Čís. 11569.

Právo, jehož nabyl dlužník jako vlastník nemovitosti podle § 53 knih. zák. poznámkou pořadí pro určitou pohledávku, není zabavitelné právě tak, jako nemůže býti předmětem exekuce nárok dlužníka na přijmutí výměru o povolení tohoto zápisu.
(Rozh. ze dne 15. dubna 1932, R I 244/32.)
Vymáhající věřitel navrhl k vydobytí peněžité pohledávky povolení exekuce zabavením dlužníkova práva nakládat! s povolenou knihovní poznámkou pořadí a zabavením nároku na přijetí výměru o povolení řečené poznámky s tím, že se dlužníku zapovídá nakládati s pořadím, najmě udíleti svolení ke vkladu v tomto pořadí anebo k výmazu poznámky. Soud prvé stolice exekuci povolil. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Prvá část exekučního návrhu směřuje k zabavení dlužníkova práva nakládati s poznámkou. Nejde tu o právo ve smyslu § 331 ex. ř. Poznámkou pořadí pro zápůjčku, jež budě poskytnuta, nevytvořuje se ještě zabavitelný předmět, ježto poznámky v pozemkové knize slouží jen k tomu, by byly zřejmý skutečnosti, jež mají v zápětí určité právní následky, nemohou však založiti, změniti nebo zrušiti věcná práva, kromě určitých poznámek v exekučním řízení a právní účinky, jež poznámky skytají, jsou založeny teprve jich knihovním zápisem. Není tudíž, jak řečeno, zápis poznámky pořadí ani právem ani majetkovým předmětem a nelze tudíž zabaviti právo nakládati s touto poznámkou. Nelze tudíž dlužníku zakázati, by s pořadím nenakládal, a nelže mu ani zakázati, by nesouhlasil se zápisem v pořadí poznámky anebo by nedal poznámku vymazati. Druhá část exekučního návrhu týká se zabavení nároku dlužníka, by přijal výměry o povolení těchto zápisů. Tím jsou míněny výměry o vyřízení žádosti o poznámku pořadí. Podle § 54 knih. zák. lze vydati jen jedno vyhotovení výměru, jímž bylo návrhu vyhověno, a toto vyhotovení jest doručiti navrhovateli. Přijetí tohoto výměru není majetkoprávním nárokem a nelze proto tento domnělý nárok zabaviti, pročež bylo i v tomto směru exekuční návrh zamítnouti, ježto tu není zabavitelného předmětu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Neoprávněná jest výtka stěžovatelky, že prý rekursní soud nepostřehl v důvodech svého rozhodnutí jádro věci. Jde-li o exekuci podle § 331 ex. ř., jakž připouští i dovolací rekurs, bylo soudu zkoumati a dáti si otázku, zda je právo, jehož zabavení se domáhala stěžovatelka svým návrhem, majetkovým právem, neboť předmětem exekuce podle tohoto ustanovení jsou »majetková práva dlužníkova, která nenáležejí k pohledávkám«. Po té stránce jest přisvědčiti rekursnímu soudu, že právo, kterého nabyl dlužník jako vlastník nemovitosti podle § 53 knih. zákona poznámkou pořadí pro určitou pohledávku, není zabavitelné právě tak, jako nemůže býti předmětem exekuce nárok dlužníka na přijmutí výměru o povolení tohoto zápisu. Oprávnění dané zákonem vlastníku nemovitosti v § 53 knih. zák. není podle své právní povahy samostatným právem majetkovým, nýbrž jest výronem vlastnického práva a není proto bez tohoto svého právního základu podrobeno exekuci. Nárok vlastníka nemovitosti podle § 54 knih. zák. na přijmutí výměru o tom, že byla poznámka vykonána, není jako důsledek vyplývající z práva podle § 53 knih. zák. vůbec zpeněžitelný a nemá proto ani povahu majetkového práva (srov. rozh. čís. 5908, 7104 a 10218 sb. n. s.). Rekursní soud nevyhověl proto právem exekučnímu návrhu pro nedostatek předpokladů § 331 ex. ř.

Citace:

č. 11569. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 452-453.