Č. 2004.

Obecní zaměstnanci: Pod pojmem »nastoupení služby« rozumí § 19-3 zák. z 23. července 1919 č. 443 sb. nastoupení do služby úřednické, tedy onen časový moment, kterým založen byl mezi obcí a úředníkem služební poměr úřednický ve smyslu zák. o obec. úřednících.
(Nález ze dne 22. února 1923 č. 2925.)
Věc: Anna B., úřednice v Č. B. (adv. Dr. V. Říha z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o přiznání trienálky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dne 26. července 1915 nastoupila st-lka do služeb města Č. B. ke své žádosti bezplatně, aby získala samosprávnou praxi. Podle usnesení městské rady ze dne 8. a 26. ledna 1916 byla st-lce doba od 1. srpna do 31. prosince 1915 honorována částkou 60 K měsíčně a od 1. ledna 1916 byl jí honorář ten na 100 K měsíčně, později postupem času ještě více zvýšen. Když v roce 1919 byl vypsán městem konkurs na místo manipulačního úředníka, bylo místo to st-lce od 1. června 1919 trvale uděleno s ročním služným 1800 K a se všemi přídavky a zaopatřovacími požitky dle zákona z 29. května 1908 č. 35 z. z., s příbytečným 20% a s drahotním příspěvkem pro rok 1919 ve výši 100% služného.
Ve schůzi dne 20. ledna 1920 ustanovilo městké zastupitelstvo st-lce vzhledem k § 19 zákona ze dne 23. července 1919 č. 443 sb. a zákona ze dne 7. října 1919 č. 541 sb. služební požitky a dobu tak, že doba služební stanovena jí byla na 35 roků a počítala se od nastoupení služby, t. j. ode dne 26. července 1915, dále stanoveny byly její služební požitky ve výši 3708 Kč ročně a z tohoto služného povolen byl st-lce první trienální přídavek ve výši 121/2 od 1. června 1922 vzhledem k tomu, že st-lce byla udělena definitiva od 1. června 1919. To bylo st-lce oznámeno dekretem ze dne 4. května 1920. St-lka žádala na to za přiznání prvé trienálky od 1. srpna 1918, kteroužto žádost městské zastupitelstvo zamítlo s tím, že není pro žádost tu zákonného předpokladu, neboť st-lka nastoupila do služeb města ke své vlastní žádosti, aby získala samosprávnou praxi. Jako úřednice přijata byla teprve od 1. června 1919, kdy jí též udělena byla definitiva a od té doby počítá se služební doba st-lky.
Okresní správní komise dne — stížnost na toto rozhodnutí podanou zamítla s odůvodněním, že st-lka byla ustanovena městskou úřednicí teprve od 1. září 1919 a že tedy od té doby lze léta trienální počítati. Dovolávání se dřívější služby nemá odůvodnění v zákoně, poněvadž st-lka byla dříve toliko silou výpomocnou, na které se zákon výslovně nevztahuje.
Skutečnost, že jí obecní zastupitelstvo stanovilo služební dobu již od 26. července 1915, nemá pro počítání trienálek žádného významu, jelikož obecní zastupitelstvo také dle toho usnesení stanovilo, že pro počítání trienálního přídavku stanoví se počáteční doba 1. září 1919.
Nař. rozhodnutím zamítl zsv další stížnost jako neodůvodněnou s tím, že nárok na pravidelné automatické zvyšování služného v trienálkách ve smyslu § 19, odst. 3 zákona z 23. července 1919 č. 443 sb. přísluší obecním úředníkům teprv od toho okamžiku, kdy byl mezi úředníkem a obcí uzavřen služební poměr úřednický ve smyslu zákona o obecních úřednících, tedy v daném případě ode dne, kdy st-lce uděleno bylo místo manipulační úřednice. Rozhodnutí toto dovolává se nálezu nss-u ze dne 7. října 1921 č. 12280 (Boh. 967 adm.).
K rozhodnutí svému dospěl nss těmito úvahami:
§ 19, odst. 3 zákona ze dne 23. července 1919 č. 443 ustanovuje, že úředníci, kteří službu úřední nepřetržitě konali, mají nárok na pravidelné automatické zvyšování služného v trienálkách, které se počítají, není-li nic výhodnějšího s úředníkem zvláště ujednáno, od nastoupení do služby.
V prováděcím nařízení k tomuto zákonu, ze dne 20. září 1920 č. 54, a to v čl. 14 č. 4 praví se, že do tříletí ve smyslu § 19 cit. zákona jest včítati celou dobu, kterou ustanovený úředník ve službě obce ztrávil, při čemž nečiní rozdílu, ztrávil-li část služby této ve službě prozatímní nebo v jiném oboru služby.
Podle těchto ustanovení jest tudíž zřejmo, že nárok na trienálku má jen úředník, tedy osoba, která s obcí jest v poměru úředním, a je-li tu žádána kvalifikace, že počítá se trienálka od doby, od které dotčená osoba jako úředník byla u obce zaměstnána bez rozdílu, zda úředník ten byl provisorní nebo definitivní.
V případě, o který jde, sluší tedy rozhodnouti, kdy st-lka jmenována byla úřednicí obecní, resp. od které doby jí charakter obecního úředníka přiznán.
St-lka tvrdí, že dobou tou jest den 26. července 1915 a sice proto, poněvadž obecní zastupitelstvo v dekretu ze dne 4. května 1920 stanovilo st-lce dobu služební na 35 let a počítá ji ode dne nastoupení služby dne 26. července 1915.
Leč tento náhled neshledal nss správným. Stanovení dne toho uvedeno jest výslovně jako počátek počítání služební doby st-lky a nepo- dává se tudíž z něho, že stanovením toho dne bylo též určeno, že týmž dnem st-lka službu tu konala jako úředník a že tedy tento den jest den nastoupení st-lky jako úřednice do úřední služby.
Jak výše bylo uvedeno a jak v nálezu ze dne 7. října 1921 č. 12280 jest odůvodněno, má tímto »nastoupením do služby« zákon na mysli nepochybně nastoupení do služby úřednické, tedy onen časový moment, kterým založen byl mezi obcí a úředníkem služební poměr úřednický ve smyslu zákona o obecních úřednících.
Že tomu tak nebylo dne 26. července 1915, kdy st-lka do služeb obce vstoupila, podává se z dekretu ze dne 12. června 1919, kterým uděluje se st-lce na základě vypsaného konkursu místo manipulačního úředníka a současně se ustanovuje, že místo to se jí uděluje od 1. června 1919. Kdyby byl již dříve se st-lkou uzavřen služební poměr úřednický, nebyl by dekret ten ustanovil den 1. června 1919 jako prvý den úřednické služby st-lčiny. S tím je v souhlasu, že v dekretu ze dne 4. května 1920, v němž se mluví o dni 26. července 1915 jako o dni nastoupení služby, výslovně se uvádí, že první trienálka přiznává se st-lce od 1. června 1922. Dovoláním se tohoto dne vyloučen jest výklad, který st-lka ve svůj prospěch dává rčení: služební doba počítá se ode dne nastoupení služby, t. j. ode dne 26. července 1915.
Tím jest přesně určeno, že den posléz jmenovaný se svým širokým označením jako den nastoupení služby platí jen pro počítání služební doby. Tím je jen určeno, že služební poměr trvá mezi st-lkou a obcí od 26. července 1915, avšak není tím řečeno, že tento poměr byl již od onoho dne služebním poměrem úřednickým, kterýž jedině jest pro čítání trienálek rozhodným.
Okolnost pak, že od onoho dne st-lce počítána byla pense, jest nerozhodnou, jelikož dle zákona pro nárok na trienálky není rozhodným den, od kterého se počítá pense, nýbrž den nastoupení skutečné úřední služby.
Bylo proto stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

Nález č. 2004. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 586-588.