Č. 201.

Zabírání bytů: Podmínky zabrání bytu, jehož majitel déle 4 neděl neužívá proto, že dlí jinde na letním pobytu.

(Nález ze dne 10. října 1919 č. 4916.)
Prejudikatura: srovn. nálezy č. 146, 161, 162 a 163 této Sbírky.
Věc: Ing. W. Rodí a Gisela Ródlová v Karlině spolu s Ph. Drem Františkem Grafem v Praze (adv. Dr. Oskar Taussig z Prahy) proti společnému bytovému úřadu v Praze o zabrání bytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Společný bytový úřad v Praze (bytový senát v Karlině) rozhodl na základě § 6, čís. 2 nařízení vlády ze dne 22. ledna 1919 čís. 38 sb. zák. a nař. usnesením ze dne 11. srpna 1919, že zabírá byt stěžovatelův o 5 pokojích s příslušenstvím v domě č. pop. 483 v Karlíně, poněvadž jest prokázáno, že byt je déle než 4 neděle neobýván (od 4. června 1919). —
O stížnosti vytýkající nezákonnost tohoto rozhodnutí i vadnost řízení uvážil nejvyšší správní soud toto:
Naříkané rozhodnutí zakládá se na skutkovém zjištění, že byt stěžovatelů částečně nábytkem opatřený, je od 4. června t. r. neobydlen, že majitel bytu odjel za svým povoláním do Vídně, jeho rodina pak že odjela na letní byt. Tento skutkový základ však nedostačuje k posouzení a rozhodnutí, jsou-li dány předpoklady stanovené pro zabrání bytu v § 6, čís. 2 nař. vl. o zabírání bytů.
Ustanovení toto předpokládá zřejmě, že majitel bytu má ještě jiný byt, jehož trvale používati může (nález ze dne 1. září 1919 čís. 3748) brání-li důležitá a přechodná jen příčina majiteli bytu v dočasném užívání bytu, jehož majitel jinak pravidelně a trvale užívá, může lhůta 4nedělní v § 6, čís. 2 cit. nař. stanovená počíti teprve, když příčina ona odpadla. Stěžovatelé doznali ve svém podání ze dne 7. srpna t. r., tedy ještě před tím, než o zabrání bytu jejich bylo rozhodnuto, že byt jejich byl sice po dobu několika neděl neobydlen, jelikož dleli na letním pobytu, tvrdili však, že bytu toho po ukončení letního pobytu budou zase užívati.
Podmínky pro zabrání bytu stěžovatelů byly by tedy ve smyslu zásad shora uvedených dány jen tenkráte, kdyby stěžovatelé po ukončení letního pobytu svého bytu, o nějž tu jde, aspoň po 4 neděle neobývali, majíce jiný trvalý, potřebám jejich dostačující byt, aneb kdyby se zjistilo, že stěžovatelé vůbec se vzdali dalšího užívání dosavadního bytu pro účely vlastního obývání. Zdali tyto předpoklady pro zabrání bytu nastaly, nebylo v řízení správním vyšetřeno, a bylo proto pro tuto podstatnou vadu, bránící meritornímu rozhodnutí o věci, naříkané rozhodnutí dle § 6 o správ. s. zrušiti.

Citace:

č. 201. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 414-415.