Čís. 2353.

Jde na vrub vydatele, byly-li šeky padělány osobou, u něho zaměstnanou, jíž svou nedbalostí umožnil přístup k šekům.
(Rozh. ze dne 6. března 1923, Rv I 248/23.) Směnečný platební příkaz proti Eugenu F-ovi, jeho manželce Franci F-ové a protokolované firmě Eugen F. byl ponechán soudy všech tří stolic v platnosti.
Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Žalovaní napadají rozsudek odvolacího soudu jen pro nesprávne posouzení právní (§ 503 čís. 4 c. ř. s.) i dlužno proto při vyřizování dovolání vycházeti ze skutkových zjištění, obsažených v rozsudcích nižších soudů. Prvý soud zjistil, že žalovaný Eugen F. — který jest majitelem protokolované firmy Eugen F. — byl se žalující bankou v obchodním spojení; že mu expositura žalující banky na Král. Vinohradech poskytla úvěr do 50 000 Kč proti tomu, že podepsal se svou spolužalovanou manželkou Franci F-ovou zažalovanou směnku; že mu žalující banka, pokud se týče vinohradská expositura vyplácela hotovostí na šeky, jím podepsané a presentované; že o každé výplatě na šek, když byl po presentaci bankou co do podpisu zkoumán, expositura žalující banky vyrozuměla vždy písemně žalovaného; že žalovaný dostával pololetně výpisy z běžného účtu a nečinil proti nim námitek; že kontoiristka žalovaného Božena Z-ová vybrala na padělaných osm šeků 31 500 Kč pro žalovaného Eugena F-a a je zpronevěřila; a že žalovaný, ač dle záznamu na šekové knížce jen majitel šeku může býti považován za oprávněného příjemce peněz a banka není zavázána, by zkoumala podpisy na šeku co do správnosti, a proto každému majiteli šekové knížky se doporučuje, by ji ve svém vlastním zájmu co nejlépe uschoval, umožnil Boženě Z-ové přístup k šekům a vybrání peněz na zfalšované šeky. Odvolací soud převzal tato skutková zjištění a vzal dále za prokázáno, že žalovaný Eugen F. zaručil se bance za případné zneužití šekových formulářů se závazkem, nahraditi bance škodu nebo ztrátu, která by jí vznikla, kdyby jich použil někdo nepovolaný. Těchto skutkových zjištění žalovaní nedbají. Odvolávajíce se na skutečnosti, vyplývající prý z trestních spisů, které však ve směnečném sporu nebyly na přetřes vzaty aniž zjištěny, popírají, že umožnili Boženě Z-ové přístup k šekům a vybrání peněz u banky; že podpisy byly v bance zkoumány; a že oni byli vyrozuměni o každé výplatě. Jest patrno, že takto neprovádějí uplatňovaného důvodu dovolacího, nýbrž odpírají skutkovému podkladu odvolacího rozsudku. Je-li však zjištěno, že šeky byly zfalšovány osobou, zaměstnanou u žalovaného Eugena F-a, které byl umožněn přístup k šekům a tím i umožněno zfalšování šeku, nese škodu z toho vzniklou, nehledíc ke zmíněnému zaručení, jež by se po případě příčilo poslední větě odstavce čís. 4 §u 20 zákona ze dne 3. dubna 1906 čís. 84 ř. zák., dle téhož §u 20 čís. 4 žalovaný Eugen F. jako udaný vydatel proto, že mu lze přičísti vinu při uschování šekových formulářů, tedy vinu v příčině zfalšování, — a nestíhá škoda banku, zvláště když jest zjištěno, že její zřízenci zkoumali podpisy na šecích a vyrozumívali žalovaného písemně o výplatách. Nejde-li však škoda na vrub banky, trvá její požadavek, zjištěný obchodními knihami, který zažalovanou směnkou měl býti kryt, a jest neodůvodněna námitka, že dluh u banky jest zapraven po případě přeplacen. Za tento dluh, krytý zažalovanou směnkou, ručí však spolu s Eugenem F-em ne jen firma Eugen F., jejíž majitelem jest právě Eugen F., která jest tedy pouze jménem, pod kterým tento provozuje obchody, nýbrž ze skripturního aktu též jeho manželka Franci F-ová jako spolupřijatelka směnky rukou společnou a nedílnou, pročež není oprávněna námitka, že, i kdyby škoda ze zfalšováni šeku stíhala Eugena F-a, ručil by směnečně pouze on.

Citace:

Č. 2353. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 398-400.