Č. 74.

Okresní úředníci (Čechy): Byl-li služební poměr okresního úředníka, který byl ustanoven dříve než zákon ze dne 3. října 1907 čís. 63 z. z. nabyl platnosti, novou úpravou jeho oboru působnosti podstatně změ- něn a jemu nově systemisované místo úředníka propůjčeno, sluší v tom spatřovati ustanovení úředníka ve smyslu § 7 cit. zák.
(Nález ze dne 8. dubna 1919 č. 1703.)
Prejudikatura: víd. nál. ze dne 14. června 1910 č. 6098, Budw. č. 7518 A.
Věc: Okresní výbor v Poděbradech společně s Janem Manychem tamže (adv. Dr. Karel Baxa z Prahy) proti Zemské správní komisi v Praze o jmenování okresním koncipistou.
Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Okresní zastupitelstvo v Poděbradech usneslo se dne 23. ledna 1918 k návrhu okresního výboru jmenovati okresního účetního Jana Manycha druhým konceptním úředníkem s titulem koncipisty a přiznati mu výhody, příslušející úředníkům konceptním, totiž základní služné 2400 K ročně s přídavky podle pravidel platných pro služební platy úředníků okresu a s přiznáním kratší doby služební, platné pro úředníky okresní. O tom byl Janu Manychovi vydán dekret z 23. ledna 1918. V téže schůzi přijalo okresní zastupitelstvo novou služební instrukci (služební řád) pro okresní úřednictvo, v němž se mimo jiné (v § 2) ustanovuje, že zřízena jsou místa úřednická s úředním titulem, jejž udílí nebo mění okresní výbor, a to
a) 1. konceptní úředník s titulem okresní, tajemník se základním služným 2800 K;
b) 2. konceptní úředník s titulem okresní koncipista se základním služným 2400 K, po případě účetní se základním služným 1200 K atd.
Usnesení okresního zastupitelstva, kterým okresní účetní Jan Manych byl jmenován druhým konceptním úředníkem s titulem okresního koncipisty a přiznány mu výhody úředníkům konceptním příslušející, zrušila zemská správní komise rozhodnutím dnes naříkaným dle § 42 zák. z 3. října 1907 č. 63 z. z., poněvadž jde o ustanovení nového konceptního úředníka, ke kterémuž dle § 7 tohoto zákona příslušným jest nikoliv okresní zastupitelstvo, nýbrž okresní výbor po provedení veřejného konkursu.
Ve společné stížnosti okresním výborem a Janem Manychem k tomuto soudu podané namítá se, že usnesením okresního zastupitelstva nebyla ustanovena nová síla úřednická, nýbrž toliko upraven služební poměr Jana Manycha dle dosavadní jeho činnosti úřední ve smyslu § 6, 9 a 41 cit. zák., k čemuž dle § 19 tohoto zákona jest povoláno okresní zastupitelstvo a že tedy zemská správní komise použivši dozorčí moci na ujmu tohoto úředníka, ustanoveného před platností zákona z r. 1907, překročila hranice své dozorčí příslušnosti, jak ohledně těchto úřadníků v § 41 zák. jsou vytčeny. V tom spatřují stěžovatelé nezákonnost.
Nejvyšší správní soud uvažoval o stížnosti takto:
Stěžovatelé sami ve své stížnosti doznávají, že Jan Manych. byv přijat do služeb okresního výboru dne 1. května 1904 jako správce stravovny a ústavu pro sprostředkování práce, byl po svém nastoupení převzat do úřadovny okresní, kde ještě za působení zákona z r. 1907 konal v hodnosti okresního kancelisty a později účetního veškery práce kan- celářské, zastupuje vedle toho i churavého úředníka konceptního. Usnesením ze dne 23. ledna 1918 nebyl však Jan Manych ponechán v dosavadním poměru služebním, nýbrž byl okresním zastupitelstvem výslovně jmenován druhým konceptním úředníkem s titulem koncipisty a s hmotnými právy úředníků konceptních, což lze v souvislosti s dalším, téhož dne učiněným usnesením okresního zastupitelstva o služebním řádě pro okresní úřednictvo vykládati jen v ten smysl, že Janu Manychovi bylo propůjčeno místo druhého konceptního úředníka, tímto služebním řádem systemisované.
Služební postavení tohoto druhého konceptního úředníka s oborem působnosti ve služebním řádu přesně ohraničeným jest však zřejmě jiný poměr služební, než služební postavení kancelisty okresního, který opatřuje veškeré práce kancelářské a při tom zastupuje nepřítomného tajemníka okresního.
Stížnost se tedy mylně domnívá, že dle citovaného usnesení okresního zastupitelstva zůstává Jan Manych i »na dále v úřadě dle dosavadního služebního poměru«, ve kterém byl před vyhlášením zákona z r. 1907, a že okresní zastupitelstvo tímto svým usnesením neučinilo nic více, nežli že upravilo právní postavení jmenovaného úředníka ve smyslu § 41 dotčeného zákona. Usnesením okresního zastupitelstva byl naopak, jak svrchu dovozeno, tímto zastupitelstvem Jan Manych nově ustanoven druhým úředníkem konceptním, čímž byl však porušen předpis § 7 zák. o úřednících okresních, dle něhož úředníky tyto přísluší ustanovovati výboru okresnímu po předchozím provedení veřejného konkursu. Byla proto zemská správní komise, užívajíc svého práva dozorčího dle § 42, odst. 2 řečeného zákona, oprávněna usnesení toto zrušiti a jest stížnost proti dozorčímu výroku, jímž se tak stalo, bezdůvodná. Bezdůvodná je však také námitka, kterouž zástupce stížnosti teprve při veřejném ústním líčení vytýkal neúplnost skutkové podstaty naříkaného výroku, neboř všecky skutkové okolnosti pro výrok tento rozhodné stížnost sama doznává. Slušelo ji proto zamítnouti.

Citace:

č. 74. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 172-174.