Čís. 597.


Veřejné násilí dle § 76 tr. zák.
Tím, že pachatelé vynutili na četnictvu vydání zbraní, překáželi mu v jeho působnosti.

(Rozh. ze dne 10. listopadu 1921, Kr II 367/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 14. března 1921, jímž byli stěžovatelé uznáni vinnými zločinem veřejného násilí dle § 76 tr. zák. — mimo jiné z těchto
důvodů:
Z důvodu § 281 čís. 9 a) tr. ř. napadá stížnost rozsudek, pokud shledává ve zjištěném vystoupení obžalovaných skutkovou podstatu zločinu dle § 76 tr. zák., a) ježto prý tu nebylo ani skutečného násilí, ani nebezpečného vyhrožování a, b) ježto nebylo prý četnictvu překáženo v jeho působnosti. V onom směru poukazuje stížnost na to, že pouhá žádost za vydání zbraní není ani násilím ani nebezpečnou vyhrůžkou. Než tu přehlíží stížnost zjištění soudu nalézacího, že stěžovatelé přivedli k četnickému velitelství dav asi 40 dělníků, by žádosti své dali náležitý důraz a případně, kdyby ani to nepomohlo, pomocí lidí, venku stojících, skutečným násilím zbraní se zmocnili, a že tento dav zaujímal stále hrozivější posici, takže nijak nešlo o pouhou žádost za vydání zbraní, nýbrž o žádost vyhrůžkou násilného zakročení davem zdůrazněnou. Ve směru b) neprávem zdůrazňuje však stížnost, že četnictvo tehdy nevyvíjelo resp. nechtělo vyvíjeti, pokud zjištěno, nějaké služební činnosti, takže mu v jeho působnosti vůbec překáženo býti nemohlo. Působnost veřejného úřadu ve smyslu § 76 tr, zák. nelze obmezovati na jednotlivý konkrétní výkon úřední po způsobu §§ 68, 81 tr. zák., nýbrž sluší jí rozuměti jako souhrn úředních jeho povinností. K těmto však náleží u četnictva dle § 1 zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 299 sb. z. a n. v první řadě, udržovati veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost, za kterýmžto účelem opatřeno jest četnictvo zbraní (§ 3 četn. zák.). Že v konání těchto povinností, tedy ve hlavním oboru své působnosti, za tehdejších nepokojů obzvláště naléhavé, četnictvu násilným odzbrojením resp. vynucením slibu, že zbraně nepoužije, bylo překáženo, jest na snadě, ježto mu tím měla býti odňata možnost, aby v zájmu pozdvižením dělnictva tak citelně porušeného veřejného pořádku vůbec s úspěchem zakročilo.
Citace:
č. 597. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 423-424.