Č. 1873.

Řízení před nss-em: Jednotlivý občan není legitimován ke stížnosti na nss do změny názvu obce.
(Nález ze dne 22. ledna 1923 č. 4557/22.)
Věc: Václav H., rolník v Ch. a společníci proti ministerstvu vnitra v Praze o zrušení pojmenování obce Neujahrsdorf (Nové Chvalovice).
Výrok: Stížnost se odmítá pro nedostatek legitimace stěžovatelů.
Důvody: V soudním okrese Poděbradském jest místní obec Chvalovice (zároveň obec katastrální), kteráž se skládá topograficky z jedné obce, ale ze dvou osad. Jedna z nich a sice jménem Chvalovice čítá 28 čísel popisných a druhá jménem Neujahrsdorf čítá 49 čísel popisných.
Dne 1. prosince 1918 žádali občané osady N., aby toto německé jméno bylo zrušeno a aby osada připojena byla k osadě Ch. se stejným jménem a s tím, že požívati budou obyvatelé N. veškerých práv jako občané ucelené kat. obce Ch.
Obecní zastupitelstvo obce Ch. i místní zastupitelství osady Ch. nenamítalo ničeho proti zrušení německého jména, ale bránilo se sloučení, poněvadž osada Ch. má zvláštní osadní jmění, keréhožto užívají starousedlíci, kdežto občané osady N. jmění to před časem prodali a o výtěžek se rozdělili.
Min. vnitra na to výnosem ze dne 27. května 1920 ustanovilo podle zákona ze dne 14. dubna 1920 č. 266 sb., aby název osady N., jež jest částí místní obce a osady Ch., změněn byl na »Nové Chvalovice«.
Podáním, které došlo dne 16. dubna 1921 na osp. v Poděbradech, žádali st-lé Václav H. a soudruzi, osadníci to osady Nových Ch., »aby bylo sloučeno pod jednotný název Ch., bez jakéhokoli označení«, kteroužto žádost dne 2. května 1921 u osp. v Poděbradech vysvětlovali st-lé v ten rozum, že žádostí tou sledují cíl, aby obec Chvalovice — Nové Chvalovice pojmenována byla pouze »Chvalovice« a aby odstraněno bylo další pojmenování »Nové Chvalovice«. Ministerstvo vnitra naříkaným rozhodnutím nevyhovělo žádosti st-lů, aby název osady byl zrušen, poněvadž zachování tohoto názvu je odůvodněno dějinami vzniku místní obce Ch., jejíž částí Nové Ch. jsou, a poněvadž zachování jeho jeví se také účelným se zřetelem na různost majetku obou částí obce.
Ve stížnosti na nss pokládají st-lé Václav H. a soudruzi (celkem 9 st-lů) rozhodnutí to za pochybené proto, že nebylo provedeno nutné šetření a zjištění skutkových poměrů pro pojmenování obce, geografického celku, jednak že je odporující právním pojmům obce místní či katastrální se strany jedné a osady resp. dílčí obce (vsi) ve smyslu § 108 obecního zákona se strany druhé.
Žal. úřad v odvodním spise namítá nedostatek legitimace ke stížnosti a vysvětluje, že žadatelům patrně se jedná o to, aby dvě skupiny popisných čísel nesoucí samostatná jména nebyly v úředních seznamech uvedeny jako zvláštní dvě části osady Ch. Avšak to je záležitost, kteráž se dotýká sdělávání seznamu míst pro sčítání lidu, a taková, kterouž ministerstvo samo, bez rozhodnutí instancí nižších, vyříditi nemohlo. Proto se ministerstvo v nař. rozhodnutí obmezilo na otázku, týkající se pojmenování příslušné osady.
Nss dospěl k náhledu, že st-lé vůbec práva ke stížnosti nemají.
Dle § 2 zákona ze dne 22. října 1875 č. 36 ř. z. ex 1876 může si stěžovati k nss-u ten, kdo tvrdí, že mu protizákonným rozhodnutím neb opatřením některého úřadu správního v jeho právech bylo ublíženo.
St-lé neuvádějí, v jakých právech bylo jim ublíženo, a nelze ani z námitek stížnosti dohadnouti se, o jaké právo st-lů by se mohlo jednati. Tvrzení stížnosti, že nejvyšší správní úřady mají odstraňovati nesprávné abnormality, pořádek a správnost zaváděti, aby obyvatelstvo i tam, kde má nejasné názory, k pravým bylo přivedeno, zkrátka, aby stát se stal státem právním a nikoliv jevištěm všech možných i nemožných exotických zjevů, neobsahuje tvrzení o poškození nějakého subjektivního práva st-lů, nýbrž jen projev jejich náhledu o tom, jak si měl úřad počínati oři výkonu svých úředních funkcí, maje chrániti určité všeobecné zájmy. Otázka úpravy jmen a pojmenování obce jest a zůstane otázkou veřejného zájmu, jenž nezhušťuje se v právo jednotlivce ani tím, že jednotlivec řešení její navrhl, její úvaha a úprava zůstává vždy jen součástí pravomoci úřadů k tomu povolaných.
Bylo proto nutno stížnost pro nedostatek legitimace st-lů odmítnouti.

Citace:

Nález č. 1873. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 305-306.