— Čís. 11694 —629Čís. 11694.Směnečný zákon ze dne 13. prosince 1927, čís. 1 sb. z. a n. na rok 1928.K podpisu směnky zmocněncem nevyžaduje se plná moc k podpisu určité konkrétní směnky, nýbrž stačí plná moc k podpisu směnek.(Rozh. ze dne 21. května 1932, Rv II 247/32.)Žalovaná výslovně zmocnila plnou mocí ze dne 25. října 1927 Eduarda G-a, by za ni akceptoval směnky do jakékoliv výše a v plné moci žalované. Směnky, o něž tu jde, byly přijaty Eduardem G-em za žalovanou. Směnečný platební příkaz byl ponechán oběma nižšími soudy v platnosti. Odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde v důvodech: O tom, zda jest k podpisu směnky zmocněncem třeba plné moci znějící na podpis určité směnky, či zda stačí plná moc k podpisování směnek vůbec, neobsahuje § 102 směn. zák. předpisu a platí tu proto i za platnosti nynějšího zákona směnečného ustanovení § 1008 obč. zák., jenž výčetmo uvádí případy, ve kterých se vyžaduje zvláštní plná moc směřující k uzavření určitého jednotlivého obchodu. Ježto § 1008 obč. zák. o převzetí směnečných závazků vůbec se nezmiňuje, jest z toho vyvozovati, že zmocnění k podpisu směnky nemusí směřovati k podpisu určité v plné moci uvedené směnky, nýbrž stačí zmocnění k podpisu směnek vůbec. Byl tedy Eduard G. na základě plné moci ze dne 25. října 1927 zmocněn k podpisu zažalovaných směnek jménem odvolatelky.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Jest přisvědčiti právnímu názoru odvolacího soudu, že není třeba, by se zmocnění týkalo konkrétní směnky. Jak vyplývá z důvodové zprávy k § 102 sm. zák. bylo ustanovení zákona ze dne 19. června 1872 čís. 88 ř. zák. (Jasiňského novela) jen částečně převzato do ustanovení § 102 sm. zák. Ostatně již podle onoho zákona nebylo zapotřebí, by mocnění k podpisu směnek znělo na určitou konkrétní směnku, a jsou liché proto závěry dovolatelky, vyvozené z mylného tohoto předpokladu. Opačný právní názor nelze vyvozovati ani z toho, že § 102 sm. zák. mluví o zmocnění k podpisu směnky a nikoliv směnek, neboť směnečný zákon mluví všude jen o směnce v čísle jednotném.