Č. 132.

Zabírání bytů: Bytem ve smyslu § 6 č. 1—5 vlád. nař. ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a nař. rozuměti jest všechny místnosti, kterých má býti používáno podle příslušných povolení úředních jako bytu.
(Nález ze dne 16. června 1919 č. 3004.)
Věc: F. C. Schalková v Praze (adv. Dr. Alfr. Meissner z Prahy) proti společnému bytovému úřadu v Praze o zabrání bytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Naříkaným rozhodnutím zabrán byl stěžovatelce podle § 6, odst. 1, č. 4 nařízení vlády ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a nař. byt v domě čp. 1186 v Praze 2, skládající se ze 3 pokojů, 1 kuchyně, 1 kabinetu a předsíně z důvodu, že bytu toho používáno jest delší dobu za skladiště.
Nejvyšší správní soud uvážil o stížnosti, vytýkající vadnost řízení správního i nezákonnost naříkaného rozhodnutí toto:
Stěžovatelka nebyla jako strana přibrána k řízení, na jehož základě bylo naříkané rozhodnutí vydáno, a nebyla jí poskytnuta možnost, aby přednesla své námitky a po případě podala důkazy o svých tvrzeních.
Tím porušena byla zásada slyšení stran, jíž šetřiti jest v řízení správním dle všeobecných zásad právních, má-li rozhodnuto býti o právech strany, aniž třeba jest, aby zákon výslovně tak ustanovoval. Naříkané rozhodnutí vychází podle jednostranně konaného šetření z předpokladu, že zabrané místnosti jsou »bytem«.
Bytem ve smyslu cit. nařízení vlády o zabírání bytu rozuměti jest místnosti, kterých dle povolení příslušného úřadu a dle jejich úpravy má býti používáno k obývání. Neoprávněné používání bytu k jiným účelům nemění ničeho na povaze jeho.
Zabrané místnosti byly dle popisu ve spisech obsaženého původně upraveny jako byt, stěžovatelka však tvrdí, že místností těch používala vždy jako dílny truhlářské a že je jen pro nemožnost vytápění a osvětlování dočasně proměnila ve skladiště.
Jest tedy nutno, aby za účasti strany bylo vyšetřeno, zdali místnosti, o něž jde, byly právem, totiž s povolením příslušného úřadu proměněny svého času v místnosti sloužící k provozování živnosti truhlářské, a aby dle výsledku šetření toho a po případě důkazů stranou snad nabídnutých znovu bylo ve věci rozhodnuto.
Bylo proto naříkané rozhodnutí pro podstatné vady řízení dle § 6, odst. 2 zákona o správním soudě zrušiti.

Citace:

č. 132. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 291-292.