Čís. 471.Trestová sazba prvé věty §u 88 tr. zák. jest sazbou jednotnou.(Rozh. ze dne 4. června 1921, Kr I 329/21.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 3. března 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí dle §u 87 tr. z., mimo jiné z těchtodůvodů:S hlediska důvodu zmatečnosti dle čís. 11 §u 281 tr. ř. namítá stížnost, že nalézací soud, nezjistiv velikosti zlomyslnosti a mimořádného nebezpečí jako podmínek použití vyšší trestní sazby §u 88 tr. zák., uznal neprávem na trest vyšší, než ukládá na zločin dle §u 87 tr. z. první (nižší) sazba § 88 tr. zák. Stížnost vychází především z mylného názoru, jakoby první věta §u 88 tr. zák. stanovila na zločin dle § 87 tr. zák. dvě různé sazby trestní. Tomu není tak. O několika různých sazbách trestních může býti řeč jen tam, kde zákon tresty, stanovené na ten který zločin, dělí v jednotlivé, navzájem přesně ohraničené, v jeden celek se nepojící trestní sazby, při čemž použití jedné nebo druhé z nich určeno je přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi, v zákoně jmenovitě uvedenými. Neobsahuje dle toho dvou různých sazeb trestních prvá věta §u 88 tr. zák., která stanoví jako trest těžký žalář od jednoho až do pěti let, dle velikosti zlomyslnosti a nebezpečí až do deseti let. Tomu nasvědčuje mimo doslov trestního ustanovení samotného i ta okolnost, že zlomyslnost a nebezpečí, jichž velikostí řídí se dle ustanovení toho výše trestu v konkrétním případě, náležejí mezi ony skutečnosti, které i dle §u 43 tr. zák. slouží jen jako všeobecné měřítko velikosti zločinu, kdežto zvláštní okolnosti přitěžující vypočítávají §§ 44 a 45 tr. zák. Byl tudíž nalézací soud oprávněn, vyměřiti obžalovanému trest dle této jednotné sazby trestní, tedy v trvání jednoho roku až do deseti let. Soud při tom vzal zřetel na velikost zlomyslnosti) obžalovaného, která vyznačena je v rozhodovacích důvodech i jako bezohledná, a na veliké, velmi vážné nebezpečí jeho činu; je tudíž bezpodstatnou i výtka stížnosti, jako by byl soud těchto podmínek zvýšené trestnosti činu, o nichž rozhoduje dle volného uvážení výsledků hlavního přelíčení, nezjistil.