Č. 11668.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: Jde-li o osvobození převodu od dávky podle § 52 odst. 2 zák. č. 43/1928 Sb., není pro zjištění, kdy byla stavba dokončena, směrodatným jedině den kolaudace.
(Nález ze dne 15. ledna 1935 č. 24.868/34.)
Věc: Marie M. v Č. (adv. Dr. Jaroslav Milde z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí:
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Smlouvou trhovou z 27. května 1929 prodala st-lka pozemky č. kat. . . . v Č. za 110.000 Kč. Platebním rozkazem z 11. března 1931 byla vyměřena dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí a podotčeno, že osvobození od dávky se neposkytuje jednak, že pozemky nebyly ve lhůtě stanovené zák. o stav. ruchu zastavěny, jednak že nebyly zastavěny bezprostředně nabyvatelem, nýbrž teprve dalším.
Odvolání okr. úřad pro Prahu-venkov výměrem z 24. července 1931 zamítl, ježto podle zprávy obecního úřadu v Č. z 24. května 1930 byla stavba dokončena teprve v roce 1930, takže není zde nároku na osvobození podle zák. o stav. ruchu. Další odvolání, namítající, že zpráva obecního úřadu v Č. neodpovídá pravdě, neboť stavba na prodaných pozemcích byla dokončena v roce 1929 a toliko kolaudace byla provedena teprve dne 2. ledna 1930, žal. úřad zamítl z důvodu, že kolaudační povolení bylo vydáno 2. ledna 1930, v důsledku čehož nemá strana právního nároku na dobrodiní zák. č. 44/1927 Sb., neboť kolaudační povolení nutno pokládati za úřední dosvědčení dokončení stavby, a nebyly tudíž před vydáním onoho povolení splněny podmínky zákona pro osvobození od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss:
Podle ustanovení § 52 odst. 2 zák. ze 7. dubna 1927 č. 44 Sb. jsou převody pozemků, uskutečněné v letech 1924 až 1927, jichž bylo nebo bude použito v plné výměře podle rozhodnutí stav. úřadu přípustné ke stavbám uvedeným v § 49 (t. j. ke stavbám, přístavbám, nástavbám a přestavbám, které byly nebo budou stavebně dokončeny v letech 1926 až 1928 nebo stavbám domů s malými byty, byly-li započaty v r. 1925 nebo později a stavebně dokončeny nejdéle do konce r. 1928) osvobozeny od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Podle předpisu § 52 odst. 2 zák. z 28. března 1928 č. 43 Sb. lze ustanovení § 52 odst. 2, zák. č. 44/1927 Sb. použiti i na stavby uvedené v § 49 odst. 2 zák. č. 43/1928 Sb., t. j. na stavby domů s malými byty, s malými provozovnami, budou-li dokončeny do r. 1929.
V daném případě bylo osvobození převodu nemovitostí, provedeného v r. 1927, od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí odepřeno st-lce z toho důvodu, že stavba na převedených pozemcích nebyla dokončena do konce roku 1929, poněvadž kolaudační povolení, jež jest považovati za úřední dosvědčení dokončení stavby, bylo vydáno teprve v r. 1930. — Toto stanovisko žal. úřadu nelze uznati správným.
Obývací konsens (kolaudační povolení) ve smyslu § 124 stav. ř. pro Čechy má jen ten význam, že staveb tam blíže uvedených není dovoleno dříve užívati, než úřad stavební, shledav, že se řádně stavělo a že místnosti, jsouce dosti vyschlé, zdraví škoditi nebudou, dá povolení k obývání a užívání. Nespočívá tedy ve vydání obývacího konsensu (kolaudačního povolení) dokončení stavby samotné. Vydání takového konsensu předpokládá sice, že stavba stav. úřadem povolená byla v době vydání dokončena, avšak z toho, že obývací konsens byl vydán v určitý den, nelze dovozovati, že stavba byla také tohoto dne fakticky dokončena.
Nař. rozhodnutí, které spočívá na názoru, že pro zjištění, kdy stavba byla dokončena, je pro úřad, rozhodující o osvobození od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí podle zák. o stav. ruchu, směrotaným den kolaudace, je tedy v rozporu se zákonem.

Citace:

Č. 11668. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 310-311.