Č. 11 398.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: Zcizí-li se část souboru nemovitostí nabytých v celku, která má nestejnou jakost, jest přírůstek hodnoty vyšetřiti na základě obecných hodnot jednotlivých pozemků, nikoliv na podkladě cen a plošných výměr.
(Nález ze dne 1. září 1934 č. 12 923/33.)
Věc: Hynek Š. v P. proti zemskému úřadu v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušují se pro nezákonnost.
Důvody: Smlouvami trhovými ze 13. února 1927 prodal st-l pozemky č. kat. 61, 48, 585, 586, 544 a 545 v Ch., kterých nabyl smlouvami z 12. listopadu 1926 a 13. prosince 1926 spolu s řadou pozemků jiných. Platebními rozkazy ze 3. listopadu 1932 byla zem. inspektorátem v Praze vyměřena dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí na základě nabývací ceny vypočtěné podle nabývacích smluv a poměru plošné výměry pozemků nyní zcizených k plošné výměře celého souboru tehdy nabytého.
Odvolání byla v pořadí instančním žal. úřadem zamítnuta z důvodu, že podle § 9 dávkových pravidel o tom, jsou-li tu podmínky, aby byla vzata za základ vyměření dávky obecná hodnota v době zcizení, rozhoduje vyměřovací úřad dle volného uvážení, z čehož plyne, že strana nemá nároku, aby místo zcizovací ceny vzata byla za základ obecná hodnota v době zcizení. Ustanovení § 10 odst. 4 dávk. prav. má tudíž praktický význam jen v těch případech, kde vyměřující úřad na základě svého volného uvážení přikročí k vyšetření hodnoty v době zcizení.
Stížnost poukazujíc na ustanovení § 10 odst. 4 dávk. prav. souhlasně s odvoláním namítá, že za základ pro vyměření dávky bylo vžiti nikoliv nabývací cenu pozemků vypočtenou podle plošné výměry, nýbrž vzhledem k tomu, že byly nabyty s pozemky nyní prodanými jiné pozemky nestejné jakosti, obecnou hodnotu v době nabytí.
Nss dal stížnosti za pravdu.
Předpis § 10 odst. 1 zní: »Zcizí-li se část souboru nemovitostí nabytých v celku, vyšetří se nabývací cena (hodnota), připadající na zcizenou část, podle poměru její plošné výměry k plošné výměře celého souboru nemovitosti«; odst. 4 pak dodává: »při nestejné jakosti částí souboru nemovitostí budiž zjištěna cena jednotlivých podílů místo podle plošné výměry (odst. 1) vyšetřením jejich obecných hodnot«. Tento předpis jest imperativní, a dlužno proto v takovém případě přírůstek hodnoty vyšetřiti nikoliv na podkladě cen a plošných výměr, nýbrž na základě obecných hodnot jednotlivých pozemků.
Když st-l tvrdil v řízení instančním, že ze souboru nemovitostí nabytých v celku jednotlivé zcizené pozemky jsou nestejné jakosti, nabízeje pro to důkazy, byl úřad povinen okolnost tu zjistiti a v kladném případě podle § 10 odst. 4 dávk. prav. dávku vyměřiti na základě obecné hodnoty pozemků v době nabytí a nikoliv na podkladě nabývací ceny vyšetřené podle plošné míry. Toho však žal. úřad neučinil, vycházeje, jak patrno z nař. rozhodnutí, z mylného pojetí cit. předpisu, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zákona o ss.

Citace:

č. 11398. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 139-140.