Č. 152.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí (Čechy): Při zjišťování nákladů na zvýšení hodnoty nemovitosti, vpočítatelných dle § 9/1 dávk. řádu, budiž šetřeno všeobecných zásad řízení administrativního, zejména zásady slyšení stran.
(Nález ze dne 3. července 1919 č. 3353.)
Prejudikatura: nál. č. 75 a 115 této Sbírky.
Věc: Josef Křepela v Rychnově n. Kn. (adv. Dr. Jindřich Šternberka z Rychnova n. Kn.) proti Zemskému správnému výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Kupní smlouvou ze dne 16. dubna 1917 prodal stěžovatel svůj domek č. p. 144 i s přikatastrovanými pozemky Karle Šárové za 19500 K.
V přiznání k dávce z přírůstku hodnoty uvedl jako hodnotu nabývací 12800 K, za kterýž peníz dům ten vydražil ve veřejné dražbě 26. května 1908, jako cenu zcizovací 19500 K. Jako vpočítatelné náklady své dle § 9 dávk. řádu uvedl, že byla přestavěna dílna barvířská na dílnu zámečnickou a provedeny rozsáhlé adaptace nákladem přes 5000 K.
Platebním rozkazem zemského inspektorátu ze dne 22. srpna 1918 byla mu předepsána dávka z přírůstku hodnoty 387 K 94 h. Jako cena nabývací vzat peníz 12800 K, jako cena zcizovací 19500 K. Vpočítatelné náklady ve smyslu § 9 dávk. ř. neuznány vůbec.
V odvolání z tohoto platebního rozkazu na zemskou správní komisi v Praze rozvedl stěžovatel vpočítatelné náklady a uvedl, že pořídil do domku nová kamna za 38 K, 10 kusů záclon za 36 K, že zaplatil staviteli za úpravu a opravu 362 K, druhému staviteli 146 K, pořídil traversu za 41 K 40 h, za truhlářské práce zaplatil 139 K 40 h, za sklenářské práce 32 K 60 h, za malířské a natěračské 315 K, sám vykonal prací zámečnických za 400 K, dal sporák do kuchyně za 120 K, za prkna a dříví na opravu zaplatil 235 K 40 h, za vápno, písek a cihly 224 K 70 h, za práci klempířskou 42 K, za nátěr střechy 84 K. Navrhl proto změnu platebního rozkazu a snížení vyměřeného poplatku.
Zemský správní výbor zamítl rozhodnutím ze dne 7. února 1919 stížnost tuto s odůvodněním, že vydání uváděná učiněna byla dílem již dle jich pojmenování, dílem dle zprávy obecního úřadu v Rychnově nad Kn. k zachování a udržení hodnoty domku již stávajícího a nikoli ku zvýšení hodnoty.
Ve stížnosti na nejvyšší správní soud uvádí stěžovatel, že náklady ony v úhrnné sumě 2298 K 40 h vynaloženy byly na přestavbu domku, tedy na zvýšení jeho hodnoty a že tedy měly býti přivtěleny k ceně nabývací. On o žádném šetření se strany správních úřadů nebyl uvědomen, výsledky šetření nebyly mu oznámeny. Je tedy řízení vadné a rozhodnutí neodpovídá zákonu. Navrhuje proto jeho zrušení.
Stížnost, pokud vytýká vadnost řízení, shledal nejvyšší správní soud odůvodněnou.
Dávkový řád nemá zvláštního ustanovení o tom, jak se mají zjistiti náklady dle § 9 vpočítatelné a platí proto všeobecné zásady řízení administrativního.
K všeobecným zásadám těm patří však také zásada slyšení stran. Straně musí býti v řízení administrativním poskytnuta příležitost, aby zaujala své stanovisko k výsledkům úředního šetření, jež s ostatním tvrzením strany se nesrovnávají. Jak ze spisů patrno, nebyl však stěžovateli oznámen obsah zprávy obecního úřadu v Rychnově nad Kněžnou, o kterou se naříkané rozhodnutí opírá a kteráž ostatně při spisech ani není připojena.
Stěžovatel již v přiznání k dávce z přírůstku hodnoty uvedl, že vpočítatelné náklady vynaložil na »přestavbu« a byt i pojmenování, kterého pro některé adaptace v instanční stížnosti použil, nasvědčovalo tomu, že z části jednalo se o pouhé opravy, nelze to říci o nákladech všech, což i naříkané rozhodnutí samo uznává, poukazujíc k tomu, že tvrzené náklady jen dílem sluší již dle jejich pojmenování pokládati za pouhé opravy.
Z těchto důvodů bylo naříkané rozhodnutí pro vady řízení dle § 6 zák. o správním soudě zrušeno.

Citace:

č. 152. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 326-327.