Č. 11585.

Živnostenské právo: Byla-li k vedení záležitostí živnostenského společenstva (gremia) živnostenským úřadem ustanovena podle § 127 živn. ř. správní komise, není nezákonným, jestliže volby živnostenským úřadem nařízené vypíše a řídí předseda této komise jako její representant.
(Nález ze dne 7. prosince 1934 č. 5982.)
Věc: Dr. Karel H. v K. proti zemskému úřadu v Praze o volbu představenstva živnostenského společenstva.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podle správních spisů vzdali se všichni členové představenstva gremia živností hostinských v K. a jejich náhradníci ve schůzi gremiálního výboru 26. října 1931 svých funkcí. K obstarávání gremiální agendy byla výměrem okresního úřadu v Karlových Varech z 2. listopadu 1931 zřízena správní komise, jejíž členové zvolili si předsedu. Ten vypsal vyhláškou z 14. listopadu 1931 a nedatovaným dodatkem k ní gremiální volby, jež byly vykonány dne 9. prosince 1931. Proti výsledku jejich podal st-l námitky, které byly nař. rozhodnutím v pořadí instančním zamítnuty. K výtce, že volby nebyly vypsány živnostenským úřadem, nýbrž předsedou správní komise, bylo poznamenáno, že jenom v nově utvořených společenstvech a společenstevních jednotách má podle § 4 odst. 2 vl. nař. z 18. ledna 1929 č. 10 Sb., jímž byl vydán volební řád pro volby v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazech), prvé volby vypsati živnostenský úřad. O tento případ tu nešlo a proto byl by měl za normálních poměrů vypsati volbu starosta nebo jeho zástupce. Ježto však na místo společenstevního výboru a na místo starosty gremia nastoupil předseda správní komise, je bezdůvodná výtka, že volby neměly býti vypsány předsedou správní komise. K námitce, že nebyla svolána zvláštní valná hromada k provedení voleb, nýbrž že volby byly provedeny mimo rámec takového shromáždění obdobným způsobem jako volby do obecního zastupitelstva a poslanecké sněmovny, totiž tím způsobem, že členové ve stanovených hodinách se do volební místnosti dostavovali a po odevzdání hlasovacího lístku se vzdalovali, pak k námitce, že nebylo zjištěno, byla-li přítomna 1⁄3 členů k hlasování oprávněných a byla-li hromada způsobilou usnášeti se, bylo podotknuto, že těchto zjištění nebylo třeba, poněvadž nešlo o valnou hromadu, nýbrž jen o volební shromáždění, a stačilo, bylo-li svoláno způsobem pro valnou hromadu obvyklým.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Především dlužno konstatovati, že volby, o něž tu jde, se konaly podle stavu spisů v době, kdy veškeří členové představenstva se byli vzdali svých mandátů, o čemž starosta učinil živnostenskému úřadu oznámení, a kdy živnostenský úřad k návrhu resignovavšího starosty obstaráváním záležitostí gremia byl pověřil správní komisi (výměr z 2. listopadu 1931). Současně s jmenováním správní komise uložil jí živnostenský úřad, aby především vykonala nové volby ve smyslu vl. nař. z 18. ledna 1929 č. 10 Sb., a to dne 9. prosince 1931. Toto opatření učinil živnostenský úřad patrně podle předpisu § 127 odst. 6 živn. ř., jenž stanoví toto: »Vyskytnou-li se dokázané nepravidelnosti ve správě pokladní neb opětovně vytýkané skutky proti stanovám nebo nepravidelnosti v úředním jednání, živnostenský úřad může činnost představenstva společenstevního zatím zastaviti, učiniti opatření v příčině prozatímního úřadování a po případě, nařídiv zároveň novou volbu, zbaviti členy společenstevního představenstva jejich funkcí.«
Je mimo spor — stížnost po této stránce námitky nemá —, že za daného stavu věci, když se členové představenstva gremia svých funkcí vzdali a nebylo nikoho, kdo by agendu gremia vedl, živnostenský úřad byl podle cit. § 127 odst. 6 oprávněn k zatímnímu vedení záležitostí gremia stanoviti správní komisi. Předmětem sporu je podle obsahu stížnosti především, zdali vypsání a provedení nových voleb mohlo se právem státi předsedou správní komise, anebo zdali volby vypsati a provésti měl živnostenský úřad sám. Že by dřívější představenstvo gremia mohlo volby vypsati a provésti, nemůže přijíti vůbec v úvahu, a to již proto, že se členové jeho svých funkcí vzdali a vedením záležitostí gremia byl pověřen orgán jiný, jmenovaná správní komise.
Podle § 119 c) odst. 1 lit. b) živn. ř. voliti představenstvo a členy rozhodčího výboru, jakož i výboru k prostředkování práce, pak zástupce do valné hromady jednoty společenstevní spadá do působnosti hromady společenstevní. Bližší předpisy o konání voleb obsahují volební řády vydané vládou podle zmocnění daného jí zákonem z 3. července 1923 č. 217 Sb., a to nejprve vlád. nařízením z 6. prosince 1923 č. 233 Sb. a později vlád. nařízením z 18. ledna 1929 č. 10 Sb., jehož se také stížnost dovolává. Podle § 3 posléze uvedeného vlád. nařízení, jež platilo v době konání sporných voleb, konají se volby osobním odevzdáním hlasů ve volebním shromáždění (srov. § 119 b) odst. 1 živn. ř.). Volby vypisuje starosta, případně jeho náměstek tím způsobem, že oznámí úřadu živnostenskému a současně členstvu způsobem určeným stanovami pro svolání hromady den konání voleb, jakož i údaje o místu a času volby atd. (§ 4). Obdobná ustanovení obsahují i stanovy gremia živností hostinských v K. v §§ 22, 22 a) a 22 b). K provedení voleb svolá starosta jako předseda volební komise voliče způsobem předepsaným ve stanovách pro konání schůzí a oznámí současně konání voleb živnostenskému úřadu (§ 22 g) stanov). Z předpisů těchto se podává jednak, že k výkonu voleb je povoláno zvláštní volební shromáždění, tedy shromáždění, jehož účelem je vykonání voleb (§ 22 a) odst. 2 stanov), jednak že volby vypisuje a volební shromáždění svolává starosta neb náměstek jeho. Volby vypsati a volební shromáždění svolati může ovšem starosta neb jeho náměstek jen tehdy, když funkci svoji vykonává. Není-li však ve společenstvu nikdo, kdo by obstarával jeho záležitosti, buď proto, že dosavadní členové představenstva i se starostou a jeho náměstkem byli živnostenským úřadem svých funkcí zbaveni, buď — jak se stalo ve sporném případě —, že se svých funkcí sami vzdali, pak ovšem volba nemůže býti vypsána a volební shromáždění nemůže býti svoláno ani starostou ani náměstkem. V tomto případě funkci starosty vykonává onen orgán, který je povolán vésti záležitosti společenstva, v konkrétním případě správní komise, jež byla živnostenským úřadem podle § 127 živn. ř. ustanovena k tomu, aby vedla záležitosti gremia. Nelze tu dáti za pravdu st-li, namítá-li proti tomu, že správní komise je povolána obstarávati jen nejnutnější záležitosti, jež nestrpí odkladu, a že se provedení voleb vymyká z její působnosti. Právní názor tento nemá opory v cit. § 127 odst. 6 živn. ř., neboť tento předpis nerozlišuje, nýbrž praví prostě, že živnostenský úřad má učiniti opatření v příčině prozatímního úřadování. Tím je kompetence orgánu úřadováním pověřeného, zde správní komise, omezena jen časově a nikoli věcně; časově až do provedení nových voleb, jež živnostenský úřad má podle § 127 odst. 6 živn. ř. naříditi.
Byla-li tedy správní komise podle cit. § 127 povolána k tomu, aby vedla záležitosti gremia živností hostinských v K., nelze shledati nezákonnost v tom, že volby živnostenským úřadem nařízené vypsal a řídil předseda správní komise jako její representant.
Stížnost ovšem poukazuje k tomu, že společenstevní hromadu, tedy i volební shromáždění, má podle § 119 a) odst. 1 živn. ř. svolati živnostenský úřad, nemůže-li býti svolána — jako v tomto případě se stalo — starostou neb jeho náměstkem; leč předpis ten může se týkati jen těch případů, kdy společenstvo starostu a jeho náměstka má, tito však svých funkcí z té neb oné příčiny nevykonávají, a nelze jej vztahovati na výjimečný případ, kdy starosta a jeho náměstek funkce své byli zbaveni aneb se jí vzdali, a kdy vykonáváním funkcí jejich byl podle zákona pověřen orgán jiný.
Nss však nemohl dáti za pravdu stížnosti ani pokud tvrdí, že nebylo přípustno vypsati volbu samostatně, místo aby volba byla vykonána v rámci valné hromady, již prý bylo svolati zejména též s dodatkem, že nebude-li v určenou dobu shromáždění schopno se usnášeti, hromada se bude konati o půl hodiny později bez ohledu na počet přítomných.
Jak bylo již shora uvedeno, volby v živnostenských společenstvech se konají podle § 119 b) odst. 1 živn. ř. a § 3 volebního řádu, vydaného vlád. nařízením z 18. ledna 1929 č. 10 Sb. osobním odevzdáním hlasů ve volebním shromáždění. Účelem shromáždění tohoto je toliko vykonání voleb, jak výslovně též připouští § 23 a) odst. 2 stanov gremia živností hostinských v K. Volby, o něž jde, konaly se také podle příkazu daného správní komisi živnostenským úřadem ve zvláštním shromáždění za tím účelem svolaném. K provedení volby je podle § 22 g) cit. stanov svolati k volbě oprávněné členy gremia způsobem předepsaným stanovami pro svolávání shromáždění, t. j. tím způsobem, že se jim písemně konání shromáždění a předmět jednání sdělí. To se v konkrétním případě též stalo a stížnost toho ani nepopírá. Neprávem vytýká však stížnost, že volební shromáždění mělo býti svoláno se zmíněným již dodatkem, že nebude-li shromáždění v určenou dobu schopno se usnášeti, shromáždění se bude konati o půl hodiny později bez ohledu na počet přítomných. Stížnost tu přehlíží, že dotyčný předpis stanov (§ 17 odst. 7) má za účel umožniti, aby denní pořad shromáždění, jež bylo již řádně svoláno, přes to se stal předmětem jednání a usnesení, že není přítomna třetina k hlasování oprávněných členů, jíž je zapotřebí, aby gremiální shromáždění bylo schopno se usnášeti. Je-li však jediným předmětem svolaného volebního shromáždění — jak bylo v tomto případě — výkon volby, který se koná osobním odevzdáním hlasů (§ 22 odst. 1 a § 22 g) odst. 3 stanov), stává se citovaný předpis § 17 odst. 7 stanov bezpředmětným, poněvadž volební shromáždění o ničem se neusnáší a pokud se nějaká usnesení stávají, činí tak volební komise (§§ 22 g) a 22 h) stanov) a nikoliv souhrn členů při volebním shromáždění snad přítomných.

Citace:

Č. 11585.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 622-625.