Č. 139.

Pensijní pojištění zřízenců: § 78 pens. zák. ze dne 16. prosince 1906 č. 1 ř. z. z r. 1907 nelze vykládati v ten smysl, že by pojištěnému příslušel právní nárok na výkon úřední moci dozorčí.
(Nález ze dne 21. června 1919 č. 3104.)
Prejudikatura: srov. nál. č. 71, 96 a 103 této Sbírky.
Věc: Josef Baudyš, advokátní úředník v Roudnici n. L., proti býv. c. k. ministerstvu pro sociální péči ve Vídni o pensijní pojištění.
Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Stěžovatel žaluje ministerstvo pro sociální péči proto, že marně se dovolával úřadu tohoto jako úřadu dozorčího, by zrušil sdělení Zemské úřadovny 1. všeobecného pensijního ústavu pro zřízence v Praze, kterým vypočtena byla k dotazu jeho základní částka renty dle § 6 zákona ze dne 16. prosince 1906 čís. 1 ř. z. z r. 1907 podle 3. třídy služného.
Nejvyšší správní soud neshledal stížnost důvodnou.
§ 78 cit. zákona, jenž podřizuje pensijní ústav a jeho zemské úřadovny státnímu dozoru, stanoví pouze dozorčí právo státní správy, na jehož výkon však stranám nárok nepřísluší (srovnej nález nejvyššího správního soudu ze dne 1. dubna 1919 č. 1613)
Nemohl tedy stěžovatel naříkaným výměrem dotčen býti ve svých právech a bylo proto stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 139. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 303-303.