Snahy po mezinárodní srovnatelnosti statistiky nezaměstnanosti.

Mezinárodní srovnatelností dat statistiky nezaměstnanosti se zabýval před válkou londýnský kongres Mezinárodního statistického ústavu r. 1905, pak smíšená komise tohoto ústavu a Mezinárodního sdružení pro boj proti nezaměstnanosti v letech 1911—1913. Po válce bylo v těchto snahách pokračováno z podnětu první mezinárodní konference práce ve Washingtoně r. 1919. Správní rada Mezinárodního úřadu práce sestavila tříčlennou komisi, která po jednání s mnoha experty jí předložila svoji zprávu.
Snahy po mezinárodní unifikaci statistiky nezaměstnanosti vycházely vždy od definice nezaměstnanosti. Také technická komise Mezinárodním úřadem práce na základě resoluce konference washingtonské utvořená za tím účelem, aby formulovala rekomandaci o nejlepších methodách pro sbírání a publikování informací o otázce nezaměstnanosti, vypracovala nejprve návrh definice nezaměstnanosti:
Nezaměstnaností se definuje stav dělníka, který je schopen a ochoten pracovati, 1 ale není s to nalézti zaměstnání odpovídající jeho schopnostem a přiměřeným požadavkům.
Návrh byl rozeslán vládám, které své posudky sdělily 2 Mezinárodnímu
244 úřadu práce. Podrobný rozbor byl proveden a uveřejněn v právě citované práci. Jako celkový výsledek ankety se objevilo, že není možno v přítomné době řešiti tuto otázku unifikací definice, kterou by mohly všechny vlády přijmouti. Zahrnuje totiž také osoby, které nejsou nezaměstnány, ale hledají místo jiné, které by odpovídalo jejich schopnostem a přiměřeným požadavkům a osoby, které pravidelně nejsou ve výdělečném zaměstnání (na př. takové, které žijí ze soukromých prostředků nebo se zabývají domácí prací a jen za výjimečně vhodných okolností vstupují do výdělečného zaměstnání). Bylo by tedy nejprve vymeziti okruh osob normálně zaměstnaných. Pak by bylo vystihnouti určitého dne, že jistý počet z nich není v zaměstnání a konečně zjistiti počet těch, které nejsou v zaměstnání proto, že je nemohou dostati. Tím by byli vyloučeni všichni nemocní nebo na dovolené, po případě stávkující a vyloučení atd., jak byli na př. vyloučeni u nás z nároku na podporu v nezaměstnanosti § 2 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n. Konečně by bylo ještě rozhodnouti, jak dlouho má býti osoba bez zaměstnání, aby byla počítána za nezaměstnanou.
Avšak ani v tom případě, kdyby taková podrobná definice byla všemi vládami přijata, nebyl by problém rozřešen, ježto dosavadní mezinárodní nesrovnatelnost statistiky nevyplývá tolik z různosti definice nezaměstnanosti jako spíše z veliké rozmanitosti v hodnotě statistiky, jako měřítka majícího vystihnouti celou nezaměstnanost z celého počtu zaměstnanců ve všech oborech, neboť většinou statistika spočívá na výkazech příslušných institucí (pojišťoven, zprostředkovatelen), jejichž východisko není povahy statistické, nýbrž administrativní. Tak by se mohlo státi, že by přijetím jednotné definice vzniklo zdání uniformity, která by skutečně neexistovala.
Proto resoluce přijatá druhou konferencí statistiků práce se nezabývá definicí, nýbrž ukazuje jen, jaká data má statistika nezaměstnanosti poskytovati podle toho, na jakém základě spočívá. Některé zásady pak, nahrazující definici, byly zařaděny do bodu 9., odst. c), resoluce.
Pro druhou konferenci statistiků práce připravil Mezinárodní úřad práce publikaci »Les méthodes des statistiques du chômage«, obsahující teoretickou úvahu o podmínkách umožnění srovnatelnosti poskytovaných dat jednotlivými státy, jejichž metody a údaje tam shromáždil. Obsahovala návrh resoluce, který byl po obsáhlé a velmi zajímavé diskusi 3 v četných bodech změněn a konečný text jest uveřejněn v Sociální Revui, ročník VI., strana 375.
Je pozoruhodným, že statistika nezaměstnanosti se octla také na programu jednání třetí sekce kongresu Mezinárodního ústavu statistického v Římě 1925. Text, na němž se tato sekce usnesla, liší se jen nepatrně od resoluce druhé mezinárodní konference statistiků práce.
Na tomto místě je zajímavo všimnouti si poměru mezi Mezinárodním
245 statistickým ústavem 4 a organisacemi, které se zabývají určitými částmi celého pole statistiky, s různých hledisek; jsou to Mezinárodní zemědělský ústav, Společnost národů (ekonomická sekce) a Mezinárodní úřad práce.
Ekonomická sekce Společnosti národů a Mezinárodní úřad práce jsou oficielní mezivládní organisace. Jejich statistická činnost jest kontrolována osobami, které jsou vysílány do těchto organisací vládami a mohou mluviti jménem vlády. Tyto se pak vracejí, přinášejíce vládám, co bylo vykonáno. Mezinárodní statistický ústav nemá takového postavení. Z členů Mezinárodního statistického ústavu a ekonomické sekce Společnosti národů sestaveno komité, jehož usnesení se považuje za vykonané s pomocí a radou Mezinárodního ústavu statistického.
Jiné povahy jsou vztahy Mezinárodního statistického ústavu a Mezinárodního úřadu práce. Mezinárodní úřad práce svolal dosud dvě konference statistiků práce. 5 Po druhé konferenci práce byla ustanovena komise (smíšená) z pěti členů Mezinárodního ústavu a pěti členů zastupujících Mezinárodní úřad práce, osob, které se zúčastnily konference statistiků práce. Je přirozeno, že tato komise neměnila textu resoluce, nýbrž spokojila se s poznámkami se širšího vědeckého hlediska. Když byla její zpráva předložena kongresu římskému, dovolil předseda příslušné sekce změny textu. Hilton zastával názor, že k tomu tento kongres není oprávněn. Soudíme, že kongres si mohl vzíti za podklad jednání resoluci ženevskou a také podle svého názoru měniti text její; zdá se však, že změny textu nejsou účelné. Vždyť po stránce praktického provádění je Mezinárodnímu úřadu práce lépe umožněno sledovati cíle unifikace a mělo by býti tudíž ponecháno řešení otázek method administrativních a oficielního jednání těm organisacím, které mají oficielní poslání a autoritu. Mezinárodní statistický ústav by se měl více než v minulosti věnovati vědeckým hlediskům na světovou statistiku.
246 Také většina členů Mezinárodního statistického ústavu podle Hiltonova tvrzení byla názoru, že příští úkoly se mají rozvinouti v těchto čtyřech směrech:
Připravovati, analysovati a publikovati práce zabývající se vědeckými otázkami statistické methody, které se vyskytují ve všech oborech statistiky (průměry, representativní soubory, korelace atd.),
připravovati, analysovati a publikovati statistické práce o sociálních a morálních podmínkách lidstva, pokud jsou mezinárodního zájmu,
sbírati a publikovati nejdůležitější otázky objevující se ve všech jazycích vědeckých časopisů světa o svrchu uvedených otázkách,
navázati stálé osobní vztahy mezi statistiky v různých státech.
Osvětlíme si tedy ještě, jak splňuje již nyní čs. statistika nezaměstnanosti resoluci 2. mezinár. konference statistiků práce.
Statistika závisí obyčejně na zvoleném systému pojištění nebo podpor v nezaměstnanosti a používá za podklad výkazů institucí provádějících pojištění resp. zprostředkovatelen práce. Československá statistika nezaměstnanosti používá obou pramenů. Je tedy zjistiti pro každý zvlášť, jak vyhovují výsledky požadavkům v tomto směru resolucí kladeným.
Statistika ve státech, kde je zaveden systém pojištění proti nezaměstnanosti ať obligatorního či fakultativního, má obsahovati:
Jednou ročně úhrnný počet zaměstnanců pojištěných pro případ nezaměstnanosti, pokud možno v poměru k celku námezdných zaměstnanců; každého měsíce k určitému datu absolutní počet nezaměstnaných podporovaných a absolutní počet pojištěných zaměstnanců, a procento nezaměstnaných ze všech pojištěných, konečně pak obnos podpor vyplácených nezaměstnaným za rok.
Statistika československá publikuje řady čísel, jak jsou uvedeny na tabulce A strany 248.
Všechny údaje požadované resolucí dává tedy naše statistika, jen procento nezaměstnaných ze všech pojištěných udává pouze pro podporované, kdežto v resoluci jsou míněni nezaměstnaní podporovaní i nepodporovaní. U našich odborových organisací se hlásí nezaměstnaní jen, uplatňují-li nárok na podporu, proto není u všech evidence nezaměstnaných nepodporovaných.
Úhrnný počet zaměstnanců pojištěných pro případ nezaměstnanosti jednou ročně v poměru k celku námezdných zaměstnanců lze také bez obtíží podávati, ovšem toliko k celku námezdných zaměstnanců zjištěnému posledním sčítáním lidu; tím však je resoluci vyhověno. Ještě je třeba vyzvednouti tu okolnost, že dosud byl počet osob podporovaných odborovými organisacemi udáván podle stavu posledního týdne každého měsíce. Odborové organisace však záhy seznaly, že jejich zavedený způsob evidence podporovaných umožňuje bez zvláštních potíží stanoviti stav posledního dne každého měsíce. Bude tedy učiněn v tomto směru krok k methodickému zlepšení statistiky podporovaných, neboť bude udávati, jako skoro ve všech státech, stav určitého dne v měsíci.
Naše statistika odvozená z údajů o činnosti zprostředkovatelen práce udává k poslednímu dni každého měsíce data, jak jsou uvedena na tabulce В strany 248.
Tím tedy splňuje všechny požadavky kladené resolucí na statistiku
247 zprostředkovatelen práce, odlišujíc i ve smyslu bodu 5. zaměstnance nekvalifikované ve zvláštní třídě XX. a XXII.
Dosud jsme uvažovali o údajích statistiky nezaměstnanosti jako o úhrnech. Resoluce žádá dále kromě třídění podle pohlaví také třídění podle odvětví průmyslu při statistice podpor odborových organisací. Třídění tu spočívá v podstatě na tvoření se odborových organisací; jest ovšem třeba konstatovati, že většinou jsou u jednoho svazu organisováni vždy zaměstnanci určitého průmyslového odvětví, takže na př. truhlář pracující v podniku kovodělném je členem odborové organisace kovodělníků. Také nezaměstnaní jsou pak ve statistickém výkaze uvedeni jako příslušníci určitého odvětví průmyslu, který se jeví většinou také v názvu dotyčného svazu.
Při statistice činnosti zprostředkovatelen práce má býti třídění podle povolání založeno na třídění použitém pro sčítání lidu. Při zpracování sčítání lidu je směrodatným pro zařaďování do určité skupiny povolání osobní, individuelní povolání podle údaje ve sčítácím formuláři; na závod, v němž dotyčná osoba své povolání vykonává, se nebéře ohled. Téhož principu se používá při třídění statistiky zprostředkování práce. Toto roztřídění se shoduje se skupinami povolání podle sčítání lidu, podávajíc nadto některé skupiny rozčleněné podle hlavních druhů povolání.
Hlavní výsledky československé statistiky nezaměstnanosti jsou znázorňovány graficky. Resoluce požaduje grafické znázornění proto, aby byl získán v různých státech obraz co nejjasnější a nejvěrnější o vývoji nezaměstnanosti a aby mohl býti porovnán a ověřen jeden pramen statistiky druhým (statistika pojištění, zprostředkování práce atd.). Statistika částečné nezaměstnanosti byla prováděna až do dubna 1925. Od této doby po zavedení gentského systému není již možnosti zjišťovati ji odděleně.
Konečně požaduje resoluce, aby byl vyložen způsob zpracování statistiky a její base zákonodárná i administrativní, dále, aby byla provedena co nejzevrubnější studie o representativní ceně této statistiky vzhledem k statistice ideální, k čemuž jsou veškery přípravy provedeny a tím bude i v tomto směru resoluci učiněno zadost.

*) Vláda republiky Československé byla názoru, že jest doplniti nebo rozuměti »výdělečně pracovati, při čemž odměna za práci jest jediným pramenem k ukájení životních potřeb«.
**) Methods of compiling statistics of unemployment. International labour office — Studies and reports. Serie С. No. 7.
*) Études et documents, serie No. 8.
*) Mezinárodní ústav statistický byl založen roku 1885. První kongres zasedal v Římě roku 1887, pak se opakoval každého druhého roku a poslední před válkou byl čtrnáctý roku 1913 ve Vídni. První kongres po válce byl v Bruselu 1923 a druhý v Římě 1925. Ústav je neoficielní organisací zřízenou k tomu cíli, aby podporovala rozvoj administrativní a vědecké statistiky, rozebírala i doporučovala methody k docílení co nejlepší srovnatelnosti statistik různých států. Členství jest omezeno na 200 řádných a 20 čestných členů.
**) Naskytla se přirozeně také otázka po definici, co je »statistika práce«. Zdá se výstižnou definice, kterou uvedl Hilton (viz H. Rew: The International statistical Institute and its sixteenth session — Journal of the royal statistical society 1926): Statistikem práce je tu míněna osoba, kterou vyslala vláda, aby se zúčastnila konference svolané specielně za tím účelem, aby probírala otázky statistiky a dospěla k určité dohodě se statistiky vyslanými z ostatních států v praktických otázkách statistiky práce, dotýkajících se úřadů odpovědných za sbírání a publikování statistiky práce. Je to osoba, která, dávajíc svůj souhlas, zavazuje do jisté míry svoji vládu a vrací se referovati své vládě, na čem se konference usnesla; její vláda obdrží (po jejím návratu) od Mezinárodního úřadu práce text doporučení usnesených, se žádostí o sdělení, zda je vláda může přijmouti a do jaké míry. Nese tedy určitou oficielní odpovědnost.

Citace:

Snahy po mezinárodní srovnatelnosti statistiky nezaměstnanosti. TABULKA. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1926, svazek/ročník 7, s. 258-263.