Čís. 2142.

Zajištění půdy drobným pachtýřům (zákon ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n.).
Odborný poradce Státního pozemkového úřadu není oprávněn ku
stížnosti do usnesení o požadovacím právu drobných pachtýřů. Oprávněni nejsou ani ti, jichž nárok na příděl půdy byl zamítnut, neb o němž přídělové řízení nebylo dosud zahájeno.
(Rozh. ze dne 9. ledna 1923, R I 1275/22.).
Do usnesení rekursního soudu, jímž přiznány byly pachtýři do vlastnictví pozemky, patřící k zabranému majetku, podal dovolací rekurs odborný poradce Státního pozemkového úřadu a s ním i ti, kdož žádali za příděl pozemku, přiznaného pachtýři do vlastnictví.
Nejvyšší soud dovolací rekurs odmítl.

Duvodу:

Josefu P-ovi, důvěrníků a členu poradního sboru, nepřísluší vůbec
právo rekursu, poněvadž jest pouhým pomocným orgánem Státního pozemkového úřadu. Pouze tento úřad, po případě jeho obvodová úřadovna byly by mohly v tomto případě, kde se příděl stal na základě dohody vlastníka s požadovatelem, odporovati, ale Státní pozemkový úřad, jemuž přikazující usnesení rekursního soudu dodatečně bylo doručeno, v zákonné lhutě nepodal opravného prostředku. Dovolací rekurs Josefa P-а byl tedy pro nedostatek oprávnění odmítnut. Totéž platí však i o ostatních stěžovatelích. Obvodová úřadovna Státního pozemkového úřadu oznámila dne 27. listopadu 1922 okresnímu soudu, že část pozemku čís. kat. 211/3 v S., označená čís. kat. 211/23, jež požadovateli do vlastnictví byla přiznána, nebyla nikomu přiřčena do vnuceného pachtu dle § 63 přídělového zákona, a že o příděl čís. kat. 211/3
v S. žádali sice v akci R. (rozptýlená půda) mimo jiné též stěžovatelé Josef H. a Václav J., že však jejich nárok byl odborným poradcem, jak patrno z tamních spisů, zamítnut. Nejsou tudíž stěžovatelé ve svých právech a zájmech nikterak dotčeni tím, že pozemek čís. kat. 211/23 v S. byl přidělen požadovateli, a nelze jim dle § 9 nesp. říz přiznati práva ke stížnosti. Co do pozemku čís. kat. 56/5 ve V. navrhl sice dle oznámení jmenované obvodové komise odborný poradce Státního po- zemkového úřadu, aby stěžovatelům Františku G-ovi a Janu V-ovi byly z pozemku čís. kat. 56 ve V. přiděleny dílce po 28 a, ale návrhy ty nebyly obvodovou úřadovnou dosud schváleny a přídělové řízení o nich nebylo zahájeno, aniž uchazeči vyzváni, by uzavřeli soukromé dohody s vlastníkem velkostatku; ostatně rekursní soud opravil usnesení, jímž se tito dva rekurenti snad za stíženy pokládají, v ten smysl, že vyloučil pozemek čís. kat. 56/5 z přídělu, čímž se uvolnil pro akci R, tak že dovolací rekurs v tom směru jest vůbec bezpředmětným.

Citace:

Rozhodnutí č. 2142. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 28-29.