Č. 1836.

Pozemková reforma: Není nezákonné, je-li navržena poznámka zamýšleného převzetí zabrané nemovitosti přes to, že stejná poznámka je na ní již zákonně provedena k dřívějšímu návrhu.
(Nález ze dne 12. ledna 1923 č. 223.)
Věc: Antoinetta A. v L. proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze (sen. pres. v. v. Vyšín) stran zamýšleného převzetí velkostatku L. s rustikaliemi.
Výrok: Stížnost, se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: K návrhu stpú z — doručil zemský soud civilní v Brně plnomocníku st-lky oznámení, že žal. úřad zamýšlí převzíti st-lčino panství L. s rustikaliemi a poznamenal současně na nemovitostech těch toto zamýšlené převzetí. Proti tomuto opatření směřuje stížnost podaná u Nss, která vytýká mu nezákonnost a řízení vady.
A) Nezákonnost spatřuje stížnost v tom, že
d) nevylučují se objekty dle § 3 a) zábor. zák. ze záboru vyloučené, ač tyto ex offo mají býti vyloučeny, a oznamuje se zamýšlené převzetí i dvora O., ač toto již podle výměru ze dne 7. května 1921 bylo tam poznamenáno.
B) Vady řízení spatřuje stížnost v tom, že
Rozhoduje o této stížnosti, veden byl Nss těmito úvahami:
Veškeré námitky stížností uplatňované s výjimkou námitky pod 4) ku konci uvedené, obsaženy byly ve stížnosti, kterou st-lka podala u tohoto soudu pod č. 9533/21 proti opatření žal. úřadu ze dne 7. května 1921, jež týkalo se zamýšleného převzetí velkostatku v H. O stížnosti té rozhodl Nss svým nálezem Boh. 1136 adm., ve kterém se námitkami oněmi obíral a shledal je jednak bezdůvodnými, jednak nepřípustnými.
Nss trvá na názorech, jež v cit. právě nálezu vyslovil, odkazuje dle § 44 jedn. ř. na důvody tohoto nálezu, ze kterých i námitky přítomné stížnosti jeví se dílem bezdůvodnými, dílem nepřípustnými.
Stížnost vidí však nezákonnost nař. opatření také v tom, že žal. úřad dal zamýšlené převzetí poznamenati ve vl. č. — zemských desk, ač stejné poznamenání stalo se již opatřeními ze 7. května 1921 čj. —. V tom však nelze shledávati nezákonnost, poněvadž pouhé opakování jinak zákonného opatření nečiní druhé opatření nezákonným.
Vycházeje z těchto úvah zamítl Nss stížnost jako bezdůvodnou.

Citace:

Nález č. 1836. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 228-229.