Čís. 501.
Bylo-li ku podloudnému vývozu do ciziny použito poštovní zásilky, jest místem spáchaného činu místo, kde zásilka byla dána na poštu.
(Rozh, ze dne 4. července 1921, Nd II 138/21.)
Dne 29. prosince 1920 bylo hlavním celním úřadem ve Znojmě pro podezření z podloudného vývozu zadrženo 7 balíčků, jež byly podány na poštu v Děčíně děčínskou firmou a obsahovaly 3 kg joghurtu a půl kg výživné soli dohromady v ceně 150 Kč. Trestní oznámení o tom podané dne 31. května 1921 u okresního soudu v Děčíně bylo na návrh veřejného žalobce dle §§ 51, 52 tr. ř. odstoupeno okresnímu soudu ve Znojmě k příslušnému jednání, jenž se prohlásil nepříslušným v podstatě proto, že ho okresní soud v Děčíně předstihl a že obviněný bydlí v Děčíně.
Vyřizuje záporný spor o příslušnost mezi jmenovanými okresními soudy uznal nejvyšší soud příslušným okresní soud v Děčíně.
Důvody:
Dle § 51 tr. ř. jest soud spáchaného skutku pravidelně příslušným a za místo spáchaného skutku sluší pokládati místo, kde splněno bylo to, čím dle zákonného' svého pojmu čin trestný jest dokonán, čili místo, kde předsevzata byla činnost, kterou dovršuje se pojem činu trestného. Při tom dle výslovného předpisu zákona bez vlivu zůstává, zda výsledek, patřící ke skutkové povaze, nastal v témž či teprve na jiném místě. Ježto v daném případě jde o podloudné dopravování zboží do ciziny, byla činnost, tvořící stíhaný trestný čin, nejen započata, nýbrž plně dokončena již podáním zásilky řádně vypravené a do ciziny adresované na poštovním úřadě v Děčíně, a okolnost, že výsledek, totiž skutečné dopravení zásilky do ciziny, měl nastati teprve na hranicích státu, jest zde úplně nerozhodnou. Proto jest okresní scud v Děčíně jako soud místa činu, — podání zásilky, — jež dle zákonně upraveného pořádku a služebního rádu na poštách měla se dostati přes hranice do ciziny, příslušným a jest povinen oznámenou mu trestní věc projednati.
Citace:
č. 501. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 285-285.