Authors:
= Váž. civ., 12 (1930), sv. 2
PDF

Čís. 10130.


Podal-li účastník proti opatření notáře jako soudního komisaře rozklad, pokud se týče rekurs a soud prvé stolice rozkladu nevyhověl, směřuje rekurs proti tomuto usnesení pozůstalostního soudu.
(Rozh. ze dne 11. září 1930, R I 536/30.)
Proti opatření notáře jako soudního komisaře ze dne 19. prosince 1929 podali dědicové rozklad, jemuž pozůstalostní soud usnesením ze dne 20. ledna 1930 nevyhověl. Rekursní soud odmítl rekurs dědiců, maje za to, že jest nepřípustným, byv podán přímo proti opatření notáře jako soudního komisaře, jež nelze napadati rekursem.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by o rekursu rozhodl.
Důvody:
Proti opatření notáře jako soudního komisaře ze dne 19. prosince 1929 podali stěžovatelé u okresního soudu v Ú., jako soudu pozůstalostního rozklad, pokud se týče rekurs. Usnesením ze dne 20. ledna 1930 pozůstalostní soud nevyhověl rozkladu, čímž schválil opatření soudního komisaře, a stížnost, jež byla spojena s rozkladem, nesměřuje proto bezprostředně proti opatřením soudního komisaře, jak rekursní soud má omylem za to, nýbrž proti citovanému usnesení pozůstalostního soudu. Náleží tedy rekursnímu soudu, by o ní rozhodl, a bylo proto uznati, jak se stalo.
Citace:
Čís. 10130. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 334-334.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).