Č. 13044.
Policejní věci. — Zdravotnictví: Základem trestního řízení a odsouzení za přestupek zák. čl. 47:1908 může býti jen posudek odborné komise pro zkoumání vína, zřízené podle tohoto zákona.
(Nález z 6. listopadu 1937 č. 1582/35-5.)
Věc: Jindřich G. v Košicích proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě ze 7. prosince 1934 o přestupku falšování vína.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje.
Důvody: Rozsudkem policejního ředitelství v Košicích jako policejního trestního soudu 1. stolice ze 7. listopadu 1929 byl st-l uznán vinným přestupkem § 17, příp. § 38 bodu 3 zák. čl. 47:1908, jehož se dopustil tím, že měl na skladě a uvedl do obchodu vína, která neodpovídají svému označení; potrestán byl na základě § 38 s použitím § 44 cit. zák. čl. hlavním trestem peněžitým 1000 Kč a vedlejším trestem peněžitým 500 Kč, v případě nedobytnosti uzamčením na 60 dnů, a odsouzen k zaplacení útrat chemického rozboru v částce 376 Kč 20 h. Zároveň bylo vysloveno, že víno zabavené dne 5. listopadu 1929 se st-li uvolňuje s tím, že toto víno smí býti uvedeno do veřejného obratu jen pod označením jako víno desertní.
Rozhodnutím z 22. ledna 1931 žal. úřad tento prvostupňový trestní nález potvrdil.
Toto rozhodnutí bylo nálezem nss ze 7. března 1934 zrušeno pro vadnost řízení v podstatě s odůvodněním, že žal. úřad nechal nevyřízenu námitku odvolání st-lova, že znalecký posudek v projednávané věci mohla podati podle zák. čl. 42:1908 jen zvláštní odborná znalecká komise, v níž je zastoupen i element laický, a že tato komise nemůže býti nahrazena ústavem vinařským státních výzkumných ústavů zemědělských v Bratislavě, v němž tento element zastoupen není a který tedy nemá vůbec způsobilosti a zákonného pověření k podávání znaleckého posudku; nebyly-li dosud řečené odborné komise znalecké zřízeny, nelze vůbec prováděti trestní řízení, jehož podkladem může býti podle cit. zákona jediné dobrozdání řečené komise. Současně však nss další námitku st-lovu, popírající správnost skutkového zjištění žal. úřadu, že totiž ono víno bylo vlastního pěstění a pochází z Malé Toroně, a uplatňující, že víno to bylo importováno z Maďarska, neuznal důvodnou, ježto žal. úřad měl pro své skutkové zjištění dostatečný podklad ve výsledku provedeného řízení.
Novým, nyní nař. rozhodnutím potvrdil žal. úřad znovu výměr první stolice v podstatě proto, že ustanovení §§ 52 a 54 zák. čl. 42:1908 nemají ten smysl, že bylo nezbytně nutno k zavedení trestního řízení proti obviněnému, aby návrh na potrestání vyšel od komise zřízené podle cit. zákona na základě jejího odborného posudku, o čemž svědčí slovo v § 52 »mají«, tedy nemusí, a v § 54 slovo »slouží«, tedy nemusí nutně sloužiti. Když tedy takové odborné komise nebyly ještě zřízeny, není závady, aby pol. trestní soud zjednal si pro posouzení otázky viny obviněného posudek od jiného odborného znalce, tedy v tomto případě od státních výzkumných ústavů zemědělských, zřízených v republice, které mu úplně nahradí posudky dotyčné odborné komise.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Jak shora uvedeno, zabýval se nss již v nálezu ze 7. března 1934 námitkou st-lovou, že pozastavená vína byla importována z Maďarska a nepocházela z Malé Toroně, a zamítl ji, vysloviv, že žal. úřad měl pro své skutkové zjištění o původu vína dostatečný podklad ve výsledku provedeného řízení. Vytýká-li tato druhá stížnost za nezměněného skutkového a právního stavu opětně, že ono víno nebylo vlastního pěstění z Malé Toroně, nýbrž že bylo dovezeno z Maďarska a že tudíž opačné zjištění úřadu je proti spisům, vznáší na spor námitku v tomto sporném případě tímto soudem již rozsouzenou a tudíž nepřípustnou. Tím padá ovšem také důsledek, dovožený z této namítané okolnosti, že sporný případ nemůže býti posuzován podle cit. zák. čl., nýbrž že je tu rozhodný zák. čl. 9: 1924, platný v Maďarsku. Žal. úřad dovozuje ze znění předpisů §§ 52 a 54 zák. čl. 47:1908, že posudek odborné komise pro zkoumání vína v těchto předpisech uvedené může býti nahrazen posudkem jiného odborného znalce, zejména posudkem státních výzkumných ústavů zemědělských v Bratislavě. Proti tomu namítá st-l, že trestní řízení i rozsudek jsou zmatečné, ježto nebyl zachován předpis § 54 zák. čl. 47:1908, který je předpisem kogentním a který stanoví, že podkladem trestního řízení může býti jediné posudek odborné komise pro zkoumání vína, v níž je zastoupen živel laický, a že tento posudek nemůže býti nahrazen posudkem žádného jiného znalce, tedy ani posudkem státních výzkumných ústavů zemědělských v Bratislavě. Těmto vývodům stížnosti musil nss dáti za pravdu z těchto důvodů:
Jestliže nějaký zákon nebo min. nař. předpisuje, aby byl vyžádán posudek zvláštních znaleckých sborů nebo znaleckých úředních orgánů, má podle § 140 odst. 3 polic. trest. řádu policejní trestní soudce slyšeti posudek těchto znalců. Takový předpis jest obsažen také v zákoně o zákaze falšovati víno a uváděti je do obchodu (zák. čl. 47:1908). Předpis § 52 toho zákona totiž stanoví, že k odbornému zkoumání nápojů, které podléhají ustanovením tohoto zákona a látek, kterých se používá při manipulaci s vínem, jakož i k podávání posudků v otázkách falšování vína, mají se zříditi (alakitandók) zvláštní odborné komise pro zkoumání vína. Předpis § 54 pak stanoví, že odborný posudek odborné komise pro zkoumání vína slouží za základ policejního trestního řízení. Ze znění těchto předpisů »mají se zříditi« (alakitandók) a ze slov § 54 »slouží« (szolgál) vyplývá, že oba předpisy mají povahu imperativní. Mýlí se tedy úřad, když má zato, že znění zákona (§ 54) připouští možnost, že základem trestního řízení a odsouzení nemusí býti posudek odborné komise pro zkoumání vína a že podle tohoto předpisu stačí posudek jiného odborného znalce, zejména posudek státních výzkumných ústavů zemědělských v Bratislavě. Že odborná zkoumání, uvedená v § 52, mohou konati a posudky o falšování vína podávati jediné odborné komise pro zkoumání vína, plyne i z jiných předpisů zákona (na př. §§ 58, 59, 60). V souhlasu s předpisem § 54 zákona je také ustanovení § 103 nař. min. orby z 30. prosince 1908 č. 112000, kterým se provádí zák. čl. 47:1908. Ustanovení toto v prvém odstavci pak uvádí, že skutková podstata falšování vína může býti neodvisle od posudku odborné komise pro zkoumání vína prokázána také jiným způsobem, na př. úředním šetřením, výpovědí svědků, doznáním nebo jiným důkazem, takže porušení zákona může býti zjištěno i tehdy, když odborná komise pro zkoumání vína na základě odborně technického zkoumání neshledala důvodu pozastaviti nápoj, z něhož byl vzat vzorek, komisi předložený. Z ustanovení toho plyne jenom tolik, že falšování vína může býti zjištěno také jinými důkazy než znaleckým posudkem (chemických rozborem) odborné komise pro zkoumání vína. Z uvedeného ustanovení však nelze vyvoditi, že by tímto jiným důkazem mohl býti také jiný znalecký posudek než znalecký posudek odborné komise pro zkoumání vína (§ 54 zákona), čili že by znalecký posudek této komise mohl býti nahrazen posudkem znalce jiného. Skutečnost, že odborné komise pro zkoumání vína nebyly v Československé republice dosud zřízeny, je nerozhodná pro posuzování zákonitosti nař. rozhodnutí, když je nesporné, že předpisy §§ 52 a 54 zák. čl. 47:1908 změněny nebyly.
Z toho, co bylo uvedeno, je patrno, že žal. úřad mylně vyložil zákon, když měl zato, že základem trestního řízení (§ 54) mohl býti posudek státních výzkumných ústavů zemědělských v Bratislavě na místě posudku zvláštní odborné komise pro zkoumání vína (§ 52 zákona). Z toho důvodu bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zákona o nss č. 164/ 1937 Sb.