Č. 178.

Honební právo: Rozhodnutím v pořadí instancí vydaným, že pronájem honitby má se státi ve veřejné dražbě a nikoli z volné ruky, není zásadně vyloučena možnost, aby se honební společenstvo usneslo, že honitbu onu bude pro dotčené období vykonávati znalcem.
(Nález ze dne 12. září 1919 č. 4341.)
Věc: Honební výbor v Okrouhlických Dvořácích proti zemskému správnímu výboru v Praze o výkon honitby.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se jako nezákonné.
Důvody: Rozhodnutím zemské správní komise král. Českého ze dne 2. dubna 1918 č. 29481/1 bylo honebnímu výboru v Okrouhlických Dvořácích uloženo, aby dal tamní společenskou honitbu, kterou zadal na nájemní období 1918—1924 z volné ruky svému členu Václavu Ševcovi, pronajmouti ve veřejné dražbě.
Honební společenstvo Okrouhlických Dvořácích usneslo se na to, že bude nyní právo společenské honitby provozovati samo osobou k tomu způsobilou dle § 6 hon. zák., za kterou vyhlédnut Josef Urban, a podána také k okresnímu hejtmanství v Německém Brodě žádost, aby byl vzat do přísahy. Usnesení bylo odůvodněno tím, že takto bude vyvarováno možným sporům, které by vzešly, kdyby honitba byla ve veřejné dražbě pronajata jinému než Václavu Ševcovi a kdyby pak citované rozhodnutí zemské správní komise, do něhož podána byla stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, bylo zrušeno na prospěch V. Ševce. Nebezpečí takové při provozování honitby k dobru společenstva nenastane, protože bylo pro případ příznivého rozhodnutí nejvyššího správního soudu ujednáno, že se honitba V. Ševcovi přenechá a on nebude žádati náhrady za zvěř mezi tím odstřelenou.
Oznámení honebního výboru o této změně původního usnesení vyřídil okresní výbor, v Německém Brodě dne 23. července 1918 předběžně tím, že si vyžádal ještě doklady o výměře všech pozemků, patřících ke společenské honitbě v Okrouhlických Dvořácích a o výměře pozemků oněch členů honebního společenstva, kteří dali svůj souhlas k tomu, aby právo myslivosti bylo vykonáváno ve prospěch společenstva přísežným znalcem, zároveň však bylo honebnímu výboru uloženo, aby dle rozhodnutí zemské správní komise provedl ihned pronájem společenské honitby veřejnou dražbou, kterýžto příkaz byl ku stížnosti honebním výborem podané zemskou správní komisí zachován v platnosti. Po předložení vyžádaných dokladů neschválil okresní výbor výše zmíněné usnesení honebního společenstva, zrušil je a uložil honebnímu výboru opětně, aby přikročil ku propachtování honitby veřejnou dražbou, a sice proto, že dle úředního potvrzení obecního úřadu v Okrouhlických Dvořácích měří společenská honitba tamže 1004 ha a 67 m2, pro návrh na vykonávání myslivosti znalcem však hlasovali dle předloženého výkazu jen členové mající 730 ha 29 a 05 m2 pozemků, tedy méně než tři čtvrtiny všech hlasů společenstva (§§ 6 a 14 hon. zák.): dále proto, že navržený znalec nemá zákonné způsobilosti a posléze, že usnesení honebního společenstva odporuje pravoplatnému rozhodnutí zemské správní komise ze dne 2. dubna 1918 č. 29482/1.
V odvolání uvedl honební výbor, že předloženými doklady prokázal souhlas více než dvou třetin všech hlasů, t. j. členů s výměrou 808 ha 25 a 42 m2 pozemků, ježto však seznává, že jeden z členů společenstva (František Doubek) teprve dodatečně a bez vědomí honebního výboru, tedy nepřípustně souhlas svůj zvláštním podáním k okresnímu výboru v Něm. Brodě odvolal, připojil honební výbor k odvolání prohlášení dalších členu společenstva Ant. Ferbra, Jana Ševce a Jana Kaspra, majitelů pozemků ve výměře 57 ha v obvodu honitby Okrouhlicko-Dvořácké, čímž dosaženo jest opět výměry 787 ha 29 a 5 m2 pozemků. Také místo původního znalce Urbana navržen byl v odvolání jiný dle udání způsobilý znalec Robert Ritschel. Odvolání potíralo pak hlavně poslední důvod rozhodnutí okresního výboru dovozujíc, že honební společenstvo může práva svého, dáti myslivost provozovati dle § 14 hon. zák. znalcem, použíti až do okamžiku, kdy byla honitba pravoplatně určité osobě propachtována. To se dosud nestalo, neboť rozhodnutím zemské správní komise bylo pouze vysloveno, že se neschvaluje nájem z volné ruky a nařizuje se dražba. Honební společenstvo své disposiční právo vykonalo usnesením předepsané většiny a nelze v tom tedy spatřovati pokus o zmaření rozhodnutí zemské správní komise.
Naříkaným rozhodnutím bylo usnesení okresního výboru potvrzeno, protože pokud rozhodnutí zemské správní komise ze dne 2. dubna 1918 je v platnosti, jakékoli jiné zužitkování výkonu myslivosti než veřejnou dražbou je v dotyčném období právně nepřípustno a nemůže se tedy honební společenstvo platně usnésti o výkonu honitby, který by se nesrovnával s rozhodnutím zemské správní komise. Vzhledem k tomu — doložil zemský správní výbor — netřeba se zabývati blíže otázkou, zda byly v daném případě splněny podmínky §§ 6 a 14 hon. zák.
Ve stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu se názor zemské správní komise potírá pro nezákonnost, neboť rozhodnutím téže komise ze dne 2. dubna 1918 bylo pouze vysloveno, že nájem honitby nesmí se provésti jinak, než veřejnou dražbou, kdyžtě byl spor pouze o to, zda je přípustný pronájem z volné ruky či veřejnou dražbou. To však nemůže býti na překážku, aby honební společenstvo dodatečně usneslo se předepsanou většinou na tom, že honitbu vůbec nepropachtuje, nýbrž dá ji provozovati znalcem pro sebe, aby zajistilo racionelní provozování její. Výkon honebního práva jest pouhým výronem soukromého vlastnictví půdy, vlastníci pozemků tvořící honební společenstvo musí se rozhodnouti buď pro samostatné vykonávání honitby nebo pro pacht. Honební zákon nezná žádného omezení pro použití té či oné alternativy, zůstává tedy honebnímu společenstvu právo volby vyhrazeno až do té doby, než honitba jest pravoplatně určité osobě propachtována. V tom směru nestalo se dosud žádné rozhodnuty neboť prozatím je rozhodnuto pouze, že se neschvaluje nájem z volné ruky. Může tedy honební společenstvo své právo volby náležitou většinou hlasů uplatniti i po rozhodnutí zemské správní komise z 2. dubna 1918 a je také usnesení společenstva daleko závažnější, než pouhé předchozí usnesení honebního výboru. Nejvyšší správní soud byl při svém rozhodování veden těmito úvahami:
Rozhodnutím zemské správní komise král. Českého ze dne 2. dubna 1918 č. 29481/1 byl zrušen pronájem společenské honitby v Okrouhlických Dvořácích z volné ruky Václavu Ševcovi na období 1918—1924 a honebnímu výboru uloženo, aby dal společenskou honitbu na období to pronajati veřejnou dražbou.
Jak z podnětu, který k rozhodnutí tomu vedl, tak i z odůvodnění rozhodnutí samého je patrno, že bylo vydáno jedině jako výsledek úvah o tom, který z obou možných způsobu pronájmu honitby by byl v daném případě v zájmu věci i v zájmu honebního společenstva výhodnější, zda pronájem z volné ruky, pro nějž se rozhodl honební výbor, či veřejná dražba, kterou doporučovala stížnost. Prohlásila pak zemská správní komise, že pronájem honitby, o nějž šlo, má býti proveden veřejnou dražbou. O otázku, zda by nebylo po případě vhodno a přípustno provozovati právo myslivosti na území společenské honitby v Okrouhlických Dvořácích znalcem k dobru společenstva, se tehdy vůbec nejednalo, možnost tohoto způsobu zužitkování honitby nebyla předmětem úvah, rozhodnutí se o ní nevyslovilo a nelze proto důvodně tvrditi, že za platnosti jeho jakýkoli jiný výkon myslivosti té, než pronájem veřejnou dražbou, v uvedeném období je právně nepřípustný. Spíše dlužno usuzovati, že honební společenstvo bylo rozhodnutím oním jen potud vázáno, pokud by bylo chtělo setrvati na pronájmu honitby. Voliti jiný dle zákona přípustný způsob zužitkování práva myslivosti, nemůže mu nikterak býti zabráněno. Opačný názor, o nějž se naříkané rozhodnutí jedině opírá, nesrovnává se za daného stavu věcí se zákonem a bylo tudíž rozhodnutí to zrušiti.

Citace:

č. 178. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 374-376.