Č. 214.

Právo volební do obcí: 1. * Aby byla upomínka ve smyslu § 5, č. 3 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. řádná a osobní, musí obsahovati druh dlužné veřejné dávky obecní a cifru výše dluhu a musí býti dodána dlužníku. — 2. * Také v řízení dle § 53 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. o volbách v obcích jest zachovávati zásadu slyšení stran.
(Nález ze dne 22. října 1919 č. 5117.)
Věc: Vratislav Beneš ve Skutči (adv. Dr. Alfred Meissner z Prahy) proti okresní správě politické ve Vysokém Mýtě o právo volitelnosti.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vadnost řízení. Důvody: Po volbě členů obecního zastupitelstva města Skutče oznámil jeden z voličů okresní politické správě ve Vys. Mýtě, že zvoleno byk) několik osob, o nichž je důvodné podezření, že nemají zapraveny veřejné dávky obecní, a žádal, aby to bylo zjištěno a pak dle § 5 vol. řádu z toho odvozeny důsledky. K vyzvání politické správy podal berní úřad ve Skutči výkaz, kteří z nově zvolených členů obecního zastupitelstva ve Skutči nezaplatili obecní přirážky, ač byli řádně upomenuti, a mezi nimi byl také stěžovatel s dlužnými obecními přirážkami za léta 1916, 1917 a 1918, úhrnem 529 K 12 h.
Na základě tohoto sdělení prohlásila naříkaným rozhodnutím okresní politická správa jako úřad dohlédací v základě § 53 vol. ř. volbu stěžovatele do obecního zastupitelstva ve Skutči za neplatnou a rozhodla. kdo místo něho jest zvolen.
Rozhoduje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, řídil se nejvyšší správní soud těmito úvahami:
§ 5, čís. 3 zák. ze dne 31. ledna 1919 čís. 75 sb. z. a n. stanoví, že nemohou býti za členy obecního zastupitelstva voleni, kdož byvše osobně řádně upomenuti, ve lhůtě aspoň na 5 dní v upomínce jim dané, nezaplatili nějaké veřejné dávky obecní déle než rok splatné.
Vyžaduje tudíž zákon ke vzniku tohoto důvodu vylučovacího:
a) aby byla dluhem nějaká veřejná dávka obecní,
b) aby byla déle nežli rok splatná,
c) aby byl dlužník osobně řádně o zaplacení upomenut se lhůtou aspoň 5 dnů a aby přes to nezaplatil. Naříkané rozhodnutí, opírajíc se o sdělení berního úřadu ve Skutči, vychází ze skutkového předpokladu, že stěžovatel nezaplatil veřejné dávky obecní déle než rok splatné, ač byl řádně upomenut ve lhůtě aspoň na 5 dní v upomínce mu dané.
Není sporno, neboť stěžovatel sám to přiznává, že šlo o obecní přirážky zajeta 1916, 1917 a 1918, tedy o veřejnou dávku obecní déle než rok splatnou. Sporným však zůstalo, zdali stěžovatel ještě v den volby obecní přirážky dluhoval a v případě kladném, byl-li o jejich zaplacení upomenut takovým způsobem, jak to zákon káže. V prvém směru tvrdí totiž stížnost, že stěžovatel na úhrnný dluh daní v sumě 8920 K 29 h, v němž zahrnuty jsou obecní přirážky 527 K 90 h (dle sdělení berního úřadu 529 K 12 h), uplatil přede dnem volby částku 2550 K a odvozuje z toho, že tím zaplatil všecky dlužné obecní přirážky. Poněvadž okolnost tato v řízení správním vyšetřována nebyla, spatřuje v tom stížnost neúplnost řízení, která zaviněna byla tím, že stěžovateli nebyla dána možnost, aby se o sdělení berního úřadu vyjádřil. Tato námitka jest v obou směrech oprávněna. Uplatil-li stěžovatel na dlužné daně a obecní přirážky přede dnem volby 2550 K — a toto tvrzení jest podporováno zmíněným výkazem berního úřadu, podle kterého celkový dluh stěžovatelův na daních a obecních přirážkách činí již jen 6067 K 29 h oproti původním 8920 29 h — mohl by míti obecní přirážky zaplaceny, kdyby bylo zjištěno, že z několika položek dlužných daní a obecních přirážek podle předpisů pro placení daní a veřejných dávek platných danou splátkou obecní přirážky buď dle vůle obou stran byly zaplaceny, nebo za zaplacené pokládati je sluší. V tom případě by odpadla základní podmínka pro vyloučení stěžovatele z práva volitelnosti.
Nelze popříti, že by tato důležitá okolnost bývala přišla na přetřes, kdyby výkaz berního úřadu býval stěžovateli k vyjádření sdělen. Šetření zásady o slyšení stran, která v řízení správním vůbec jest uznávána, požaduje také řád volení v obcích. V řízení o námitkách proti voličským seznamům (posl. odst. § 16) předpisuje tento zákon, aby voliči, proti jehož zápisu do volebního seznamu námitky jsou podány, námitka sdělena byla s doložením, že může podati své vyjádření. Týž zákon ukládá v § 55 politickému úřadu 2. stolice, aby o námitkách proti volbě provedl potřebné šetření s přivzetím stěžovatele a zmocněnců volebních skupin. Když tedy zákon jednak pro přípravné řízení volební, jednak pro řízení ve 2. stolici o námitkách proti volbě předpisuje výslovně slyšení stran, nelze za to míti, že by pro řízení dle § 53 l. c, o jaké v tomto případě jde, tatáž zásada neplatila. V nešetření této zásady leží podstatná vada řízení.
Pokud jde o námitku další, že totiž stěžovatel nebyl o zaplacení obecních přirážek upomenut podle předpisu § 5, čís. 3 vol. řádu, dlužno předeslati toto:
Z porovnání § 4 lit. a) volebního řádu ze dne 16. dubna 1864 čís. 7 z. z. a § 5, čís. 3 nyní platného volebního řádu jde na jevo, že starý předpis zákona byl novým zákonem v zásadě sice převzat, že však byl doplněn ustanovením o upomenutí prodlévajícího dlužníka. Toto doplnění stalo se zřejmě na prospěch voliče a účelem jeho jest zvýšení ochrany práva volitelnosti váhavého poplatníka a poskytnutí mu možnosti a dosti času, aby po upozornění upomínkou svoji povinnost splnil a tak své volební právo uhájil. Zmíněný důvod pro vyloučení z práva volitelnosti může tudíž nastati jen po řádném osobním upomenutí dlužníka a poskytnutím lhůty nejméně 5 dnů, která mu musí býti dána v upomínce. Za upomínku řádnou sluší pokládati takovou, v níž vyznačen jest druh dlužné dávky a cifra dluhu: za osobní pak takovou, která na rozdíl od všeobecného upomenutí vyhláškou nebo podobným hromadným způsobem dodána byla dlužníku. Že by stěžovatel býval obdržel upomínku se všemi těmito náležitostmi, nebylo v řízení správním zjištěno a když naříkané rozhodnutí vychází z předpokladu, že takovou upomínku stěžovatel obdržel, ocitá se v odporu se spisy. Že berní úřad nadepsal svoji zprávu o dlužných daních a přirážkách »Výkaz nově zvolených členů obecního zastupitelstva ve Skutči, kteří nezaplatili obecní přirážky, ač byli řádně upomenuti«, nemůže nahraditi nezbytné zjištění všech svrchu uvedených náležitostí upomínky ve smyslu § 5, čís. 3 vol. ř. Berní úřad sděluje sice podle svého náhledu, že byli poplatníci — mezi nimi stěžovatel — upomenutí řádně, nepraví však, byli-li upomenuti osobně a byla-li jim k zaplacení v upomínce dána lhůta aspoň 5 dnů.
Kromě toho nelze bernímu úřadu přiznati právo, aby rozhodoval o kvalifikaci upomínky, což spadá do oboru působnosti nalézacího úřadu, který k tomu potřebné skutkové okolnosti opatřiti si musí na patřičných místech. Co žalovaný úřad o způsobu upomínání stěžovatele uvádí v odvodním spise, jest tvrzením strany, pro které ve spisech není dokladu ani důkazu a nemůže toto tvrzení odstraniti vadu. kterou řízení v tomto směru trpí. Pro tuto neúplnost a vadnost řízení, které zabraňují řádnému přezkoumání a rozsouzení sporné věci, bylo naříkané rozhodnutí po rozumu § 6 zák. o správním soudě zrušiti.

Citace:

č. 214. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 436-439.