č. 241.

Nadace (Čechy): * Požitky z nadace zřízené k ustanovení českého školního pomocníka na veřejné škole obecné náležejí do okresní školní pokladny (§ 21 zák. ze dne 19. prosince 1875 čís. 86 z. z.). Okolností, že požitky ty byly vypláceny učiteli veřejnému, nárok okresní školní pokladny nepomíjí.
(Nález ze dne 20. listopadu 1919 č. 5745.)
Věc: Místní školní rada v Mnichově Hradišti proti c. k. ministerstvu kultu a vyučování ve Vídni o požitky z nadace P. Fr. Nigrina.
Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Děkan František Nigrin odkázal ve své závěti z 13. května 1843 místnímu školnímu fondu v Mnichově Hradišti 600 zl. konvenční měny ku zřízení českého školního pomocníka. Dle svolení zemského gubernia v Praze ze dne 7. dubna 1846 č. 18349 měl požitek nadace této, činící částku 30 zl. konv. mince, dokud nenastane potřeba rozmnožiti učitelské síly přijmutím nového českého školního pomocníka, připadnouti prvnímu školnímu pomocníku při městské škole v Mnichově Hradišti již ustanovenému. Nadace tato byla místní školní radou až do roka 1910 poskytována členům učitelského sboru v Mnichově Hradišti, aniž tito byli za požitek ten povinni k nějakým úkonům.
K nařízení ministerstva kultu a vyučování jednáno o změně nadace; okresní školní rada usnesla se dne 11. srpna 1911 na tom, že mají užitky nadačního jmění zůstati k účelům dosavadním a že má nadace na dále spravována býti místní školní radou.
Zemská školní rada zrušila k odvolání zemské správní komise toto rozhodnutí a vyslovila, že užitky ze jmění nadace P. Františka Nigrina pro školního pomocníka v Mnichově Hradišti plynouti mají do okresního školního fondu mnichovohradišťského a že správa nadace přísluší tamní místní školní radě. Při tom přihlíženo k tomu, že dle nadační listiny užitky z nadace tvořiti měly část kongruí školního pomocníka v Mnichově Hradišti a že tedy užitky tyto vzhledem k ustanovení § 21 zákona z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. mají plynouti do okresní školní pokladny.
Odvolání proti tomu podanému nevyhovělo ministerstvo kultu a vyučování rozhodnutím z 23. července 1918 a to z důvodů obsažených v rozhodnutí II. stolice.
Stížnost k tomuto soudu podaná namítá, že naříkané rozhodnutí odporuje ustanovení nadační listiny ze dne 15. prosince 1846, poněvadž dle úmyslu zakladatelova připadnouti měly užitky z nadace pomocníku za vyučování předmětu nepovinnému.
Poněvadž se tu jednalo tedy o vyučování soukromé, byl i tento příjem příjmem soukromým a jako takový nečinil kongruu pomocníkovu, jež/o táž může býti pouze příjmem za řádné obligátní vyučování. Proto byly též užitky z nadace odváděny vždy tomu učiteli, který soukromě jazyku českému vyučoval a nikdy jako kongrua do okresního školního fondu a dělo se tak po dobu více než čtyřicetiletou, takže okresní školní fond pozbyl tím již nároku na užitky z této nadace promlčením. Když pak později změnou poměrů stalo se vyučování češtině obligátní, nastal i důvod pro změnu nadační listiny. Navržená změna, aby požitky připadly tomu učiteli, který při školních mších dokonale hrál, odpovídá úmyslu zakladatele, aby požitky byly odměnou za privátní výkon učitelův a nikoli za obligátní vyučování.
Konečně dovozuje stížnost, že pozbyla okresní školní pokladna nároku na požitky nadační promlčením, poněvadž přes příkaz § 21 cit. zák. nebyly požitky ty po dobu více než 401etou do okresní školní pokladny odváděny.
Nejvyšší správní soud uvážil:
Dle své poslední vůle odkázal P. Nigrin k dotaci českého pomocníka učitelského při městské škole v Mnichově Hradišti 600 zl. konv. měny jako kapitál (Zur Dotierung eines bohm. Schulgehilfen als Kapital).
Nadační listina stanoví, že pokud nebude zapotřebí rozmnožiti učitelský personál na této škole přijetím nového českého pomocníka, požitky z této nadace poskytovány býti mají 1. školnímu pomocníku již zřízenému.
Ani závět ani nadační listina neobsahují ustanovení, že první školní pomocník neb »český školní pomocník«, který bude ustanoven, za příjem z nadace má nějak povinnosti: poněvadž se požitky ty přikazují školnímu pomocníku a připadají mu následkem jeho jmenování, tvoří část příjmů jeho z důvodu služebního ustanovení na škole mnichovohradištské nebylo proto požitky ty pokládati za soukromý příjem toho kterého učitele, nýbrž je tu příjem z nadace, který přináleží učiteli za udílení vyučování ve škole, a tudíž o požitky z nadace školní.
Na takové příjmy vztahuje se však § 21 zákona o právních poměrech učitelů, jenž stanoví, že jiné příjmy peněžité, které náležejí učiteli a opírají se o závazek stran, o nadání a t. d., jdou do pokladny okresu školního (při čemž zůstane vyhrazeno, aby takové příjmy byly zachovány zvláštnímu účelu svému). Ježto zákon žádnou výminku z tohoto předpisu nezná, jest lhostejno, k jakému účelu výnosu nadačního jmění dosud užíváno bylo.
Namítá-li stížnost, že nebyly požitky z nadace Nigrinovské nikdy do okresní školní pokladny odváděny a že pozbyla již tato pokladna nároku na ně promlčením, třeba oproti tomu na to poukázati, že škola mnichovohradišťská jest školou veřejnou a učitelé na ní ustanovení jsou veřejnými úředníky, že tudíž otázka, zdali jednomu z těchto učitelů následkem ustanovení jeho na teto škole přísluší výnos nadace, jest otázkou práva veřejného, pro kteréž, pokud není o některých věcech výslovně jinak nařízeno, neplatí předpisy všeobecného zákona občanského o promlčení.
Jest tedy stížnost ve všech směrech bezdůvodná a slušelo ji proto namítnouti.

Citace:

č. 241. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 494-496.