Č. 240.

Okresní zastupitelstvo (Čechy): Při počítání nadpoloviční většiny hlasů dle § 74 zák. o okres. zast. nepřihlíží se k tomu, zda jednotlivý z přítomných údů svůj hlas skutečně odevzdal či se hlasování zdržel
(Nález ze dne 19. listopadu 1919 č. 5908.)
Věc: Honební výbor ve Víchové proti býv. zemské správní komisi král. Českého (za súčastněnou stranu Ing. Josefa Nikla adv. Dr. Jar. Stolz z Prahy) o. pronájem společenstev, honitby ve Víchové.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje jako nezákonné.
Důvody: Honební výbor ve Víchové usnesl se ve schůzi ze dne 20. dubna 1918, že pronajme honitbu v příštím období od 1. února 1919 do 31. ledna 1925 ofertním řízením, že však nebude bráno zřetele toliko na výši ofert, nýbrž že bude přihlíženo též k jiným různým, okolnostem. Ve schůzi honebního výboru ze dne 30. dubna 1918 byly pak otevřeny i došlé oferty Josefa Macha, rolníka ve Víchové, nabízející 240 K nájemného, Jana Janaty, rolníka ve Víchové, nabízející 350 K a Josefa Nikla, továrníka ve Víchové, nabízející 1000 K a bylo usneseno pronajmouti společenstevní honitbu Janu Janatovi za roční nájemné 350 K.
Na toto usnesení honebního výboru stěžovali si Josef Nikl a několik členů honebního společenstva u okresního výboru v Jilemnici, jenž rozhodnutím ze dne 31. května 1918 č. 497 na základě svého usnesení ze dne 29. května 1918 provedený pronájem zrušil) vzhledem k nepoměrnosti učiněných nabídek, t. j. Jana Janaty na 350 K a stěžovatele Josefa Nikla na 1000 K a nařídil pronájem nový veřejnou dražbou.
Proti tomuto rozhodnutí podal honební výbor odvolání na zemskou správní komisi království Českého, jež rozhodnutím ze dne 21. srpna 1918 č. 61972odvolání zamítla a rozhodnutí okresního výboru potvrdila. Zemská komise správní odůvodnila své rozhodnutí takto:
Ve směru formálním stalo se usnesení okresního výboru, o něž se jedná, zcela dle předpisu § 74 zákona o okres. zastup., ježto byli dle presenční listiny přítomni vedle úřadujícího náměstka okresního starosty jakožto předsedajícího ještě čtyři členové okresního výboru, z nichž dva hlasovali pro zrušení pronájmu, jeden pro schválení jeho a jeden člen se vzdal hlasování. Bylo tudíž nejenom tolik členů okresního výboru přítomno, aby okresní výbor mohl činiti platná usnesení, ale též hlasování se stalo vzhledem k tomu, že předsedající náměstek okresního starosty dle obdoby § 70 zákona o okres. zastup. má svým hlasem rozhodovati toliko při rovnosti hlasů a že jeden člen se hlasování nesúčastnil, dvěma proti jednomu ze tří celkem skutečně odevzdaných hlasů, tedy ve smyslu § 74 uvedeného zákona »nadpoloviční většinou hlasů údů přítomných. Ježto tedy námitka formální vadnosti rozhodnutí v odpor vzatého není v zákoně odůvodněna a ježto rozhodnutí okresního výboru je věcně zcela důvodné, poněvadž jest největší pravděpodobnost, že se v dražbě docílí za spornou honitbu ve prospěch honebního společenstva i členů jeho mnohem vyššího nájmu, při čemž bude lze vhodnou úpravou dražebních podmínek zaručiti členům honebního společenstva v mezích zákonem přípustných i náležitou ochranu jejich zájmů zemědělských, byla stížnost jako neodůvodněná zamítnuta.
Proti tomuto rozhodnutí podal honební výbor ve Víchové dne 9. října 1918 stížnost u Vídeňského správního soudu, jenž o stížnosti zavedl předběžné řízení.
Po převratu předložil zemský správní výbor administrativní spisy nejvyššímu správnímu soudu, jenž výlučně jest povolán o této stížnosti rozhodovati.
Nejvyšší správní soud uvážil o stížnosti takto:
Nepopřeno je, že ve schůzi okresního výboru dne 29. května 1918 konané byli přítomni vedle úřadujícího náměstka okresního starosty jakožto předsedajícího ještě čtyři členové okresního výboru, z nichž dva hlasovali pro zrušení pronájmu, jeden pro schváleneho a jeden člen se vzdal hlasování.
Žalovaný úřad z těchto nepopřených skutkových okolností vyvodil závěr, že se stalo hlasování dvěma proti jednomu ze tří skutečně odevzdaných hlasů, tedy nadpoloviční většinou hlasů, kdežto stížnost z této nepopřené skutkové podstaty vyvozuje, že se hlasování nestalo nadpoloviční většinou údů přítomných ve smyslu § 74 zákona o zastupitelstvu okresním.
Nejvyšší správní soud uznal náhled stížnosti za správný. Úd okresního výboru, jenž dobrovolně se vzdal hlasování, avšak zůstal přítomen ve schůzi okresního výboru, nepřestal tím býti údem k hlasování oprávněným a přítomným. Jelikož zákon o okresním zastupitelstvu v § 74 mluví jen o nadpoloviční většině hlasů údů přítomných«, nepoužívaje výrazu »hlasů skutečně odevzdaných«, dává tím na jevo svůj náhled, že při počítání nadpoloviční většiny nelze bráti zřetele na to, kdo z přítomných údů svůj hlas skutečně odevzdal anebo kdo dobrovolně se hlasování vzdal. V daném případě činila tudíž nadpoloviční většina hlasů v § 74 zákona o zastupitelstvu okresním žádaná 3 a ježto pouze dva hlasy hlasovaly pro zrušení honebního nájmu, nebyla pro tento návrh docílena nadpoloviční většina hlasů, pročež usnesení okresního výboru je neplatné a naříkané rozhodnutí musilo jako nezákonné býti zrušeno, aniž by se nejvyšší správní soud mohl zabývati s meritorními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 240. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 492-494.