Č. 11679.


Obecní volby:* V námitkách proti volbě obecního zastupitelstva jest volič legitimován uplatňovati jako vadu volebního řízení skutečnost, že jiní voličové nebyli k volbě neprávem připuštěni.
(Nález ze dne 18. ledna 1935 č. 20.959/34.)
Věc: Bohumil J. a spol. v J. proti zemskému úřadu v Praze o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Námitkami z 8. dubna 1932 domáhali se st-lé, aby volba obecního zastupitelstva v J. ze 3. dubna 1932 byla zrušena z těchto důvodů: Bylo porušeno ustanovení § 14 obec. řádu vol., neboť bylo volební komisí odepřeno volební právo 15 voličům, kteří nesměli volit, poněvadž neměli ve volebním seznamu a na legitimaci správné křestní jméno, kdežto na druhé straně bylo šesti voličům, jejichž jména byla v námitkách uvedena, voliti dovoleno, ač byli stiženi touže vadou, aniž předseda upozornil, že tito voličové nesmějí voliti, čímž se stalo, že republikánská strana obdržela o jeden mandát více.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad po vyšetření uvedené námitky jako nepodstatné z těchto důvodů: K námitce, že 15 voličů nebylo připuštěno k volbě, poněvadž měli nesprávně uvedené křestní jméno ve voličském seznamu, nelze přihlížeti, poněvadž obsahuje jednak všeobecné, bližšími údaji, zejména jmény dotyčných voličů nedoložené tvrzení, jehož důvodnost nelze přezkoumati, jednak tito voličové si do porušení svého práva nestěžují a nejsou proto st-lé oprávněni stěžovati si do porušení cizího oprávnění. Další námitka, že šest jmenovitě uvedených voličů bylo k volbě připuštěno přes nesprávně uvedená jména ve voličských seznamech, jest bezpodstatná, poněvadž šetřením bylo zjištěno, že volební komise neměla nejmenší pochybnosti o jejich totožnosti, pročež byli právem k volbě připuštěni.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss:
Pokud jde předem o to, že k volbě bylo připuštěno šest voličů v námitkách jménem uvedených, kteří byli ve voličských seznamech zapsáni nesprávně, neuznal žal. úřad tuto skutečnost za vadu volebního řízení proto, že volební komise neměla nejmenší pochybnosti o totožnosti oněch voličů. Stížnost namítá, že podle protokolu, sepsaného o námitkách st-lů, neměla volební komise pochybnosti ani o totožnosti 15 voličů k volbě nepřipuštěných a přece je nepřipustila, takže jeden nebo druhý postup je nezákonný. Tuto výtku stížnosti nelze však uznati za stižní bod proti obsahu nař. rozhodnutí ve věci uvedených šesti voličů, neboť se jí nedovozuje, že podle právního řádu neměli býti lito voličové k volbě připuštěni, čehož se ostatně nedomáhaly ani původní námitky st-lů, které právě jako dnešní stížnost poukazovaly jen na nejednotný postup volební komise při řešení téže otázky u různých voličů. Možno proto přes nahoře uvedený obsah stížnosti přejíti bez dalšího zřetele a přikročiti k úvahám o oné části, která se dotýká otázky nepřipuštění 15 voličů k volbě.
Žal. úřad vyslovil tu v podstatě, že příslušná výtka stížnosti nebyla náležitě konkretisována bližšími údaji, zejména jmény oněch voličů a dále, že jde o porušení práva těchto voličů, st-lé že pak nejsou legitimováni uplatňovati porušení cizího oprávnění.
Stížnost namítá, že jako podle zák. o stálých seznamech voličských může si občan stěžovati též do toho, že jiný občan nebyl do voličských seznamů zapsán, nebo uplatňovati, že neměl býti do nich zapsán, mohou stejně podávati voličové námitky proti volbě z důvodu, že někteří voličové nebyli k volbě připuštěni, ač připuštěni býti měli, neboť to jsou okolnosti, které mohou míti vliv na výsledek volby, a uplatňuje dále, že námitky st-lů byly, přihlédne-li se k obsahu protokolu o volbě, dostatečně konkretisovány. Stížnosti bylo přisvědčiti.
Pokud předem jde o otázku legitimace st-lů k výtce, že k volbě nebyli někteří voliči připuštěni, neplyne ovšem pro legitimaci tu nic z paralely, kterou stížnost vede poukazem na zák. o stálých seznamech voličských. Odpověď na otázku, zda st-lé byli legitimováni vytýkati zmíněnou skutečnost, jest hledati spíše v poukazu stížnosti na to, že jde o okolnosti, které mohou míti vliv na výsledek volby. Žal. úřad přehlíží totiž, že účelem námitek st-lů při výtce, že někteří voličové nebyli k volbě připuštěni, nebylo hájiti právo těchto voličů na výkon volebního práva a domoci se ochrany tohoto ovšem cizího oprávnění pro tyto jiné osoby, nýbrž že výtkou tou dovozovali st-lé, že nepřipuštění oněch voličů k výkonu volebního práva jest porušením předpisů volební řízení upravujících, tedy vadou volebního řízení, která — jak se v námitkách tvrdilo — mohla výsledek volby alterovati. V tomto vztahu uplatňovali tedy st-lé jako voliči svoje právo na kontrolu bezvadnosti volebního řízení a správnosti jeho výsledků, jak jim jest hlavou sedmou obec. řádu vol., a to předpisy § 54 ve spojení s §em 56, zaručeno, nikoli právo oněch nepřipuštěných voličů na výkon volby. Nemohl proto žal. úřad výtku st-lů, že 15 voličů nebylo neprávem k volbě připuštěno, odmítnouti proto, že nejsou oprávněni stěžovati si do porušení cizího oprávnění.
Leč nss nemohl přisvědčiti ani druhému důvodu, z něhož žal. úřad rovněž odmítl uvedenou výtku st-lů věcně vyříditi. Neshledal totiž soud, že by výtka ta byla nedostatečně konkretisována. Jest ovšem pravda, že v námitkách samých bylo vytknuto jen, že k volbě nebylo připuštěno 15 voličů a že zde nebyla uvedena jména těchto voličů, leč tohoto výslovného označení nebylo v tomto případě vůbec třeba, když jména těchto voličů s označením čísel jejich legitimací byla uvedena v protokole o volbě ze 3. dubna 1932, kde volební komise dala zaznamenati, kterých 15 voličů nepřipustila k volbě pro nesouhlas jejich jmen se jmény zapsanými ve voličských seznamech, takže žal. úřad nemohl míti pochybnosti o tom, o které voliče tu jde, a měl tedy v obsahu námitek ve spojení s oním protokolem dostatečný podklad, aby důvodnost vznesené výtky mohl přezkoumati.
Tvrdí-li tedy žal. úřad opak, jest jeho rozhodnutí stiženo podstatnou vadou.
Citace:
Č. 11679. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 331-333.