Č. 147.


Vyživovací příspěvek: Nárok na vyživovací příspěvek dle § 2, odst. 3 zák. ze dne 27. července 1917 č. 313 ř. z. nevzchází, je-li tu dostatečné jmění povolaného, zaručující výživu příslušníků, kteří mají alimentační nárok vůči povolanému.

(Nález ze dne 26. června 1919 č. 3222.)
Prejudikatura: víd. nál. ze dne 9. října 1918 č. 11816, Budw. č. 12209 A.
Věc: Marie Vališová ve Zvole proti Zemské vyživovací komisi v Brně o vyživovací příspěvek.
Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Na místě úhrnného vyživovacího příspěvku 1 K 60 h, jehož požívala stěžovatelka s pěti dětmi z příčiny povolání svého muže, přiznán od 1. srpna 1917 třem dětem nejmladším příspěvek po 1 K 60 h, ostatním třem osobám příspěvek v obou stolicích nebyl udělen z důvodu neohrožení výživy při výnosu hospodářství a při povoleném příspěvku. Stížnost vytýkající naříkanému rozhodnutí nezákonnost a opřená o alimentační nárok obou dětí ve smyslu § 2, odst. 3 zákona o vyživovacích příspěvcích z roku 1917 není odůvodněna.
Domnívá se, že jakmile děti povolaného nemajíce vlastního jmění ani příjmů, mají dle § 141 ob. z. obč. alimentační nárok vůči povolanému, náleží jim již vyživovací příspěvek dle čl. 2 zákona ze dne 28. října 1918 č. 11 sb. z. a n. a § 2, odst. 3 zák. ze dne 27. července 1917 č. 313 ř. z. Avšak tu vykládá stížnost zákon nesprávně.
Dle tohoto přísluší vyživovací příspěvek jen tenkráte, když povoláním osoby alimentací povinné odpadnou anebo zmenší se prostředky dosud výživu poskytovavší tou měrou, že nestačí již, aby výživu uhradily. Jinými slovy je zapotřebí, aby povoláním nenastalo ohrožení výživy. Zůstanou-li tu i nadále posavadní prameny výživy, jako v daném případě, kde stížnost doznává, že povolaný má dostatečné jmění, kde i žalovaný úřad z tohoto, nejvyšší správní soud vížícího skutkového zjištění vychází (§ 2 zákona o nejvyšším správním soudě a § 6 zákona o správním soudě), pak nárok na vyživovací příspěvek nevzchází a stěžovatelům nevzešel.
Bylo proto zamítnouti stížnost, jež nic jiného neuplatňuje, jako bezdůvodnou.
Citace:
č. 85. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 195-196.