Č. 11495.

Stavební právo (Praha). — Řízení správní: Podle § 10 zák. č. 88/1920 Sb. není povinností úřadu, aby výslechem stran zjišťoval, zda a jaké námitky tyto proti přehlednému plánu vznášejí a není také předepsáno ani zvláštní slyšení stran o námitkách včas podaných.
(Nález ze dne 24. října 1934 č. 18655.)
Věc: František L. v P. proti min. veř. prací o přehledný regulační a zastavovací plán Žižkova.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Proti vyloženému přehlednému regulačnímu a zastavovacímu plánu území Žižkova, jímž navrženo bylo, aby mezi H.-ovou tř., náměstím P.-ovým, P.-ovou tř. a ul. Ž.-ého zřízeno bylo velké náměstí zaujímající též dům st-lův čp. 414 na nároží ul. P.-ovy a C.-ovy, podal st-l námitky, ve kterých uváděl, že novou regulační čarou, kterou jeho dům má býti úplně odstraněn, cítí se značně poškozen, ba téměř zničen i v tom případě, když poskytne se mu náhrada, že jako poplatník protestuje proti zbytečnému obrovskému náměstí, v němž se mají utopiti nejdražší pozemky. Odstraněním protějšího bloku domů a domů přilehlých při vrchu V. nabude dle náhledu st-le P.-ovo náměstí obrovské rozlohy, takže vůbec není zapotřebí, aby ještě jeho obchodní dům do náměstí byl zabírán. V důsledku toho žádal st-l, aby byl předvolán k protokolárnímu výslechu, při němž hodlá uvésti obšírně námitky, a žádal, aby jeho podání bylo považováno za rekurs.
Nař. rozhodnutím potvrdilo min. veř. prací ve shodě s min. železnic přehledný plán města Ž. tak, jak se na něm usnesla stát. reg. komise, a zamítlo námitky st-le proti plánu vznesené. V důvodech uvedlo ministerstvo, že značné zásahy do soukromého majetku plánem, o který jde, byly vyvolány stavebním rozvojem města a z něho plynoucí nutností, aby se včas zabezpečila možnost vyhověti naléhavým zájmům veřejným, zejména pokud jde o odstranění závad komunikačních a zdravotních, které je tak důležité pro veřejnost, že hospodářský zájem jednotlivců, je-li mu na překážku, musí ustoupiti. To platí zejména i o navrženém náměstí, jež je odůvodněno tím, že zde vznikne důležitá křižovatka hlavních komunikací a sice rozšířené třídy H.-ovy, třídy P.-ovy a nově navržené 30 m široké komunikace z třídy I.-é, obsažené již z části v přehledném regulačním a zastavovacím plánu pro území R.-é zahrady a bývalé Obecní plynárny. Na sev. straně náměstí navrhuje se také vstup do projektovaného tunelu ze Ž. do K., kterým budou uvedené komunikace navázány také na třídu P.-ovu v K. a přímo po budoucím novém mostě přes Vltavu budou spojeny s územím H. a T. V sev. části náměstí projektuje se také přístup na lávky přes trať st. dráhy a k »P. N. O.« na temeni vrchu Ž. Náměstí má velkou oprávněnost i proto, že leží skoro ve středu staré části Ž., kde o veřejné prostranství je velmi nedostatečně postaráno. Ke zřízení tohoto náměstí bude třeba zabrati mimo jiné i dům st-lův čp. 414.
Proti tomuto rozhodnutí namítá stížnost po stránce formální, že nař. rozhodnutí jest vadné, poněvadž úřad nevyhověl žádosti st-lově, aby byl pozván k výslechu o námitkách, při kterém byl by uvedl další své námitky. Námitka ta jest zřejmě bezdůvodná, neboť podle § 10 zák. č. 88/1920 mají veškeré námitky proti vyloženému přehlednému plánu býti předneseny u úřadu ve lhůtě tímto předpisem stanovené, a měl tedy st-l v této lhůtě veškeré své námitky uplatniti, nečekaje na to, až úřad jej předvolá. Podle citovaného ustanovení zákona není povinností úřadu, aby výslechem stran zjišťoval, zda a jaké námitky tyto proti plánu vznášejí, a není předepsáno ani zvláštní slyšení stran o námitkách včas podaných.
Bezdůvodná jest i další výtka, že úřad nevyvrátil jednotlivé námitky st-lovy, neboť úřad vyrozuměl st-le, proč v daném případě jeho zájem soukromý musí ustoupiti zájmu veřejnému, a z jakých důvodů jest nutno, aby budoucí náměstí zaujalo i místo, na němž stojí jeho dům. Nemůže tedy st-l důvodně tvrditi, že úřad nedal mu odpověď na jeho námitky v řízení námitkovém vznesené.
V ostatním brojí stížnost proti nař. rozhodnutí pouze po stránce skutkové, vytýkajíc, že není správné tvrzení úřadu, že o veřejná prostranství není v Ž. dostatečně postaráno, ježto i stará část Ž. má celou řadu menších náměstí, a poněvadž vrch Ž. jest dostatečným zdrojem vzduchu pro regulované území. Dále namítá stížnost, že při regulaci mělo býti přihlíženo též k potřebám hospodářským a z důvodu toho neměla odnímána býti půda domům činžovním a obytným, ježto tím zničena bude celá řada živností i s personálem v nich zaměstnaným, a že mělo býti přihlíženo k tomu, zda obec, vzhledem ke své těžké finanční situaci, bude vůbec s to uvésti navrženou regulaci ve skutek. Náměstí nebylo prý zapotřebí nadbytečně rozšiřovati, ježto podobně jako ve vnitřní Praze mohla frekvence usnadněna býti zřízením úzkých jízdních drah s řadou přechodů a odpočívadel.
Veškeré tyto námitky musil nss již proto odmítnouti jako nepřípustné, že st-l neuplatnil jich v námitkovém řízení proti vyloženému přehlednému plánu, ačkoliv měl k tomu příležitost, ježto již z důvodové zprávy, jež dle nař. rozhodnutí tvoří součást plánu, mohl seznati, z jakých příčin projektuje úřad náměstí takových rozměrů. To však st-l učiniti opominul, zejména nevytýkal, že dosavadní veřejná prostranství spolu s vrchem Ž. zajišťují i bez navrhované úpravy dostatek čerstvého vzduchu pro území Ž., že obec není s to vzhledem na svoji finanční situaci realisovati navržené úpravy, a že vhodným rozdělením náměstí na přechody, jízdní dráhy a odpočívadla možno i při menším jeho objemu vyhověti potřebám komunikačním. Jsou proto uvedené námitky, teprve v řízení před nss-em vznesené, nepřípustny podle §§ 5 a 6 zák. o ss.

Citace:

č. 11495. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 383-385.