Č. 161.

Zabírání bytů: 1. Byt, jehož majitel domu potřebuje jako bytu pro své vlastní účely, nesmí býti zabrán, třebas ho z důvodů arciť jen přechodných v přítomné době skutečně nepoužíval. — 2. Rozhodnutí
o zabrání bytu musí býti doručeno všem spolumajitelům domu, v němž je zabraný byt (§ 8 vlád. nař. ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a nař.)
(Nález ze dne 1. září 1919 č. 3675.)
Prejudikatura: K 1. nález č. 147 této Sbírky.
Věc: Karel Müller, spolumajitel mlýna v Praze (adv. Dr. František Kabeš z Prahy) proti společnému bytovému úřadu v Praze o zabrání bytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Na základě zprávy vyšetřujícího orgánu, že v domě čp. 198-1 v Praze, patřícím stěžovateli Karlu Müllerovi, jest v 1. patře byt skládající se ze 3 pokojů a kuchyně s příslušenstvím, který od 1. srpna 1918 není obydlen, a že dle sdělení majitele domu mají býti z bytu toho zřízeny kanceláře pro mlýn, který jest v domě tom, zabral žalovaný úřad naříkaným rozhodnutím na základě § 6, čís. 1 naříz. vlády ze dne 22. ledna 1919 čís. 38 sb. zák. a nař. uvedený byt, poněvadž jest prokázáno, že jest prázdný a nepronajatý.
Rozhodnutí to doručeno bylo jedině stěžovateli jako majiteli domu.
Rozkladu stěžovatelovu žalovaný úřad nevyhověl. Stížnost vytýká nezákonnost naříkaného rozhodnutí i vadnost řízení a uvádí, že dům čp. 198-1 v Praze není domem obytným a činžovním, nýbrž mlýnem, ve kterém je jediný byt, který byl zabrán. Byt ten nebyl pronajímán, nýbrž jen dřívějším vlastníkem mlýna obýván za účelem vedení dozoru na mlýn a po jeho úmrtí vdovou jeho do její smrti (30. března 1918) z právního důvodu výměnku.
Byt zabraný nehodí se k pronajmutí, poněvadž by pronájmem jeho cizím osobám stížen byl dozor nad mlýnem a nad výrobky svěřenými mlýnu tomu jako smluvnímu mlýnu státního obilního ústavu a poněvadž stálé vedení dozoru vyžaduje, aby jeden ze spolumajitelů ve mlýně bydlel.
Byt určen je pro spolumajitele mlýna Miroslava Kokeše, který ho dosud obývat nemohl, poněvadž nebyl způsobilý k obývání pro nutné adaptace ve mlýně, stavebním úřadem nařízené a pro nutnost úpravy bytu dosud neprovedené. Tento stav věci nebyl náležitě vyšetřen a zjištěn. O naříkaném rozhodnutí měli býti zpraveni také ostatní spoluvlastníci mlýna Miroslav Kokeš a Hedvika Müllerová.
Nejvyšší správní soud uvážil o stížnosti toto:
Dle ustanovení § 6, odst. 1 čís. 1, o něž se naříkané rozhodnutí opírá, mohou býti zabrány byty prázdné, které nejsou pronajaty.
Ustanovení to má zřejmě na mysli byty, které jsou způsobilé ku pronajmutí. Dle toho nesmí býti zabrán byt, jehož majitel domu sám potřebné jako bytu pro své vlastní účely, třebas ho z důvodů arciť jen přechodných v přítomné době skutečně nepoužíval.
Skutkové okolnosti ve stížnosti uvedené jsou pro rozhodnutí věci závažny, neboť kdyby zjištěno bylo, že pronajmutí bytu a užívání jeho cizími osobami by bylo na újmu provozování živnosti, zejména účelnému a stálému vedení dozoru, nebyly by dány předpoklady pro zabrání bytu v § 6 čís. 1 cit. vlád. nař. stanovené a odporovalo by naříkané zabrání bytu tendenci nařízení o zabírání bytu směřující k tomu, aby majiteli domu neb majiteli bytu nebyl odnímán byt, jehož týž dle svého povolání nebo dle svých poměrů pro vlastní účele potřebuje (arg. § 2, odst. 3, § 6, odst. 1 čís. 5 a posl. odstavce § 6 cit. naříz.).
Jest proto nutno, aby skutkový podklad pro rozhodnutí byl v uvedeném směru náležitě vyšetřen, při čemž má býti straně poskytnuta možnost, by své námitky uvedla a důkazy podala.
Vadou řízení jest též, že naříkané rozhodnutí nebylo doručeno všem spoluvlastníkům domu, na věci súčastněným, poněvadž dle § 8 cit. vlád. nař. mají o rozhodnutí, kterým se byt zabere, zpraveni býti všichni súčastnění, tudíž i všichni spoluvlastníci domu, v němž byt zabraný se nalézá. —
Pro uvedené vady řízení bylo naříkané rozhodnutí dle § 6, odst. 2. zák. o správním soudě zrušiti.

Citace:

č. 161. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 338-340.