Čís. 11628.

Do usnesení rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvé stolice vydané podle § 34 řádu o zbavení svéprávnosti ze dne 28. června 1916, čís. 207 ř. zák., jest přípustný dovolací rekurs jen za podmínek § 46 (2) zákona ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného.
(Rozh. ze dne 30. dubna 1932, R I 205/32.)
Za řízení o zbavení Karla B-a svéprávností usnesl se soud prvé stolice, by Karel B. byl dodán na psychiatrickou kliniku k vůli zjištění duševního stavu a k podání znaleckého posudku o tom, zda je pro duševní chorobu nebo slabomyslnost nezpůsobilý, by mohl sám své věci obstarávali. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jde o usnesení rekursního soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu první stolice vydané podle § 34 řádu o zbavení svéprávnosti. Do tohoto usnesení může podle § 56 (1) téhož řádu a podle § 46 odst. (2) zákona ze dne 19. června 1931 čís. 100 sb. z. a n. býti podán rekurs k Nejvyššímu soudu jen pro nezákonnost, zřejmý rozpor se spisy nebo zmatečnost. Poněvadž žádný z těchto důvodů stěžovatel nevytýká ani z obsah dovolacího rekursu to nelze vyvodili, nemohlo býti dovolacímu rekursu vyhověno.

Citace:

Čís. 11628.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 543-543.