Čís. 458.
Byl-li pachatel, obžalovaný pro různé trestní činy soukromožalobní, pro některé z nich odsouzen, pro jiné osvobozen, dlužno poměrně rozděliti, pokud jest to možno, břemeno útrat.
(Rozh. ze dne 28. května 1921, Kr II 291/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem:
Rozhodnutím krajského soudu jako odvolacího soudu ve Znojmě ze dne 12. ledna 1921, kterým byl obžalovaný odsouzen k náhradě všech útrat řízení trestního, porušen byl zákon v ustanovení §§ 389 a 390 tr. ř.
Důvody:
Rozsudkem okresního soudu ze dne 9. listopadu 1920 byl uznán obžalovaný vinným přestupkem urážky na cti dle §§ 488 a 491 tr. zák., jehož dopustil se tím, že 30. dubna 1920 obviňoval soukromého obžalobce lesního správce, že se vyváží z lesa nečíslované dříví, dne 14. května 1920 vytýkal témuž, že ho sekíruje z národní zášti a v druhé polovici května 1920 na prvém místě uvedenou předhůzku opakoval. Dle § 493 tr. zák. byl obžalovaný odsouzen do vězení na jeden týden, zostřeného jedním postem, a byla mu dle § 389 tr. ř. uložena náhrada útrat řízení trestního, najmě náhrada 828 K 30 h za právnické zastupování soukromého obžalobce. K odvolání obžalovaného byl rozsudek ten rozhodnutím krajského jako odvolacího soudu ve Znojmě ze dne 12. ledna 1921 částečně změněn tím způsobem, že obviněný byl v bodu prvém' a bodu třetími z obžaloby sproštěn a pouze v bodu druhém' byl odsuzující výrok potvrzen. Trest byl obviněnému snížen na 3 dni, ale dle § 389 a 390 odstavec druhý tr. ř. byl odsouzen k náhradě útrat trestního řízení. Tímto rozhodnutím o nákladech byl zákon porušen. Dle § 389 odstavec druhý tr. ř. má soud, vztahovalo-li se řízení k několika trestným činům, pokud lze, z náhrady vyloučiti náklady, které povstaly za příčinou činů, jimiž obviněný nebyl uznán vinným. Dle § 390 odstavec prvý tr. ř. má soukromý obžalobce nahraditi náklady, které za příčinou jeho žádosti vzešly. V tomto případě byly jednotlivé urážky proneseny při různých příležitostech a jde také o urážky různého způsobu, takže zjištění skutkové povahy ohledně každého jednotlivého činu vyžadovalo zvláštního průvodního řízení. Zejména nabídnutý důkaz pravdy, jenž shledán byl v příčině bodu 1. a 3. za provedený, zvýšil podstatně útraty trestního řízení, jež bylo možno dle § 389 odstavec druhý tr. ř. odloučeně určití a dle § 390 odstavec prvý tr. ř. náhradu jich nezvítězivšímu soukromému žalobci uložiti.