— Čís. 11685 —
Čís. 11685
I když se dlužník v dluhopise zavázal, že zapraví (nahradí) věřiteli náklady kvitance tak, by věřitel neutrpěl pražádnou újmu, jest věřitel povinen podepsati kvitanci, již si dlužník zhotovil sám nebo dal jinde zhotovili na své útraty, třebas podle jednacího řádu věřitele (záložny) příslušelo vyhotovení kvitanci pro věřitele jejímu právnímu zástupci.
(Rozh. ze dne 20. května 1932, Rv II 199/31.)
V dlužním úpisu zavázali se dlužníci zaplatiti věřiteli (záložně) náklady kvitance. Dlužníci, zaplativše dluh, dali si vyhotoviti kvitanci sami a domáhali se na záložně, by kvitanci podepsala. Záložna odmítla podepsati kvitanci, trvajíc na tom, by dlužníci dříve u ní zažádali o vyhotovení kvitance a zaplatili výlohy kvitance u Dr. R-a, načež jim bude kvitance doručena. Žalobou, o niž tu jde, domáhali se žalobci na žalované záložně, by byla uznána povinnou podepsati kvitanci danou jí žalobci. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Důvody: Podle § 1426 obč. zák. jest věřitel povinen nésti výlohy kvitance, nebylo-li mezi stranami ujednáno jinak. Tak tomu je i v souzeném případě, ani se žalobci v dlužním úpise zavázali mimo jiné zaplatiti žalované i výlohy kvitance. Je-li věřitel podle zákona povinen nésti náklady kvitance, jest jeho právem, by si kvitanci sám vyhotovil aneb ji sám podle vlastní volby dal vyhotoviti, a nemůže býti na něm žádáno, by podepsal kvitanci, již mu předložil dlužník. Na tomto právu věřitelovu nemění nic okolnost, že dlužník převzal zvláštní úmluvou zaplacení těchto výloh, t. j. výloh kvitance. I v tomto případě má věřitel právo, by si kvitanci sám vyhotovil aneb vyhotovením pověřil zástupce podle vlastní volby, a jest dlužník povinen nahraditi výlohy kvitance věřiteli, jak se k tomu v dluhopisu zavázal. Odvolací soud uznal podle žaloby. Důvody: Podle § 1426 obč. zák. jest věřitel povinen vydati plátci na požádání kvitanci, t. j. písemné potvrzení o tom, že závazek byl splněn. Útraty kvitance (kolek a pod.) nese, není-li jinak sjednáno, věřitel (§ 1426 druhý odstavec obč. zák.). Prvý soud z dlužního úpisu zjistil, že se y souzeném případě žalobci zavázali mimo jiné zaplatiti i výlohy kvitance. Dlužník má tedy v souzeném případě právo požadovati na věřiteli kvitanci a jest povinen zaplatiti její náklady. Věřitel jest podle § 1426 obč. zák. povinen postarati se sám o vyhotovení kvitance a žádati pak od dlužníka zaplacení útrat s vyhotovením spojených, když se k tomu dlužník zavázal. Pakliže však dlužník sám si dá kvitanci vyhotoviti ha svůj náklad a tato kvitance formou i obsahem jest bezvadná, zbavuje tím věřitele povinnosti, uložené mu v § 1426 obč. zák., by totiž věřitel sám kvitanci sepsal nebo sepsati dal, a proto může dlužník podle téhož zákonného ustanovení žádati, by věřitel předloženou kvitanci podepsal. V § 1426 obč. zák. jest stanoven pravidelný — Čís. 11685 —
postup, jak se provádí kvitováni splněných závazků, a nelze ani z tohoto ustanovení, ani z dlužního úpisu nebo dokonce z jednacího řádu žalobkyně vyvozovali, že si dlužník nesmí sám kvitanci sepsali nebo na svůj náklad opatřili tam, kde chce, a že věřitel jest oprávněn odepříti podpis předložené kvitance jen proto, že ji sám nesepsal neb na útraty dlužníkovy sepsali nedal. Bylo by také proti obchodní poctivosti a slušnosti, kdyby dlužník, splniv svůj závazek a předloživ kvitanci, kterou si dal zhotovili, věřiteli k podpisu, byl věřitelem odmítnut jen proto, že kvitance byla sepsána jinou osobou. Podle názoru žalované záložny nesměl by dlužník předložili věřiteli ani kvitanci, správnou formou i obsahem, kterou by si sám sepsal, by si ušetřil výlohy spojené se sepsáním kvitance. V souzeném případě dlužník, který si dal kvitanci sepsali jinde na vlastní útraty, byl by tedy nucen platili náklady podruhé. Ježto žalovaná proti formě a obsahu předložené kvitance vůbec nic nenamítala, trvajíc jen na tom, že jen ona byla oprávněna kvitanci sepsali a podepsati, bylo oprávněnému odvolání vyhověno a uznáno, jak uvedeno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce (§ 503 č. 4 crs.) posoudih odvolací soud případ správně a odkazuje se na jeho důvody. Podle § 1426 obč. zák. jest dlužník, zaplativ dluh, oprávněn žádati od věřitele výmaznou kvitanci, jejíž útraty, není-li jinak ujednáno, nese věřitel. V souzeném případě se však zavázali žalobci v dluhopisu ze dne 14. ledna 1925, že zapraví (nahradí) záložně náklady kvitance tak, by záložna neutrpěla pražádnou újmu. Podle jednacího řádu záložny přísluší vyhotovování kvitanci pro záložnu výhradně dru R-ovi, který jest za správné provedení všech věcí jemu svěřených záložně osobně zodpověděn. Z toho plyne, že se úmluvou v dlužním listu žalobci zavázali záložně nahradili náklady kvitance, ovšem vzniknou-li záložně náklady jejím vyhotovením. Sepíše-li si však strana kvitanci sama, nebo dá-li si ji sepsati svým právním zástupcem, nevzniknou záložně žádné náklady a nemůže od dlužníka náhradu nákladů požadovati. Dá-li záložna sama kvitanci zhotovili, smí ji dáti podle jednacího řádu zhotovili jen svému zástupci Dr. R-ovi, z toho však neplyne, že by si nesměl dlužník dluh zaplativší kvitanci sám zhotoviti, nebo zhotoviti dáti jinde na své útraty. Takovým omezujícím způsobem nelze vykládati ani ustanovení jednacího řádu, ani obsah dlužního úpisu. Vždyť jde jen o to, by záložně nevznikly zhotovením kvitance útraty, a tomuto požadavku v dlužním úpise jest dosti učiněno, když si náklady kvitance nese strana sama, ana si kvitanci sama zhotoví neb na svůj náklad sama zhotoviti dá. Zda vyhotovení kvitance jest správné, musí si záložna přezkoumati, ta povinnost ji však stíhá i tehdy, zhotoví-li kvitanci její advokát, a proto nestihne žádné další břímě záložnu, přezkoumá-li kvitanci zhotovenou straně jiným advokátem. Rozhodnutí vídeňského nejvyššího soudu č. 9208 Gl. U. má jiný podklad, než tuto, a rozhodnutí čís. 844 Sb. n. s., byť i zdánlivě hájilo opačný názor, stanoví hlavně, že věřitel riení povinen nahraditi útraty kvitance, kterou si dal dlužník sám zhotoviti svým právním zástupcem. Žalobci však nežádají na záložně, by jiní útraty kvitance nahradila, nýbrž žádají jen podpis kvitance, kterou si dali zhotovili svým zástupcem, jejíž správnost žalovaná strana ani nepopírá. Nárok na její podpis přiznává jim předpis § 1426 obč. zák., stanově, že věřitel jest povinen kvitanci vystavili, totiž vyhotovili a podepsati. Když však kvitance již je vyhotovena a jest správná, jest věřitel, a tudíž i záložna, povinen ji podepsati.
Citace:
č. 11685. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 647-649.