státních, nelze dovoditi, že platí pro něho i úprava, odstraňující v oboru služby státní dosavadní systém hodn. tříd a nahražující jej schématem novým. Jde tu podle výslovné disposice zák. č. 103/26 o úpravu, týkající se výhradně služby státní. Svazkům územní samosprávy ponecháno bylo tímto zákonem na vůli, zda chtějí i ohledně svých zaměstnanců učiniti obdobná opatření, jaká přináší zákon pro zaměstnance státní. Právní nárok okresního úředníka na převod nelze vyvoditi ani ze zák. č. 444/19, jak vyslovil již nss v nál. Boh. A 8927/30, 9028/31. Že by snad st-li nárok na převod vzcházel z výslovného ustanovení služebního dekretu, jímž by zaručen byl i pro futuro nárok na všechny platové úpravy, jichž dostane se kdy zaměstnancům státním, stížnost ani netvrdí.
Přes to bylo stížnosti dáti za pravdu, pokud uplatňuje, že schválení převodu, provedeného příslušnou samosprávnou korporací, nelze ve smyslu § 212 zák. č. 103/26 odepříti z pouhých důvodů úsporných. Právní povahou schvalovacího oprávnění vyšších úřadů samosprávných zabýval se již nss na př. v nál. Boh. A 8927/30 nebo 9030/31, kde z podstaty územní samosprávy vyvodil, že pravomoc schvalovacího úřadu jest i v oboru zák. č. 103/26 omezena na zkoumání, zda úprava platových a služebních práv zaměstnance veřejnoprávní korporace nepřekročuje mezí § 212 odst. 1 až 3 cit. zák. V daném případě neodvolal se žal. úřad na žádný z těchto důvodů, nýbrž odepřel schváliti převod proto, že způsobeny by jím byly okresu náklady vyšší, než kterých by bylo zapotřebí, kdyby zvěrolékař Frant. U. byl restringován. Takovýto důvod však nestačí (přihlíží-li se k právní povaze schvalovacího aktu ve smyslu § 212 zák. č. 103/26) k tomu, aby schválení převodu, osk-í provedeného, bylo dozorčím úřadem odepřeno.
I kdyby však úvahy o úspornosti, kterými nař. rozhodnutí operuje, bylo možno vztahovati k oné části jeho enunciátu, jíž se zamítá rozklad osk ve věci nařízeného použití zmocnění § 28 restrikčního zákona a kdyby tedy vlastní důvod odepření schválení st-lova převodu bylo možno shledati v okolnosti, že převod nelze schváliti proto, že osk jest povinna provésti st-lovu restrikci, neobstál by tento důvod při výše zmíněném výkladu schvalovací pravomoci ve smyslu § 212 zák. č. 103/26. Neboť, jak ostatně již nss dovodil v cit. nál. Boh. A 8927/30, neodporuje předpisům § 212 odst. 1—3 cit. zák. usnesení osk, aby okresní úředník, jehož restrikce již byla po 1. lednu 1926 skutečně provedena, byl účasten platové úpravy ve smyslu zák. č. 103/26. Tím méně bylo by možno dozorčímu úřadu z této úpravy vylučovati úředníka, o jehož restrikci dosud pravoplatně rozhodnuto nebylo.
Z těchto důvodů bylo nutno nař. rozhodnutí, pokud neschválilo převod st-le na platový systém zák. č. 103/26, zrušiti pro nedostatek zákonného podkladu.

Citace:

č. 9330. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 1005-1006.