Č. 12924.

Samospráva obecní. — Řízení správní: * »Zvláštním osobním zájmem«, který po rozumu § 5 nov. k obec. zříz. č. 76/1919 Sb. vylučuje člena obec. zastupitelstva (rady, komisí) z účasti na jednání,
Bohuslav-Dusil, Nálezy správní XIX. 33 jest i zvláštní osobní zájem, který člen ten má na určitém vyřízení projednávané věci z důvodu osobního nepřátelství, jež chová vůči osobě, o jejíž věc jde, nebo vůči jejímu právnímu zástupci ve věci.
(Nález z 3. června 1937 č. 11544/37.)
Věc: Jana D. a Dr. Karel R. v Teplicích-Šanově (adv. Dr. Karel Jindřich Stradal z Teplic-Šanova) proti rozh. zem. úřadu v Praze ze 17. července 1934 a 16. září 1934 o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Naříkaná rozhodnutí se zrušují pro ne- zákonnost.
Důvody: Jana D. a Dr. Karel R. prodali:
1. smlouvou trhovou z 18. února 1932 manželům Františku a Alžbětě F. části parcel č. kat. 861, 862/3 a 863 v Teplicích-Šanově a
2. smlouvou trhovou z 20. února 1932 Marii O. část parcely č. kat. 861 a parcelu č. kat. 860/1 v Teplicích-Šanově.
Výměrem a dvěma platebními rozkazy z 27. prosince 1932 odepřel městský úřad v Teplicích uznati převody těchto pracel za osvobozené od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí podle § 55 zákona č. 45/1930 Sb. a vyměřil z nich dávku.
Zem. úřad v Praze nař. rozhodnutím odvolání prodávajících v postupu instančním zamítl.
Stížnosti podané k nss béřou v odpor nař. rozhodnutí shodně odůvodněná, pokud jimi žal. úřad vyslovil, že nebyl prokázán první z předpokladů osvobození převodu od dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti podle § 55 zákona č. 45/1930 Sb., t. j., že převod nastal již v roce 1931.
O obou stížnostech, které formulují stejné námitky, uvážil nss takto:
Stížnosti namítají v prvé řadě, že celé řízení je zmatečné, poněvadž 1. starosta města H., který vzhledem k osobnímu nepřátelství k právnímu zástupci st-lů byl pro podjatost z rozhodování o věci vyloučen, zúčastnil se schůzí obec. rady a obec. zastupitelstva, v nichž se o věci jednalo, a osobně provedl akt vyměření dávky (§ 5 obec. nov. č. 76/1919 Sb.), 2. oněch schůzí obec. zastupitelstva a obec. rady se zúčastnil také městský sekretář Dr. K., z týchž důvodů a na základě téhož předpisu podjatý. Žal. úřad stejnou námitku vznesenou v odvoláních zamítl s odůvodněním, že není zákonného ustanovení, které by vylučovalo v administrativním řízení před samosprávnými úřady podjaté osoby z výkonu úřadu. Předpisy § 11 spr. řádu platí výlučně pro politické úřady a nemohou býti vztahovány na úřady samosprávné. Stížnosti označují názor ten za nesprávný. Soud o této námitce uvážil:
Žal. úřad uvádí, že není zákonného ustanovení, které by vylučovalo v administrativním řízeni před samosprávnými úřady podjaté osoby z výkonu úřadu. Poněvadž nelze předpokládají, že by žal. úřadu byl neznám předpis § 5 novely k obec. zříz. č. 76/1919 Sb., dlužno patrně v uvedeném passu nař. rozhodnutí shledávati projev právního názoru, že důvod podjatosti st-li uplatňovaný, totiž osobní nepřátelství starosty obce vůči jejich právnímu zástupci, nespadá pod pojem podjatosti, jak jej definuje cit. § 5 obec. nov. Vycházeje z tohoto názoru a vyloučiv možnost použíti na řízení před úřady samosprávnými § 11 spr. řádu dospěl pak žal. úřad k závěru, že není zákonného ustanovení, které by v řízení před úřady samosprávnými vylučovalo z výkonu úřadu osoby podjaté z důvodu osobního nepřátelství vůči straně nebo jejímu zástupci.
Proti názoru, že nelze na řízení před úřady samosprávnými aplikovati ustanovení § 11 spr. řádu, stížnosti nebrojí, nýbrž opírají svou námitku toliko o ustanovení § 5 nov. č. 76/1919 Sb. Pokud stížnosti namítají na základě tohoto předpisu zmatečnost řízení také z toho důvodu, že se jednání a rozhodování věci zúčastnil městský sekretář Dr. K., nebylo možno dáti jim za pravdu.
Podle § 5 obec. nov. č. 76/1919 Sb. nesmí býti přítomen jednání a usnesení zastupitelstva, rady a komisí, aniž se ho zúčastniti »člen dotčeného sboru« . . . Předpis ten vztahuje se tedy výslovně jen na osoby, které jsou členy dotčeného sboru. Těmi jsou pouze oni, kteří do toho kterého sboru jako členové jeho byli zvoleni (§ 9 vol. řádu do obcí), nikoli však vedoucí úředníci konceptní a odborní, třebas podle § 9 nov. č. 76/1919 Sb. mají právo a povinnost schůzí oněch sborů, pokud jednají o otázkách spadajících do jich služebního oboru, s hlasem poradním se zúčastniti.
Jinak má se věc, pokud jde o starostu města H., který nesporně členem obec. zastupitelstva, resp. obec. rady byl a tedy spadá pod § 5 nov. č. 76/1919 Sb. Ohledně toho může býti na sporu jen otázka, spadá-li podjatost z důvodu osobního nepřátelství mezi důvody, které podle cit. § 5 člena sboru z přítomnosti a účasti při jednání vylučují. Podle cit. § 5 nesmí člen sboru býti přítomen jednání a usnesení a zúčastniti se ho, »jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho« nebo uvedených tam osob mu blízkých. Označuje-li se tu za důvod vyloučení »zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem« člena sboru (resp. jeho příbuzných), aniž se pojem ten blíže co do obsahu vymezuje, nutno míti zato, že výraz ten zahrnuje vše, co pojmově pod něj spadá. Pojmově spadá pak pod »zvláštní osobní zájem« zajisté nejen materiální zájem na věci sarné, nýbrž i zvláštní zájem na věci z důvodu osobního vztahu k osobě, o jejíž věc jde, a tedy také z důvodu osobního nepřátelství vůči ní. Motiv »osobního zájmu« leží již mimo jeho pojem a je proto pro vymezení pojmu lhostejný. Zákon chtěl zřejmě vyloučiti z účasti na jednání člena, který má — ať už z jakéhokoli důvodu — zvláštní svůj osobní zájem na tom, aby ta která věc byla určitým způsobem ve sboru vyřízena, zájem, který přesahuje objektivní zájem, jejž má nebo má míti na věci jako úřední činitel a orgán obce. Ovšem musí to býti vždy »zvláštní osobní zájem«, tedy zájem ryze individuální, prýštící z momentů subjektivních; nestačí zájem kotvící v příslušnosti k nějaké vrstvě nebo skupině společenské, nebo plynoucí jen z různosti názorů ať politických, ať sociálních nebo jiných.
Veden těmito úvahami dospěl soud k názoru, že i zájem, který má člen sboru na tom, aby věc ve sboru projednávaná byla určitým způsobem vyřízena, z důvodu osobního nepřátelství vůči tomu, o jehož věc jde, nebo vůči jeho právnímu zástupci ve věci té, spadá pod »zvláštní
33* osobní zájem« ve smyslu § 5 obec. nov. č. 76/1919 Sb. a tedy po případě člena onoho z přítomnosti, resp. účasti na jednání a usnášení o věci vylučuje. Opačný názor žal. úřadu je v rozporu se zákonem. —

Citace:

Č. 12924.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 665-668.