Č. 14028.

Zdravotnictví: * Obvodní lékař nemá mimo rámec paušální náhrady podle § 39 vlád. nař. č. 24/1923 Sb. nárok na zvláštní náhradu cestovného a stravného za účast na místním šetření provedeném podle § 17 zák. čl. 12:1894 a § 17 nař. býv. uh. min. orby č. 48000 R. T. 183/1894 za účelem určení močidla konopí a lnu.
(Nález z 18. prosince 1937 č. 3441/35-7.)
Věc: MUDr. Josef M. v Želiezovcích proti rozh. okr. úřadu v Želiezovcích z 8. srpna 1934, pozměněnému výměrem z 23. března 1935, a z 28. listopadu 1934 o cestovních účtech.
Výrok: Stížnosti se zamítají.
Důvody: Okr. úřad v Želiezovcích na základě § 17 zákona o pol. hospodářství a předposledního odstavce nař. býv. uher. ministra orby č. 48000/1894 vypsal za účelem stanovení místa pro máčení lnu a konopí místní jednání v obcích Dolní a Horní Várad a v obci Turé na den 11., resp. 14. a 21. července 1934 v obci Tura na den 14. července 1934 a pozval k jednání tomu také obvodního lékaře. Za účast na těchto místních jednáních žádal st-l, substitut obvodního lékaře, cestovními účty náhradu cestného a diet v částkách po 200 Kč.
Žal. úřad nař. rozhodnutími, z nichž se týká rozhodnutí z 8. srpna 1934 cestovného a diet z důvodu účasti st-le při místním jednání v obcích Horní Varád a Turé a rozhodnutí z 28. listopadu 1934 cestovného a diet z důvodu účasti st-le při místním jednání v obci Dolní Varád, zamítl schválení cestovních účtů proto, že ve smyslu bodu 6, 8 a 9 služební instrukce pro obecní a obvodní lékaře náleží státnímu obvodnímu lékaři ze služební povinnosti zúčastniti se místních prohlídek a úředních řízení v obcích, pro které jest ustanoven (při parcelačním, vodoprávním, kanalisačním řízení a pod.), z čehož vysvítá, že i místní prohlídka místa močení lnu a konopí náleží státnímu obvodnímu lékaři ze služební povinnosti, zvláště když místní jednání, jak to bod 8. zmíněného paragrafu předpisuje, je nařízeno okr. úřadem. St-l konal prohlídky jako zástupce státního obvodního lékaře v Tekov. Šarluhách a je za účtované cesty odměněn dle § 39 vlád. nař. č. 24/1923 Sb. svým cestovním paušálem a proto zvláštní odměna za tyto cesty mu nepřísluší.
O stížnostech uvážil nss:
Stížnosti mají shodně zato, že účast na úředním jednání o určení místa na močení konopí a lnu nelze zahrnovati pod pojem služebních povinností obvodního lékaře, ježto nejde o řízení, které se zahajuje z moci úřední, nýbrž podle nař. býv. uh. min. orby ze 17. října 1894 č. 48000/1894 na žádost pěstitelů konopí a lnu, kterou jménem jejich podává starosta obce. Nemohou se proto na toto řízení vztahovati předpisy shora uvedené instrukce a není obvodní lékař povinen hraditi výlohy spojené s jeho účastí na uvedeném řízení z paušálu podle § 39 nař. č. 24/1923 Sb. Podle toho je na sporu otázka, zda účast na místní prohlídce místa určeného k močení lnu a konopí na území býv. Uherského království je služební povinností státního obvodního lékaře, takže případné výlohy s účastí tou spojené má hraditi z paušálu, jemu podle § 39 vlád. nař. č. 24/1923 Sb. příslušejícího, či jde o úkony, za které jest oprávněn účtovati zvláštní cestovné a diety.
Zákon č. 332/1920 Sb. ve znění zákona č. 236/1922 Sb. je zbudován na myšlence, že je povinností státu, aby sám pečoval o výkony zdravotní policie, obstarávané dosud obcemi, a dbal o řádné rozvětvení této zdravotně-policejní služby i na nejnižším jejím organizačním stupni. Důsledně provedl uvedený zákon (arg. §§ 2, 8, 9) i postátnění orgánů, kteří na tomto stupni posavadní organizace vykonávali úkony zdravotně-policejní, a upravil jejich služební a právní poměry. Tak určil v § 8, že smlouvou se budou říditi služební požitky či jiné služební poměry, pokud nebudou upraveny instrukcí služební, a v § 12, že obvodnímu lékaři přísluší za služební cesty konané do obcí v jeho obvodu roční náhrada, úhrnem vypočtená podle vlád. nař., jež o tom bude vydáno. Podle § 39 nař. č. 24/1923 Sb. vypočte se tato paušální náhrada dle průměrného počtu cest služebních a stanoveného cestného a je splatna čtvrtletně předem. Z toho vysvítá, že předeslané právní předpisy poskytují obvodnímu lékaři vedle nároku na služební plat jako úplatu za konanou službu zdravotně-policejní také nárok na náhradu hotových výloh při služebních cestách paušálně vyměřenou. Tento způsob náhrady cestovních výloh nebyl, jak patrno z § 15 nař. č. 23/1927 Sb., změněn ani úpravou platových poměrů obvodních lékařů, jak ji provedl zákon č. 105/1926 Sb. a nař. č. 23/1927 Sb., a sluší proto míti zato, že obvodní lékař nemá při služebních cestách, jež koná z povinnosti svého úřadu ve svém obvodu, nárok na to, aby mu poskytnuta byla zvláštní náhrada cestného a stravného.
Rozsah služebních povinností obvodních lékařů určen je po rozumu § 5 zákona č. 332/1920 Sb. ve znění § 2 zákona č. 236/1922 Sb. v 3. části vlád. nař. č. 24/1923 Sb. a služební instrukcí (výnos min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy z 10. dubna 1925 č. 10991, Věstník min. veř. zdrav. a těl. výchovy roč. 7. str. 120). Podle § 25 cit. nař. č. 24/1923 Sb. náleží obvodním lékařům v oboru služby správně-zdravotní »z povinnosti služební« působiti po stránce odborné při vykonávání veškeré policie zdravotní podle ustanovení § 4 zákona č. 332/1920 a účastniti se místních ohledání a úředních řízení... Shodně s tímto ustanovením určil i § 2 v bodu 8 shora cit. instrukce, že obecním a obvodním lékařům náleží v oboru služby správně-zdravotní »z povinnosti služební« účastniti se k úřednímu vyzvání v mezích své působnosti, je-li to předepsáno nebo je-li toho třeba z důvodů zdravotně-policejních, místních ohledání a úředních řízení v obcích, pro něž jsou ustanoveni, tak zvláště při komisích stavebních..., při řízeních parcelačních, vodoprávních, kanalisačních a t. p. Ze souvislosti předeslaných předpisů vysvítá, že úřední řízení, jichž se musí obvodní lékař účastniti z povinnosti služební, nejsou vypočtena taxativně a že proto nemají stížnosti pravdu, tvrdí-ti, že se žal. úřad neprávem dovolal § 2 bodu 8 instrukce již proto, že v předpisu tom není výslovně uvedeno řízení o určení močidla pro konopí a len.
Podle § 17 zák. čl. 12:1894 je dovoleno močiti len a konopí jen na takových místech, které k tomu účelu označí úřad a za podmínek tímto stanovených. Jelikož je podle § 17 prov. nař. býv. uh. min. orby č. 48000/1894 močení konopí a lnu v tekoucích vodách a ve vodách uvnitř obcí nebo v bezprostřední blízkosti obcí se nalézajících se stanoviska veřejného zdravotnictví a rybářství vůbec nepřípustno..., mají úřady působiti k tomu, aby byla na vhodných místech, případně pro výrobce vícero obcí zřízena umělá močidla. Nařízení uvádí dále vody, v nichž močidla nemohou býti dovolena, a stanoví konečně, že má okr. úřad vykázati v každé obci, řídě se dalším obsahem cit. nař., močidlo na močení konopí a lnu, a to každoročně do konce května, vyslechna obecního a obvodního lékaře. Současně vyhlásí, že bude dle zákona pokutován, kdo by na místech předem nepovolených a nevykázaných močil konopí nebo len. Z toho plyne, že určení místa pro močení konopí a lnu se dotýká účelů, jež chrániti přísluší okr. úřadu s hlediska zdravotně-policejního ve příčině vod tekoucích (srov. § 4 zákona č. 332/1920 Sb.), a že v řízení předcházejícím vydání dotyčného aktu povolovacího musí býti slyšen obecní, resp. obvodní lékař. Spolupůsobí tedy v základě positivního předpisu obvodní lékař po stránce odborné i v právě uvedeném řízení a spadá posudek jeho do rámce jeho služební povinnosti v oboru služby správně-zdravotní. Za tohoto stavu je splněn předpoklad shora uvedených předpisů o rozsahu služební povinnosti obvodního lékaře i co do řízení pro určení močidla konopí a lnu a obstojí nař. rozhodnutí po právu, i kdyby jeho odkaz na předpis § 2 bod 6 a 9 instrukce neměl v uvedených bodech dostatečné opory a byly snad důvodnými vývody stížností, jež s hlediska těchto předpisů snaží se dovoditi, že účast obvodního lékaře na řízení o určení močidla konopí a lnu není jeho služební povinností. Je-li však podání vyjádření obvodního lékaře v právě uvedeném řízení součástí jeho služební povinnosti, nelze ani služební cestu, které bylo třeba, aby mohl splniti tuto svou služební povinnost, vylučovati co do otázky náhrady výloh s ní spojených z cest, jejichž výlohy sluší hraditi z paušálu určeného podle § 39 vlád. nař. č. 24/1923 Sb. Podle toho je pro spornou otázku bez právního významu skutečnost, kdo dal podnět k tomu, že došlo k řízení za účelem určení močidla pro konopí a len a mýlí se stížnosti, tvrdí-li opak.
Pokud stížnost buduje svou obranu na úvaze o rozdílném postavení okresního a obvodního lékaře, nemusil nss vývody těmi blíže se obírati již proto, že ustanovení nař. č. 48000/1894 nemluví o okresních neb obvodních lékařích, ale o lékařích obecních a obvodních.
Z toho, co uvedeno, vysvítá, že žal. úřad neporušil zákon, nepřiznal-li st-li jako substitutu obvodního lékaře zvláštní náhradu cestovného a stravného, a nezbylo než zamítnouti stížnosti pro bezdůvodnost.

Citace:

Č. 14028.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 1170-1173.