Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 14 (1905). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 300 s.
Authors: Flieder, X.
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 14 (1905)
PDF

Praktické případy.


Ustanovil-li zůstavitel ku správě jmění, svým nezl. dítkám (vnukům) odkázaného, zvlášního opatrovníka, jest poručenstvo těchto dítek (vnuků) ze správy jmění takto jim připadlého ba i užitků tohoto jmění vyloučeno. Ku všem opatřením, které se týkají správy tohoto jmění, příslušným jest soud opatrovnický. Pokud dotyčná pozůstalost není odevzdána, sluší při tom také vždy dobré zdání soudu pozůstalostního sobě vyžádati.
Případy §. 149. a 197. ob. z. obč. nejsou uvedeny taxativně.
A, vlastník velkostatku v P., odkázal tento ve své písemné závěti svým poz. dvěma dcerám do stejnodílného vlastnictví s tím, že vyplatí dítkám jeho předumřelého syna jednu třetinu odhadní ceny onoho velkostatku.
Ku správě tohoto jmění poz. nezl. vnuků ustanovil opatrovníka B, ačkoliv tyto dítky jsou svým poručenstvem zastupovány 1. Během projednání pozůstalosti A-ovy — soudem pozůstalostním jest c. k. zemský soud ve Vídni — žádalo poručenstvo oněch dítek u soudu poručenského — tím jest c. k. okr. soud v Chrudimi — za určení nákladu na výživu s ohledem na jmění, které z pozůstalosti A-ovy poz. vnukům připadne a tu soud poručenský ustanovil prozatímně roční náklad na výživu po dobu projednání pozůstalosti obnosem 8000 K.
K rekursu B-ově c. k. krajský soud v Chrudimi rozhodnutí soudu poručenského zrušil a nařídil jemu, aby dále jednal po zákonu.
Důvody.
Před a při vyřízení návrhu poručenstva na určení nákladu na výživu měl prvý soudce nezbytně míti na zřeteli, že zůstavitel ve své všemi dědiči za pravou a platnou uznané závěti ustanovil B za opatrovníka veškerého jmění, které pozůstalým nezl. vnukům z jeho pozůstalosti připadnouti má, tak že tím zřejmě vyloučil poručenstvo těchto dítek ze správy jmění tohoto.
Uváží-li se, že uvedené dítky svým poručenstvem k pozůstalosti A-ově za dědiče se již přihlásily a tím dědictví přijaly (§ 547. ob. z. obč.2; uváží-li se dále, že dle návrhu poručenstva náklad na jich výživu má býti určen s ohledem na právě připadlé jmění pozůstalostní a že určení jakož i výplata tohoto nákladu mocně zasahá do správy jmění. Uváží-li se konečně, že jest na opatrovníku, aby za dozoru soudu opatrovnického vykonával svůj vliv na veškeré úkony správy jmění se dotýkající (§§. 188., 205., 222., 238. a 282. ob. z. obč.): nutno dojíti tam, že jest především nutně zapotřebí, aby opatrovník, zůstavitelem jmenovaný, příslušným soudem byl ustanoven a doručením dekretu jakož vzetím do slibu v úřad svůj byl řádně uveden.
Posud se to nestalo, poněvadž ani soud pozůstalostní ani soud poručenský neprohlásil, že pokládá se za příslušného ku výkonu práv a povinností soudu opatrovnického, takže B nelze dnes ještě pokládati za opatrovníka jmění poz. vnuků. Poručenský soud odvozuje ovšem své oprávnění k ustanovení nákladu na výživu a výchovu z předpisu §. 219. ob. z. obč.; tu ale přehlíží, že zákon má tu na mysli případy obyčejné a pravidelné, to jest takové, že soudu poručenskému přísluší právě také správa onoho jmění, kterým onen náklad má býti zapraven. V našem případě mají se ale věci jinak, poněvadž posl. vůlí učiněno bylo ustanovením opatrovníka opatření odchylné, a tu nelze přece práv opatrovníka a soudu opatrovnického úplně pominouti, dokonce pak je učiniti illusorními opatřeními soudu poručenského. Rozumí se samo sebou, že tím ani soud poručenský ve svých oprávněních a funkcích zkracován býti nemá, takže bude třeba, aby ve všech otázkách, týkajících se dobra a blaha dítek, o svém dobrém zdání slyšen byl.
Soud rekursní dochází tím k závěru, že soud poručenský za daných poměrů k takým dalekosáhlým opatřením, která zasahují do práv opatrovníka a soudu opatrovnického, a které svým obsahem dokonce i jmění základního se dotknouti mohou, nebyl oprávněn.
Kdyby se však za to pokládati mělo — a tento náhled hájí opatrovník B — že ku veškerým opatřením, která týkají se jmění pozůstalostního, jmenovitě k poukazům na dědice, aby jisté příjmy z jmění pozůstalostního byly vyplaceny, jest během projednání pozůstalostního příslušným soud pozůstalostní3, pak i s tohoto hlediska jest v odpor vzaté usnesení předčasným, poněvadž soudu pozůstalostnímu nebyla dosud dána příležitost, aby k návrhům poručenstva určité stanovisko zaujal.
Třetí stolice nevyhověla revisní stížnosti poručenstva a potvrdila usnesení soudu rekursního s odkázáním na správné a zákonu odpovídající důvody soudu rekursního.
(Rozhodnutí c. k. nejvyššího soudu ze dne 2. května 1905, č. 7079.). Flieder.
  1. Dle rozhodnutí nejv. soudu (ve sb Gl. U. W. č. 4525.) přípustno jest i ohledně povinného dílu vyloučiti poručenstvo ze správy jmění a ustanoviti ku správě jeho zvláštního opatrovníka, »weil in der Bestellung eines besonderen Curators keine den Pflichtteil des Kindes treffende Belastung liege, welche in § 774 a b. G. B. ungiltig erklärt wird, und weil §§ 197 und 149 keine solche Beschränkung für den Testator statuiren. Tak i Stubenrauch, 8. vyd., díl 1., na str. 282., 283.
  2. Opatrovník takový oprávněn jest pouze ku správě jmění, nikoliv však ku zastupování nezl. dítek před soudem, proto také jen otec, vztažné poručenstvo, nikoliv však opatrovník může se jménem nezl. dítek k dědictví přihlásiti; vliv opatrovníka počíná teprve nabytím dotyčného jmění. Tak nálezy sb. Gl. U. W., č. 8087. a 13091. a Stubenrauch, 8. vyd., 1. díl, na str. 227. a 282.
  3. Srovnej nález sb. Gl. U. W., č. 6963. (» weil, so lange die Erbschaft nicht eingeantwortet ist, das Mandatsverhältniss zwischen der Abhandlungsbehórde, in deren Disposition sich der Nachlass befindet und dem von ihr bestellten Verwalter des Nachlasses noch fortbesteht
Citace:
FLIEDER, Karel. Ustanovil-li zůstavitel ku správě jmění. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, s. 190-192.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).