Čís. 11316.
Nevytkla-li strana ihned v prvé stolici, že o jejím tvrzení byly soudem připuštěny důkazy jiné než jí navržené, nemůže toto opomenutí doháněti v opravném řízení s hlediska dovolacího důvodu § 503 čís. 2 c. ř. s.
To, co strana uvedla v dřívějším sporu, nestalo se jejím přednesem v pozdějším sporu tím, že spisy onoho sporu byly v tomto sporu přečteny k důkazu, nepřednesla-li tyto skutečnosti v tomto sporu.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1932, Rv II 805/30.)
Žalobě o nepřípustnost exekuce bylo vyhověno soudy všech tří stolic. Nejvýšší soud uvedl v otázkách, o něž tu jde, v
důvodech:
Vadu odvolacího řízení podle § 503 čís. 2 c. ř. s. vidí dovolatelka vtom, že odvolací soud nepřipustil důkaz dotazem u revisní bratrské pokladny a u dělnické úrazové pojišťovny o jejím tvrzení, že žalobce pobírá od těchto pokladen úhrnem asi 8000 Kč ročně. K důkazu i o této okolnosti připustil soud prvé stolice důkaz spisy krajského soudu Ck II 19/29, Ck II 126/28 a Ck II 238/29. Žalovaná se proti tomu neohradila, ačkoli o svém tvrzení důkaz těmito spisy nevedla, nýbrž nabídla o něm důkazy, v jichž neprovedení vidí vadu odvolacího řízení. Soud odvolací dovodil správně, že tímto svým postupem ztratila žalovaná po rozumu § 196 prvý odstavec c. ř. s. právo výtek v tomto směru, poněvadž bylo její povinností, by, nechtějíc se spokojiti s důkazy soudem připuštěnými, ji však nenavrženými, by se proti tomuto porušení předpisů o řízení důkazním ohradila a v prvé stolici je hned vytkla. Neučinivši tak, nemůže opomenutí to doháněti nyní v řízení opravném s hlediska dovolacího důvodu § 503 čís. 2 c. ř. s.
Co žalovaná o příjmech v žalobní odpovědi uváděla ve sporu C II 238/29, nestalo se jejím přednesem v tomto sporu tím, že spisy C II 238/29 byly k důkazu o výši příjmů žalobcových v tomto sporů přečteny, nepřednesla-li skutečnosti ty vůbec v tomto sporu. Nebýt proto odvolací soud oprávněn k jejímu tvrzení v tomto sporu nepřednesenému hleděli a nemůže proto o rozporu se spisy dle § 503 čís. 3 c. ř. s. býti řeči, když ták neučinil.