Č. 1816.

Mimořádná opatření (příplatky na moučné výrobky): Předpisu § 4 opatř. St. výboru č. 494/1920, resp. § 11 vl. nař. č. 500/1920 ukládajícímu zaměstnavateli podání důkazu, že určitý zaměstnanec bydlí a plně se stravuje v jeho domácnosti, je vyhověno, i když scházející potvrzení starostovo si opatřil úřad sám.
(Nález ze dne 4. ledna 1923 č. 20265/22).
Věc: Marie M. v K. H. proti ministerstvu pro zásobování lidu (odb. rada J. Vaculík) o placení moučné dávky.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lka Marie M., dámská krejčová v H. K., žádala dne 3. listopadu 1920 okresní správu politickou za osvobození od zaměstnavatelského moučného příplatku za svůj personál uvádějíc, že své učednice sama stravuje.
Osp dala zjistiti městskému úřadu, zda žadatelka zaměstnancům poskytuje byt a stravu, a obecní úřad odpověděl, že žadatelka zaměstnává dělnici Emilii H. a učednici Ludmilu N. a poskytuje jim plnou stravu a byt.
Na to osp výměrem z 31. ledna 1921 potvrdila žadatelce, že není povinna platiti moučnou dávku 1 Kč denně za dělnici Emilii H. a za učednici Ludmilu N., poněvadž jim poskytuje byt a plnou stravu.
Avšak rozhodnutím téže osp ze dne 16. listopadu 1921 bylo st-lce sděleno, že ministerstvo pro zásobování lidu výnosem ze dne 8. listopadu 1921 na základě dozorčího práva výše uvedený výměr z 31. ledna 1921 zrušuje, poněvadž podle ustanovení § 11 vl. nař. ze dne 2. září 1920 č. 500 sb. předpisování a vybírání příspěvků zaměstnavatelských k zlevnění mlýnských výrobků odpadá jen tehdy, když zaměstnavatel dotyčný osvobozovací důvod řádně nemocenské pokladně prokázal. St-lka však průkazu toho nepodala a nestačí tudíž její jednostranné tvrzení, že u ní ohledně svrchu jmenovaných zaměstnanců jest splněn zákonný osvobozovací důvod a rovněž nebylo věcí úřadu, aby tento nedostatek sám doplnil úředním šetřením, ježto břemeno důkazní dle cit. nařízení spočívá na straně samé, jež ve vlastním zájmu, chce-li docíliti osvobození, musí dostatečný průkaz podati.
Ze spisů správních se konstatuje:
Osp rozhodnutím ze dne 4. dubna 1921 žádosti st-lky za osvobození od dávky z mlýnských výrobků nevyhověla. St-lka odvolala se z rozhodnutí toho k zemské správě politické, kteráž rozhodnutím ze dne 6. srpna 1921 odvolání zamítla, poněvadž dle zjištění neprokázala prohlášením vzorcem č. 3 okresní nemocenské pokladně okolnost, že svým dělnicím poskytuje byt a stravu. Dovolání st-lčino ministerstvo pro zásobování lidu rozhodnutím ze dne 14. prosince 1921 zamítlo z důvodů 2. instance. K rozhodnutí svému dospěl N. s. s. takto: St-lka žádala o osvobození od placení moučné dávky dne 3. listopadu 1920. Z tohoto jediného podnětu zavedeno bylo osp-ou šetření, na základě něhož bylo týmž úřadem vydáno rozhodnutí z 31. ledna 1921 žádosti vyhovující a dále rozhodnutí ze dne 4. dubna 1921 žádost zamítající.
V době, kdy instanční postup o rozhodnutí druhém (zamítavém) nebyl dosud ukončen, sděleno bylo straně, že nař. rozhodnutím ministerstva byl zrušen výrok stranu od placení moučné dávky osvobozující (totiž ze dne 31. ledna 1921). Pro stranu bylo rozhodující znění intimátu jí úřadem sděleného a také N. s. s. musí vycházeti ze stanoviska, jaké se ze znění intimátu výroku ministerstva podává.
Výrok žal. úřadu z 8. listopadu 1921, jak jest obsaženo v intimátu straně sděleném, nelze však uznati správným z důvodů, které byly podrobně uvedeny v nálezech tohoto soudu, jmenovitě v nálezu Boh. 1436, a musil proto nař. výrok pro nezákonnost býti zrušen.
Tím ovšem není nijak dotčeno pozdější rozhodnutí ministerstva ze dne 14. prosince 1921, kterýmž bylo s konečnou platností rozhodnuto o povinnosti st-lčině k placení dávky moučné za zaměstnance výrokem osp. ze dne 4. dubna 1921 vyslovené.

Citace:

Nález č. 1816. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, číslo/sešit 1, s. 185-186.