Čís. 11348.
V rozlukovém řízení jsou i opravné stolice oprávněny podle volného uvážení samostatně posouditi, zda důkazy provedenými v prvé stolici jsou odůvodněna zjištění rozhodná pro posouzení sporu i bez provedení nových, v opravných stolicích nabízených důkazů, vztahujících se na uplatňované rozlukové důvody.
(Rozh. ze dne 22. ledna 1932, Rv I 1278/30.)
Žalobu manžela na manželku o rozluku manželství z viny žalované oba nižší soudy zamítly.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Pro rozlukové řízení platí podle § 10 nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 9. prosince 1897 č. 283 ř. z. a podle § 13 poslední odstavec zákona ze dne 22. května 1919 čís. 320 sb. z. a n. zásada vyhledávací. Tato zásada ukládá soudu proti zásadě projednávací na jedné straně větší povinnosti, na druhé straně značnější volnost v tom, že i opravné stolice jsou oprávněny podle volného uvážení samostatně posouditi, zda důkazy provedenými v první stolici jsou odůvodněna zjištění rozhodná pro posouzení sporu i bez provedení nových, v opravných stolicích nabízených důkazů, vztahujících se na uplatňované rozlukové důvody. Dovolací soud přezkoumav důkazy, prvou stolicí provedené, shledal, že stačí k souhlasným zjištěním nižších soudů i bez provedení nově nabízených důkazů; přejímá proto i dovolací soud zjištění nižších soudů, a není proto dovolací důvod neúplnosti řízení (§ 503 čís. 2 c. s. ř.) opodstatněn.
Citace:
Čís. 11348. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 89-89.