Čís. 3981.

Nejde o doplnění rozsudku, nýbrž o jeho opravu, domáháno-li se opravy chyby při sčítání útrat. Dovolací rekurs v této otázce jest přípustným.
(Rozh. ze dne 17. června 1924, R I 467/24.)
V dubnu 1924 domáhali se žalovaní na odvolacím soudě, by opravil svůj rozsudek ze dne 9. června 1923 ve výroku o útratách, ježto při součtu útrat bylo opomenuto připočítati útraty z prvé strany seznamu jich. Odvolací soud odmítl návrh jako opožděný, maje za to, že jde o doplnění rozsudku, o něž bylo žádati v osmidenní lhůtě §u 423 c. ř. s. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by žádanou opravu rozsudku ve výroku o útratách provedl a o tom nové usnesení vydal.
Důvody:
Stížnost, jejíž formelní přípustnost jest nepochybná, ježto nejde o opravný prostředek proti výroku druhé stolice v otázce útrat (§ 528 c. ř. s.), nýbrž o opravný prostředek proti odepření výkonu práva po rozumu §u 419 c. ř. s., jest odůvodněna. Stěžovatelé domáhají se opravy rozsudku odvolacího soudu pro zřejmou početní chybu, jež se skutečně sběhla na ten způsob, že soudce při součtu útrat sporu, stěžovatelům soudem odvolacím přiřknutých, z nedopatření opominul do něho připočísti upravené útraty z první strany seznamu jich, takže do rozsudku přišla jen číslice přisouzených útrat na druhé straně seznamu. Nejde tedy o doplnění rozsudku dle §u 423 c. ř. s., jenž předpokládá, že o útratách nebylo vůbec anebo bylo nedostatečně rozhodnuto, nýbrž o opravu rozsudku dle §u 419 c. ř. s., ježto o útratách bylo sice úplně rozhodnuto, výrok tento byl však následkem početní chyby nesprávnou číslicí do rozhodnutí pojat. Ježto oprava dle §u 419 c. ř. s. není vázána na lhůtu, bylo odmítnutí návrhu pro opožděnost vysloveno z mylného použití zákona.

Citace:

č. 3959. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 925-926.