Č. 280.

Náklad na národní školství: 1. * K uhrazení nákladů na zřízení a vydržování školy »z pohodlí« může býti obec úplně nebo z části přiškolená přidržena jen tenkráte, jestliže a pokud závazek takový na sebe vzala, a to buď dohodou mezi obcemi nebo jednostranným prohlášením při řízení učiněným, kterým převzala povinnost hraditi část nákladu dle zákonného klíče (§11 zák. ze dne 11. září 1880 č. 85 z. z. čes.). — 2. * Předpisů §§ 10, 11 a 12 zák. ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z., pokud se týče zák. ze dne 11. září 1880 č. 85 z. z. o úhradě nákladu na školy, který má nésti školní obec (§ 2 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z.), lze užíti jen tehdy, jde-li o školu nutnou. (Nález ze dne 23. prosince 1919 č. 6885.)
Věc: Obec Čistá (adv. Dr. V. Říha z Prahy) proti bývalému c. k. ministerstvu kultu a vyučování ve Vídni (za súčastněnou stranu obec Bukovinu adv. Dr. Halík z Prahy) stran nákladu na zřízení a vydržování školy v Bukovině.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje jako nezákonné.
Důvody: Zemská školní rada povolila výnosem ze dne 26. srpna 1911, aby celá politická obec Bukovina se vyškolila ze školní obce Studénce, dále aby se celý obvod bývalé školní expositury v Karlově, t. j. osada Karlov a 9 domů z obce Čisté vyškolil ze školní obce Čisté a obě vyškolená území byla konstituována jako nová obec školní Bukovina a konečně, aby se pro tuto novou školní obec zřídila samostatná veřejná jednotřídní škola obecná.
Při tom přihlíženo k tomu, že zřízením školy usnadněna bude dítkám z dotyčného obvodu návštěva školy, aniž by trvání mateřské školy bylo ohroženo a pak, že se politická obec Bukovina platně zavázala, že veškerý se zřízením a vydržováním dotčené školy spojený náklad, pokud dle zákona na školní obec připadá, uhrazovati bude z obecních prostředků, jakož i k tomu, že obecní zastupitelstvo v Čisté platně se usneslo, aby osada Karlov se samotou Hájenkou a s 9 čísly z osady Čisté přiškoleny byly z Čisté do Bukoviny.
Ve sporu vzniklém za příčinou úhrady úroků vzešlých stavbou školní budovy, rozhodla zemská školní rada dne 23. srpna 1913, že místní obec Čistá není vůbec povinna přispěti ani k nákladům zřízení ani k nákladům vydržování školy v Bukovině, tudíž také specielně ne k jakýmkoli se stavbou budovy školní v Bukovině spojeným nákladům a to z důvodu, že zřízení školy v Bukovině bylo pravoplatným rozhodnutím zemskou školní radou z 26. srpna 1911 povoleno se zřetelem k tomu, že se obec Bukovina platně zavázala, zapravovati z obecních prostředků veškerý se zřízením a vydržováním dotčené školy spojený náklad, pokud dle zákona na školní obec připadá.
Tím založena byla ve příčině nové školy t. z. specielní před forem školních úřadů závazná konkurence, která vylučuje použití ustanovení 2. odst. § 11 zák. ze dne 11. září 1880 č. 85 ř. z.
Toto rozhodnutí bylo ministerstvem kultu a vyučování k odvolání obce Bukoviny zrušeno, poněvadž k utvoření zvláštních konkurencí nestačí sama o sobě pravoplatnost vynesení, jímž vyslovuje se schválení školního úřadu, nýbrž ve směru tom především směrodatnou musí býti skutečnost, že jedna obec takový závazek pravoplatně převzala nebo že mezi obcemi ve věci účastnými stává po právu úmluva k tomu směřující.
Zemská školní rada rozhodla po té výnosem ze dne 28. července 1916 takto:
»Šetřením, jež školní úřady provedly vzhledem k námitkám činěným obcí a místní školní radou bukovinskou v ministerském odvolání, bylo zjištěno, že zastupitelstvo politické obce Bukoviny neučinilo žádného usnesení o tom, že politická obec tato má hraditi z obecních svých prostředků veškerý náklad spojený se zřízením a vydržováním obecné školy v Bukovině, pokud náklad ten připadá dle zákona na školní obec, a že tedy takovýto závazek obce Bukoviny, na nějž ve zdejších vyneseních ze dne 26. srpna 1911 č. 1—1135/2 a ze dne 23. srpna 1913 č. 1—1857, na základě neprávem předloženého opisu skutečně neexistujícího usnesení obecního zastupitelstva v Bukovině ze dne 17. ledna 1910, bylo poukazováno, po právu nestává a následkem toho, ježto ani obcí Čistou nebyla při jednání ve věci předložena nějaká zvláštní úmluva mezi obcemi Čistou a Bukovinou dle práva platně uzavřená ve příčině hrazení nákladu na školu v Bukovině, schází právní podklad pro utvoření specielní konkurence pro školu v Bukovině.
Z důvodu toho vyslovuje zemská školní rada, že ve příčině hrazení onoho nákladu na zřízení a vydržování obecné školy v Bukovině pravoplatně zřízené vynesením jejím ze dne 26. srpna 1911 č. 1—1135/2 pro obvod tam blíže označený, jenž vymezen jest v § 2 zákona ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z., má místo jedině konkurence dle ustanovení §§ 10, 11 a 12 zák. ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z.., pokud se týče ze dne 11. září 1880 č. 85 z. z., že tedy školní obec Bukovina povinna jest opatřiti náklad ten (dotyčně schodek nákladu toho ve smyslu citovaných §§ 10 a 11) a že povinny jsou obce zcela nebo z části přiškolené, tudíž jak místní (politická) obec Bukovina, tak i místní (politická) obec Čistá k nákladu tomu (schodku jeho) přispívati a to dle poměrů veškerých daní přímých s přirážkami státními, předepsaných ve školní obci Bukovině, pokud se týče v oněch částech obou obcí, která dle pravoplatného vynesení zdejšího ze dne 26. srpna 1911, č. 1—1135/2 tvoří obvod této školní obce.«
Odvolání obcí Čistou z tohoto výnosu podané bylo naříkaným rozhodnutím zamítnuto z důvodů uvedených v rozhodnutí druhé stolice.
Stížnost namítá, že šetření o tom, zdali se skutečně obec Bukovina usnesla nésti veškerý náklad spojený se zřízením a vydržováním školy tamtéž, neměla prováděti okresní školní rada v Nové Páce, poněvadž tato jest ve věci interesována a tamní okresní školní inspektor měl účast na sepsání protokolu o často zmíněném usnesení obecního zastupitelstva v Bukovině. Školní úřady došly dle náhledu stížnosti k názoru, že toto usnesení neexistuje, řízením neúplným, totiž pouze výslechem tehdejších členů obecního zastupitelstva, jenž však nemůže podlomiti platnost dvou úředních opisů protokolů o dotyčné schůzi, zvláště když nebyli slyšeni i zástupci druhé strany.
Ve věci samé namítá stížnost, že i kdyby bylo bezvadně zjištěno, že usnesení ono nestává, bylo by přece naříkané rozhodnutí nezákonné, neboť neexistuje-li toto usnesení, mělo ministerstvo prostě celé řízení jako zmatečné zrušiti a školu v Bukovině zavříti až do nově provedeného řízení a pravoplatného rozhodnutí.
Výnos zemské školní rady povolující zřízení školy v Bukovině předpokládá, že jest tu závazek obce Bukoviny nésti náklad na zřízení a vydržování této školy a kdyby nebylo tohoto usnesení, nebyla by zemská školní rada ke zřízení zmíněné školy svého povolení udělila. Obec Čistá nebyla by nikdy dala své svolení k odškolení osady Karlova a 9 jiných čísel, kdyby nebyla měla na mysli zmíněný, úředně zajištěný závazek obce Bukoviny a jen vzhledem k tomuto závazku nepodala odvolání z výnosu zemské školní rady ze dne 26. srpna 1911, kterým bylo povoleno zřízení školy. O své právo k odvolání nesmí býti stěžovatelka připravena a má-li jí býti toto právo umožněno, třeba celé řízení znovu provésti.
Nejvyšší správní soud uvážil rozhoduje o stížnosti takto:
Pro posouzení jediné věcné sporné otázky, je-li obec Čistá povinna přispívati k nákladům školy v Bukovině, které dle § 2 zák. z 24. února 1873 č. 16 z. z. hraditi má školní obec Bukovina, a vztahují-li se tedy na ni ustanovení § 11 zák. z 11. září 1880 č. 85 z. z. a § 12 zák. ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z., jest třeba především zkoumati, jde-li v daném případě o školu nutnou (§1, 5 a 12"§ 1, 5 a 12 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z.) či o školu sice veřejnou, ale nenáležející ke kategorii škol nutných. Dle spisů nemůže býti sporu o tom, že škola v Bukovině nemá povahy školy nutné a že zřízena byla výnosem zemské školní rady ze dne 26. srpna 1911 č. 1—1135/2 toliko za tím účelem, aby usnadněna byla dítkám příslušného obvodu návštěva školy. Vysvitá to již z citovaného výnosu, který v prvé řadě zdůrazňuje, že zřízení této školy nebude na újmu interesovaným školám již existujícím, a konstatuje tím, že tu není překážky, kterou § 8 zák. o zříz. škol proti zřizování škol t. zv. z pohodlí stanovil.
Že nejde o školu nutnou, na kterou se vztahuje předpis § 1 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z., vysvitá dále zcela jasně i z protokolu o komisionelním jednání dne 18. března 1910 po rozumu předpisu § 7 tohoto zákona konaném, při kterém bylo zjištěno, že tu schází jedna z podmínek nezbytných k tomu, aby mohla býti zřízena škola nutná, tedy i proti vůli konkurenčních činitelů, totiž, aby ve školním obvodu této školy bylo dle pětiletého průměru nejméně 40 dítek, které musí navštěvovati školu více než 4 km vzdálenou.
Nejde-li však o školu nutnou, pak nemohou co do otázky úhrady nákladů zřizovacích přijíti k přímé platnosti normy dané § 11 zák. z 11. září 1880 č. 85 z. z. a § 12 zák. ze dne 24. února 1873 č. 16 z. z., jež vztahují se pouze na školy nutné.
Při školách z pohodlí, jež zříditi jest toliko tenkráte, když úhrada příslušných nákladů jest ochotou účastníků zajištěna, rozhoduje o způsobu úhrady a tudíž i o povinnosti jednotlivých účastníků jejích závazek volním projevem dobrovolně převzatý. Projevem tímto může býti vysloven buď souhlas súčastněných obcí převzíti na sebe onu část nákladu, která by na každou z nich vypadla dle zákonného klíče §§ 11 a 12 cit. zák., anebo může býti i zjištěno, že stává dohoda mezi súčastněnými místními obcemi o jiném způsobu rozvrhu těchto nákladů.
Způsob ten může arciť záležeti i v tom, že obec jedna nebo některé ze súčastněných obcí na se vzaly závazek uhraditi veškeré náklady, které dle znění zákona školní obec má nésti.
Naříkané rozhodnutí stojí na stanovisku, že nějaká zvláštní úmluva neb dohoda mezi obcemi Čistou a Bukovinou ve příčině hrazení nákladů na školu v Bukovině sjednána nebyla a že tedy takové platné úmluvy není. Naproti tomu namítá stížnost jednak, že prý existence taková platné úmluvy byla uznána již výnosem ze dne 26. srpna 1911 č. 1—1135/2, který na to poukázal, že všechny náklady ponese obec Bukovina, jednak že řízení o tomto bodu nebylo náležitě provedeno.
Co do námitky prvé stačí poukázati na to, že již min. výnos ze dne 10. května 1915 č. 9763 vyslovil, že k založení konkurenční povinnosti obce nestačí sama o sobě pravoplatnost výnosu, jímž školní úřadové projevy stran schvalují. Tento vynos nebyl svého času stěžující si obcí potírán a stojí tudíž proti námitce nyní vznesené exceptio rei judicatae.
Na námitku pak druhou, řízení se týkající, nejvyšší správní soud vůbec ani nepokládal za nutno vejíti. Neboť dle úvah shora podaných není pro otázku zde jedině spornou, zda obec Čistá jest povinna nésti konkurenční kvótu nákladu zřizovacích, rozhodno v prvé řadě, k čemu se obec Bukovina zavázala, nýbrž především je rozhodno, zda obec Čistá platně na sebe vzala hrazení této kvóty při zřízení školy nebo později.
Že by se byla obec Čistá ku krytí tohoto nákladu dobrovolně a výslovně zavázala a že by náležité usnesení jejího obecního zastupitelstva o tom existovalo a bylo podkladem kornisionelního jednání dne 18. března 1910 konaného, není ani tvrzeno.
Zbývá tedy otázka, zdali by nebylo možno, takové převzetí závazku spatřovati v tom, že se obec Čistá svými zástupci súčastnila jak zmíněného jednání kornisionelního, tak i jednání pozdějších a že vyslovila svůj souhlas jak se řízením školy v Bukovině a souvisícím s tím při přiškolením části obce Čisté k nové školní obci, tak i ku schválení stavebního místa pro novou školní budovu a ku kolaudaci této budovy.
Dle náhledu nejvyššího správního soudu nelze v těchto činech obce Čisté spatřovati takové konkludentní jednání, jež by ve smyslu § 863 o. z. o. mohla býti hodnocena jako závazný projev její vůle, k plnění nějaké konkurenční povinnosti se zavázati. Vždyť již od počátku akce směřující ku zřízení školy v Bukovině, bylo celé jednání ovládáno myšlenkou cd obce Bukovinské v její žádosti ze dne 18. února 1910 o povolení ku zřízení školy — kterážto žádost byla dle spisů podkladem pro zahájení celého řízení — výslovně projevenou, že se obec Bukovina zavazuje, bude-li žádaná škola úřady školními povolena, sama nésti veškerý věcný náklad se zřízením a vydržováním této školy dle § 2 cit. zák. spojený. Žádosti té přiložen byl i opis protokolu schůze obecního výboru v Bukovině, k tomuto usnesení se odnášející, a bylo poukázáno i k tomu, že bylo usnesení to okresním zastupitelstvem v Nové Páce schváleno. Bylo-li na tomto předpokladu dáno obcí Čistou svolení ku vyškolení jistých částí této obce z dosavadní školní obce Čisté a ku přiškolení jich k nové školní obci Bukovinské, nemůže býti svolení to vykládáno jako souhlas ku převzetí zmíněných nákladů.
Není-li tu však nižádného závazného projevu obce Čisté přispívati na úhradu nákladu školy z pohodlí v Bukovině zřízené, pak schází tu právní titul, přidržovati obec Čistou k úhradě vzešlých nákladů, i bylo proto naříkané rozhodnutí dle § 7 zák. o správním soudě zrušiti, aniž by bylo zapotřebí zabývati se ostatními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 280. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 572-576.